Průmyslový odpad se mění v nový typ horniny
Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny.
Tým vědců pracujících u pobřeží Japonska letos v květnu vyvrtal díru 8 023 metrů pod hladinou Tichého oceánu. Je to hlouběji než kdykoli v jakémkoli oceánu před tím. Účelem je studovat historii zemětřesení v regionu.
Dne 14. května vědci na palubě výzkumného plavidla Kaimei ponořili dlouhou, tenkou vrtačku zvanou giant piston corer (obří pístový dutý vrták) do vln. Pak čekali dvě hodiny a 40 minut, než vrták konečně dosáhl dna Japonského příkopu. Po úspěšném vrtu pak zpět na palubu pomalu vytáhli 37 metrů dlouhé jádro mořských sedimentů.
Vrtné místo leží v těsné blízkosti epicentra zemětřesení, které v síle 9,1 stupně Richterovy stupnice zasáhlo region Tohoku v roce 2011 a vyvolalo gigantické zničující cunami. Cunami tehdy zničilo mnoho měst, vesnic, pobřežní infrastrukturu a poškodilo jadernou elektrárnu Fukušima Dai-iči. Vědci doufají, že studiem sedimentů z této oblasti zjistí více o historii předchozích zemětřesení v Japonském příkopu.
Nový světový rekord
Tato hlubokomořská vrtná operace vyfoukla prvenství předchozímu držiteli rekordu, kterým byla téměř 50 let výzkumná loď Glomar Challenger. Ta v roce 1978 ponořila vrtací zařízení do oblasti Mariánského příkopu, odkud získala jádro sedimentů z asi 7 000 metrů pod povrchem moře, což je přibližně o 1 000 metrů méně, než dokázala nedávná expedice lodi Kaimei.
Nejhlubší vrt na světě
Tento titul stále drží hlubinný vrt provedený ruskými vědci na severu poloostrova Kola v Murmanské oblasti u města Zapoljarnyj. Vrtání pro projekt bylo zahájeno v roce 1970; téměř o dvě desetiletí později v roce 1989 vrt dosáhl maximální hloubky 12 261 m pod povrchem země. Projekt Kola získal mnoho cenných geologických vzorků z kontinentální kůry z geologického Baltského štítu. Od roku 1994 je vrtné místo opuštěné a díru do země zakrývá rezavý poklop s masivními šrouby. Během jeho průzkumu se zjistilo mnoho zajímavostí: například to, že voda je přítomná i v hloubce přes 12 kilometrů pod povrchem, drobné fosilie mikroorganismů ještě v hloubce okolo 7 kilometrů. Vrtná hlava v závěru narazila na tvrdou horninu starou 2,7 miliardy let, kterou se ale už nedokázala prokousat. Zajímavé bylo, že v této hloubce vědci naměřili téměř 180 stupňů Celsia, tedy o 80 stupňů více, než se předpokládalo. Po internetu také koluje falešný zvukový záznam úpění a nářků, jehož šiřitelé tvrdí, že kolský vrt byl ukončen, protože dosáhl až do pekla...
Zdroj: Scientists just dug the deepest ocean hole in history | Live Science
Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny.
Keratin, který se dá získat nejen z ovčí vlny, ale i dalších chlupů či vlasů, by se podle nové studie mohl použít k opravě skloviny a prevenci zubního kazu. Brzy by se mohl objevit i ve vaší zubní ordinaci.
Za materiál, který bude pokrývat vnitřní stěny vakuové komory tokamaku ITER, bylo standardně považováno beryllium, s výjimkou tepelně nejvíce namáhaného údolí komory ...
Učili jsme se, že blesky vznikají třením vzdušných mas, oblaků a ledových krystalků v nich. Nové simulace ukazují, že blesky na Zemi jsou vyvolány silnou řetězovou reakcí částic ...
LIGO, Virgo a KAGRA slaví výročí první detekce gravitačních vln a oznamují ověření teorie Stephena Hawkinga o oblasti černé díry. 14.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.