Pietro Barabashi a „jeho“ tokamak
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
Tým vědců pracujících u pobřeží Japonska letos v květnu vyvrtal díru 8 023 metrů pod hladinou Tichého oceánu. Je to hlouběji než kdykoli v jakémkoli oceánu před tím. Účelem je studovat historii zemětřesení v regionu.
Dne 14. května vědci na palubě výzkumného plavidla Kaimei ponořili dlouhou, tenkou vrtačku zvanou giant piston corer (obří pístový dutý vrták) do vln. Pak čekali dvě hodiny a 40 minut, než vrták konečně dosáhl dna Japonského příkopu. Po úspěšném vrtu pak zpět na palubu pomalu vytáhli 37 metrů dlouhé jádro mořských sedimentů.
Vrtné místo leží v těsné blízkosti epicentra zemětřesení, které v síle 9,1 stupně Richterovy stupnice zasáhlo region Tohoku v roce 2011 a vyvolalo gigantické zničující cunami. Cunami tehdy zničilo mnoho měst, vesnic, pobřežní infrastrukturu a poškodilo jadernou elektrárnu Fukušima Dai-iči. Vědci doufají, že studiem sedimentů z této oblasti zjistí více o historii předchozích zemětřesení v Japonském příkopu.
Nový světový rekord
Tato hlubokomořská vrtná operace vyfoukla prvenství předchozímu držiteli rekordu, kterým byla téměř 50 let výzkumná loď Glomar Challenger. Ta v roce 1978 ponořila vrtací zařízení do oblasti Mariánského příkopu, odkud získala jádro sedimentů z asi 7 000 metrů pod povrchem moře, což je přibližně o 1 000 metrů méně, než dokázala nedávná expedice lodi Kaimei.
Nejhlubší vrt na světě
Tento titul stále drží hlubinný vrt provedený ruskými vědci na severu poloostrova Kola v Murmanské oblasti u města Zapoljarnyj. Vrtání pro projekt bylo zahájeno v roce 1970; téměř o dvě desetiletí později v roce 1989 vrt dosáhl maximální hloubky 12 261 m pod povrchem země. Projekt Kola získal mnoho cenných geologických vzorků z kontinentální kůry z geologického Baltského štítu. Od roku 1994 je vrtné místo opuštěné a díru do země zakrývá rezavý poklop s masivními šrouby. Během jeho průzkumu se zjistilo mnoho zajímavostí: například to, že voda je přítomná i v hloubce přes 12 kilometrů pod povrchem, drobné fosilie mikroorganismů ještě v hloubce okolo 7 kilometrů. Vrtná hlava v závěru narazila na tvrdou horninu starou 2,7 miliardy let, kterou se ale už nedokázala prokousat. Zajímavé bylo, že v této hloubce vědci naměřili téměř 180 stupňů Celsia, tedy o 80 stupňů více, než se předpokládalo. Po internetu také koluje falešný zvukový záznam úpění a nářků, jehož šiřitelé tvrdí, že kolský vrt byl ukončen, protože dosáhl až do pekla...
Zdroj: Scientists just dug the deepest ocean hole in history | Live Science
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
Skupina ČEZ otevřela v Málkově u Chomutova moderní dispečerské centrum pro řízení obnovitelných zdrojů energie. Počítá se s tím, že do portfolia výroben ovládaných ...
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Návštěvníkům horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se v druhé polovině května a první půli června naskytla neobvyklá příležitost ...
Na 170 videí s pokusy poslali do fyzikální soutěže „Vím proč“ studenti z celé České republiky. V náročné konkurenci letos u odborné poroty uspěli hlavně ti, kdo vsadili ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.