Nekonečný tunel pro konečné plazma
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Ropné zásoby Země se pozvolna vyčerpávají, poptávka po fosilních palivech neklesá. Právě naopak. Kde získat vhodnou alternativu? Výzkumníci z Institutu pro společný výzkum bioenergetických plodin (Joint BioEnergy Institute,JBEI) uvádějí, že řešením mohou být třtinové trávy, galaktan a šikovné kvasinky.
Podle Jay Keaslinga z Národních laboratoří Lawrence Berkeleyho se na území Spojených států nacházejí miliony akrů neobdělávané půdy, která není vhodná pro produkci zemědělských plodin. Pro nenáročnou třtinu však ano. Třtina zemědělským plodinám v požadavcích na vhodnou půdu nekonkuruje a lze ji snadno pěstovat ve velkém. Její výhodou je především to, že z hlediska bio-energetiky jsou třtinové trávy z velké části tvořeny jednoduchými sacharidy. Jediným problémem je najít způsob, jak tyto cukry z třtiny efektivně získat.
Získávat biopaliva z celulózní biomasy není novinka; novátorství celého procesu však spočívá ve využití enzymů, které dokáží zvýšit obsahový podíl výstavbového materiálu – galaktanu – ve stěně rostlinných buněk. Geneticky modifikované rostliny se zvýšenou produkcí takového enzymu pak doslova „přetékají“ cukrem. Podle doktora Henrika Schellera z JBEI enzym, pojmenovaný v laboratořích pracovně GT92, skutečně spouští biosyntézu galaktanu.
Identifikace a aplikace funkce první B-1,4 galaktan syntetázy je ale pouze prvním krokem, který může udělat z průměrně zajímavé třtinové trávy velmi zajímavou bioenergetickou plodinu.
Jaký bude další postup? Jay Keasling popisuje jednotlivé kroky, které se odehrávají v laboratořích JBEI, jako velmi nenáročné a snadné. Přirovnává je k výrobě piva. „Jen místo alkoholu tu vaříme biopaliva,“ říká.
Paliva syntetizovaná z cukrů rostlinných buněk (respektive z jejich stěn) umožňují nahradit benzín, diesel i letecký kerosin prakticky ihned, bez zvláštních úprav na motorech a hnacích zařízeních. Velkou výhodou rostlinných biopaliv je, že představují „uhlíkově neutrální“ zdroj energie. Jejich spalováním nedochází k zásadnímu zvýšení emisí oxidu uhličitého v atmosféře, tak jako je tomu například u tradičních fosilních paliv.
newscenter.lbl.gov/news-releases/2012/12/21/boosting-galactan-sugars-could-boost-biofuel-production
Informace uveřejněné na webu: www.jbei.org
Instruktážní Video z JBEI (Youtube):
www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=8aGqwRhdZ14
pozitivní animované video o tom, jak biopaliva z JBEI spasí svět
www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=uasxi7gaB3c
O výrobě syntetického kapalného paliva z uhlí Fischer-Tropschovou metodou jsme už psali i v článku www.3pol.cz/cz/rubriky/klasicka-energetika-a-fyzika/716-jak-natankovat-uhli-do-nadrze-auta
3pól o syntetických palivech psal i v článku Může syntetické palivo nahradit palivo fosilní? (www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/271-muze-synteticke-palivo-nahradit-palivo-fosilni)
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.