Vertikální panely míří na česká pole a rozšiřují možnosti agrovoltaiky
Agrovoltaika je poměrně mladé odvětví, které nabízí využití obnovitelných zdrojů energie – solárních panelů – v zemědělství, přímo „v polních podmínkách“.
Agrovoltaika je poměrně mladé odvětví, které nabízí využití obnovitelných zdrojů energie – solárních panelů – v zemědělství, přímo „v polních podmínkách“. Psali jsme o ní jako jedni z prvních již v r. 2020 zde: Agrovoltaika | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie. Ministerstvo zemědělství ČR vydalo v říjnu 2025 dlouho očekávanou aktualizaci, která zásadně rozšiřuje možnosti využití agrovoltaiky. Nově ji bude možné umístit i na ornou půdu, pokud se na ní alespoň jednou za tři roky bude pěstovat zelenina s vysokou nebo velmi vysokou pracností. Tento zdánlivě formální krok otevírá cestu moderním vertikálním systémům, jejichž instalace u nás na rozdíl od dalších evropských zemí zatím nebyla prakticky možná.
Přelom pro zemědělce i energetiku
Agrovoltaika je moderním trendem v efektivním hospodaření. Zemědělská půda je využívána dvojím způsobem – pro pěstování potravin a současně pro výrobu obnovitelné energie. Solární panely navíc mohou chránit úrodu před klimatickými extrémy, jako je např. nadměrné sluneční záření. Dosud byla tato technologie v Česku legislativně omezena převážně jen na vinice a ovocné sady, což její využití výrazně limitovalo. Díky nové úpravě se nyní otevírá prostor pro její využití u mnohem širšího okruhu zemědělců. Novela vyhlášky totiž umožní instalaci fotovoltaiky na svislé konstrukce i na ornou půdu.
Agrovoltaika je moderní nástroj českého zemědělství a energetiky. Podpisem aktualizované vyhlášky bude mít Česká republika jednu z nejkvalitnějších sektorových legislativ v EU, která pomůže zachovat konkurenceschopnost českého zemědělského, energetického i průmyslového sektoru. Rozšíření okruhu plodin je klíčové pro plynulý a férový rozvoj agrovoltaiky. V kombinaci se zeleninou lze využívat vertikální systémy orientované na východ a západ, které nepřispívají k polední nadprodukci elektřiny, ale dodávají elektřinu do sítě ráno a večer, čímž pomáhají stabilizovat elektroenergetickou soustavu.
Posílení potravinové i energetické bezpečnosti
Možnost umístit fotovoltaiku na ornou půdu přináší výhody nejen zemědělcům, kterým pomáhá k diverzifikaci příjmů a zmírnění dopadů klimatických změn na plodiny (například omezením výparu vody nebo ochranou před kroupami). Zároveň snižuje závislost na fosilních palivech, posiluje stabilitu české energetiky a přispívá k produkci širšího spektra potravin na lokální úrovni. Má tak pozitivní přínos pro celou společnost.
V Evropě má kombinace zemědělství a obnovitelné energie dlouhodobě silnou podporu. V Německu, Francii, Rakousku nebo Nizozemsku se panely běžně kombinují s pěstováním zeleniny, obilovin i s chovem hospodářských zvířat. Tyto příklady potvrzují, že zemědělství a výroba obnovitelné energie se mohou účinně doplňovat.
„Rozhodnutí Ministerstva zemědělství vítáme jako významný průlom. Agrovoltaika se díky této změně stává dostupnou i pro ty zemědělce, kteří nevlastní vinice či sady. Je to cesta k efektivnímu využívání půdy, podpoře energetické soběstačnosti a stabilní potravinové produkci. Věříme, že do budoucna se podaří otevřít prostor také pro agrovoltaiku na pastvinách,“ říká Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.
Zdroj: Tisková zpráva Solární asociace
Agrovoltaika je poměrně mladé odvětví, které nabízí využití obnovitelných zdrojů energie – solárních panelů – v zemědělství, přímo „v polních podmínkách“.
Kybernetická kriminalita se v posledních letech stále častěji zaměřuje na školská zařízení. Přestože základní a střední školy disponují desítkami počítačů ...
Nobelovu cenu za chemii za rok 2025 získali Susumu Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, Richard Robson z Melbournské univerzity v Austrálii a Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley.
Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.
Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.