ÚDiF: Když fyzika ožívá na jevišti
Představ si, že přijdeš do divadla. Usadíš se do sedačky, světla zhasnou… a místo klasického představení začne show plná výbuchů, laserů, tekutého dusíku a nečekaných pokusů.
Experti z anglické společnosti Air Fuel Synthesis (AFS) odpovídají „ano“. Pochlubili se výsledkem dvouletého výzkumu, kdy se jim podařilo vyrobit několik litrů benzínu z obyčejného vzduchu. Využívají přitom uhlíku, kterého je kolem nás dostatek, a vodíku, který lze vyrobit z vody. V nové technologii vidí šanci, jak snížit množství oxidu uhličitého vzniklého ze spalin klasického „ropného“ paliva.
Blízko místa, kde v roce 1825 George Stevenson uvedl do provozu první parní železnici, tj v britském průmyslovém parku, je v kontejneru umístěno zařízení, které každý den vyrobí půl litru čistého benzínu. Ze vzduchu.
Podle společnosti AFS bude prokázání energetické účinnosti procesů předmětem výzkumu na větším zařízení, které by mělo být instalováno ve třech přepravních kontejnerech a mělo by denně vyrábět 1 200 litrů benzínu. Cílem je vybudoval závody o velikosti běžných rafinerií, které by mohly konkurovat rafinériím ropným. To by si však vyžádalo investice ve výši kolem 10 miliard liber a velkou vládní podporu. Účinnost tohoto procesu bude navíc třeba porovnat s náklady alternativních způsobů likvidace CO2, jako je např. jeho ukládání do podzemních komor.
Představ si, že přijdeš do divadla. Usadíš se do sedačky, světla zhasnou… a místo klasického představení začne show plná výbuchů, laserů, tekutého dusíku a nečekaných pokusů.
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.