Bez zařazení

Článků v rubrice: 462

Nejhlubší oceánský vrt v historii

Tým vědců pracujících u pobřeží Japonska letos v květnu vyvrtal díru 8 023 metrů pod hladinou Tichého oceánu. Je to hlouběji než kdykoli v jakémkoli oceánu před tím. Účelem je studovat historii zemětřesení v regionu. 

Fotogalerie (1)
Hvězdička ukazuje místo aktuálně nejhlubšího podmořského vrtu.

Dne 14. května vědci na palubě výzkumného plavidla Kaimei ponořili dlouhou, tenkou vrtačku zvanou giant piston corer (obří pístový dutý vrták) do vln. Pak čekali dvě hodiny a 40 minut, než vrták konečně dosáhl dna Japonského příkopu.  Po úspěšném vrtu pak zpět na palubu pomalu vytáhli 37 metrů dlouhé jádro mořských sedimentů.

Vrtné místo leží v těsné blízkosti epicentra zemětřesení, které v síle 9,1 stupně Richterovy stupnice zasáhlo region Tohoku v roce 2011 a vyvolalo gigantické zničující cunami. Cunami tehdy zničilo mnoho měst, vesnic, pobřežní infrastrukturu a poškodilo jadernou elektrárnu Fukušima Dai-iči. Vědci doufají, že studiem sedimentů z této oblasti zjistí více o historii předchozích zemětřesení v Japonském příkopu. 

Nový světový rekord 

Tato hlubokomořská vrtná operace vyfoukla prvenství předchozímu držiteli rekordu, kterým byla téměř 50 let výzkumná loď Glomar Challenger. Ta v roce 1978 ponořila vrtací zařízení do oblasti Mariánského příkopu, odkud získala jádro sedimentů z asi 7 000 metrů pod povrchem moře, což je přibližně o 1 000 metrů méně, než dokázala nedávná expedice lodi Kaimei. 

Nejhlubší vrt na světě 

Tento titul stále drží hlubinný vrt provedený ruskými vědci na severu poloostrova Kola v Murmanské oblasti u města Zapoljarnyj. Vrtání pro projekt bylo zahájeno v roce 1970; téměř o dvě desetiletí později v roce 1989 vrt dosáhl maximální hloubky 12 261 m pod povrchem země. Projekt Kola získal mnoho cenných geologických vzorků z kontinentální kůry z geologického Baltského štítu. Od roku 1994 je vrtné místo opuštěné a díru do země zakrývá rezavý poklop s masivními šrouby. Během jeho průzkumu se zjistilo mnoho zajímavostí: například to, že voda je přítomná i v hloubce přes 12 kilometrů pod povrchem, drobné fosilie mikroorganismů ještě v hloubce okolo 7 kilometrů. Vrtná hlava v závěru narazila na tvrdou horninu starou 2,7 miliardy let, kterou se ale už nedokázala prokousat. Zajímavé bylo, že v této hloubce vědci naměřili téměř 180 stupňů Celsia, tedy o 80 stupňů více, než se předpokládalo. Po internetu také koluje falešný zvukový záznam úpění a nářků, jehož šiřitelé tvrdí, že kolský vrt byl ukončen, protože dosáhl až do pekla...  

Zdroj: Scientists just dug the deepest ocean hole in history | Live Science

 

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

CzechRad a Žhavá místa

Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...

Fúzní omyly….

Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?

Letní soutěž na Infocentrech ČEZ

Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.

3D tisk v roce 2026

Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.

Co vše se připravuje v JE Dukovany pro nové bloky

Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail