Není malta jako malta
Vysoko v budově Tokamaku ITER, který se právě staví v jižní Francii, se nacházejí speciální místnosti s citlivou elektronikou.
Hlavní město chystá přeměnu desítek tun škváry, která vzniká při spalování odpadu v malešické spalovně, na stavební materiál. Místo odpadu, který se musí za desítky milionů korun ročně odvážet na skládky, tak může město získat surovinu využitelnou zejména jako podkladový materiál ve stavebním průmyslu. Proces likvidace komunálního odpadu v metropoli by tak byl výrazně více ekologický s přímým dopadem na snížení emisí CO2.
Hlavní město Praha chce v rámci schváleného Klimatického plánu snížit emise CO2 do roku 2030 o 45 %, přičemž zkoumá možnosti nových technologií pro ekologičtější nakládání s odpadem ve městě. Cílem je zvýšit podíl recyklace a dalšího využití odpadu v rámci tzv. oběhového hospodářství. Díky výzkumu a technologickým inovacím mají odpady a jejich další využití velký potenciál. To, co bylo v minulosti považováno za odpad, tak může být díky moderním technologiím přeměněno na surovinu. To platí i v případě odpadu, který vzniká při spalování ve spalovně Malešice.
Škvára vzniklá při spalování tvoří 20 % až 25 % hmotnosti vstupního odpadu. Spalovna v Malešicích vyprodukuje 65 až 70 tisíc tun škváry ročně. Tento odpad se odváží na skládku a město platí za jeho skládkování kolem 40 milionů korun ročně. Přitom díky výzkumu a vývoji moderních technologií je možné ze škváry dnes separovat kovy a přeměnit škváru na stavební surovinu, která může nahradit těžené přírodní suroviny.
Je potřeba změnit legislativu
V případě malešické spalovny se v tuto chvíli dokončuje studie proveditelnosti. Odhadovaná investice na celou linku pro separaci kovů ze škváry je předběžně asi 250 milionů Kč s odhadovanou návratností 4 až 9 let. Očištěná škvára má zároveň prokazatelně dobré vlastnosti pro stavebnictví například jako podkladová vrstva u pozemních komunikací. Využití škváry jako stavebního materiálu však v České republice dosud brání platná legislativa. Je třeba, aby se změnilo legislativní zařazení škváry z odpadu na surovinu. Samozřejmě za splnění přísných ekologických požadavků a norem na očištěnou škváru včetně specifických podmínek pro bezpečné využití škváry jako podkladové vrstvy u pozemních komunikací.
Po schválení nové vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady by tak mělo být využívání škváry jako suroviny možné. Pro stavební využití je ovšem nutné předřadit účinnou separaci kovů. Jde o technologicky vysoce inovativní přístup, který je v současnosti v praxi pouze v několika málo městech, například v dánské Kodani.
„Nebavíme se ale zdaleka jen o ekonomické stránce, ale především o významných ekologických přínosech. Zaprvé můžeme získat až 1 500 tun neželezných kovů, čímž bychom výrazně přispěli ke splnění recyklačních cílů, které nám nově ukládá odpadový zákon. Zadruhé pak získání kovů a stavební využití škváry může přispět úsporou až desítek tisíc tun emisí CO2,“ říká Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro životní prostředí.
Vít Hofman
Vysoko v budově Tokamaku ITER, který se právě staví v jižní Francii, se nacházejí speciální místnosti s citlivou elektronikou.
V moderní medicíně se hojně využívá ionizující záření, jak v diagnostice, tak v terapii. Lékaři a radiační fyzici přesně plánují zákroky a vypočítávají ...
Existuje jaderný reaktor, který vyrobí více paliva, než sám spotřebuje. Zní to jako sci‑fi, ale postavit jej už zkouší lidstvo od padesátých let. Celkem jich postavilo asi 20, ale jen dva jsou v provozu.
Moderní zemědělství řeší mnoho problémů souvisejících s potravinovou bezpečností, degradací půdy a dopadem chemických hnojiv na životní prostředí.
Krátce po Velikonocích, 8. dubna, skončila výměna 45tunového bezpečnostního rychlouzávěru u turbogenerátoru č. 3. Soustrojí TG 3 vodní elektrárny Slapy obnovilo dodávku do energetické sítě.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.