Džin v lahvích zavřený

V pohádkách můžete vypustit z lahve džina, a ten vám pak bude plnit všechna přání. Jenže v České republice kolovaly a nejspíš stále kolují lahve, v nichž byl uzavřen džin, který přinášel místo opojení smrt, v „lepším“ případě slepotu a celoživotní zdravotní následky. Jmenuje se metylalkohol a není divu, že na jeho dopadení pracují celé pátrací týmy. Při jeho hledání věru není možné otevřít každou lahev; kolik takových jen může čekat ve spížích běžných domácností či skladech různých obchodů? Ne každý je ochoten připustit, že by si přemnoženého černého džina mohl vytáhnout právě on.

Český podzim se nesl ve znamení metanolové kauzy s neradostnou statistikou tří desítek mrtvých, mnoha osleplých a nevyčísleným množstvím lidí souběžně postižených – příbuzných, spolupracovníků, firem…

Alkohol je démon sám o sobě. Provází nás po věky a jen tam, kde zůstává poslušným, přináší radost a potěšení. Jenže poslušným je nerad. Jeho přítomnost často provází smrt, rozvrat osobností, ničení rodin… Oslepnutí po „domácích“ alkoholech je všeobecně známé riziko a námět mnoha cynických vtipů, vždyť při každém pálení alkoholu vzniká určité množství metanolu. I proto byl koupený alkohol všeobecně považován za bezpečnější, kolkovaný pak za bezpečný. Jenže se objevila lidská chamtivost vydatně sycená všeobecnou potřebou zisku za každou cenu na všech úrovních (výroba, distribuce, prodej, kontrola).

Rodný list metanolového džina už je pak jen neradostným výsledkem.

Metanol je přirozenou složkou destilátů

V nízkých koncentracích obsahují přirozený metanol všechny lihoviny – od stopového množství ve výrobcích z jemného či velejemného lihu až k vyšším obsahům v ovocných destilátech. Metanol totiž vzniká v kvašeném ovoci hydrolýzou pektinů, částečně také při rozkladu dalších přirozených složek ovoce, zejména anthokyanových barviv a podobných látek. Obsah metanolu v destilátu se dá snížit oddělením většího objemu první části destilátu, tzv. úkapu.

Vyšší přirozený obsah metanolu vzniká, když pálíme slívy, mirabelky, švestky, jablka, hrušky, maliny, ostružiny, meruňky a broskve (podle evropského nařízení smí být nejvýše 12 g na litr čistého lihu). Pro hrušky odrůdy „Williams“, červený i černý rybíz, jeřabiny, kdoule, bezinky a jalovcové bobule povoluje norma do 13,5 g metanolu na litr čistého lihu. Ovšem lidé pálí kdejaké další ovoce – u něj nesmí množství metanolu přesáhnout 15 g na litr čistého lihu a do poměrně vysokých limitů se vejde i ne úplně správně vyrobený destilát s podílem „úkapu“. S hranicí nebezpečnosti pro člověka je to podobné jako s houbami – je individuální. Protože v destilátech významně převládá etanol, který je metabolizován přednostně, nemohou způsobit úmrtí nebo významné poškození zdraví lihoviny vyrobené kvasnou cestou – necháme‑li ovšem stranou negativní vliv nadměrného požívání alkoholu (etanolu). Dobrá zpráva tedy je, že destiláty z ověřených a jasných zdrojů – kvalifikovaně vyrobené nebo destilované v pěstitelských pálenicích – jsou bezpečné a není nutné je analyzovat.

Jenže v honbě za ziskem došlo k situaci, kdy byl do lihoviny buď přidáván metanol, nebo se při výrobě lihovin namísto kvasného lihu dokonce použil jenom metanol.

Jak počít metanolového džina?

O kvasném, potravinářském lihu jsme se zatím nezmínili. Tyto druhy lihu se připravují kvašením surovin, které obsahují cukry nebo škrob (cukrová řepa, cukrová třtina, brambory nebo obilí). Nízké koncentrace metanolu najdeme i v nich. Snižují se však další destilací nebo použitím aktivního uhlí. Rafinované lihy – jemný a velejemný – pak metanol obsahují jen stopově.

V případě vodky, rumu, zelené a podobných lihovin, které se vyrábějí z kvasného lihu ředěním vodou, je situace oproti zmíněným destilátům jiná. Právě v ilegálních výrobnách pro černý trh se s největší pravděpodobností rodí metanolový démon, protože se zde kvasný líh (etanol) nahrazuje levnějším jedovatým metanolem, aniž by výrobci řešili dopady svého byznysu. Jak snadno by Maryša mohla Vávrovi nabídnout takového panáka místo kávy… V oficiálních likérkách, pěstitelských pálenicích a lihovarech se totiž vůbec metanol nepoužívá, nemůže tedy dojít ani k jeho záměně či přídavku.

Normální lidé Okenu nepijí…

Metanol se vyrábí jako čistá chemikálie k nepotravinářským účelům – jako surovina pro výrobu bionafty, pro chemický průmysl, rozpouštědlo atd. Tato jedovatá chemikálie vonící úplně stejně jako alkohol se z výroby distribuuje v cisternách, barelech a jiných nádobách podobně jako etanol. Pokud bychom tedy uvažovali o nechtěné záměně, nemusela by být úplně vyloučena. Jenže dnes už policie prokázala, že za metanolovou aférou stojí dobře organizované úmyslné dodávky špatného lihu (metanolu) pro černou výrobu.

Jak vypátrat džiny v lahvích?

Co teď s tím? V černé výrobě, ale i mezi lidmi? Nejen na Moravě, kde bylo nejvíce obětí, číhají potenciální metanoloví džinové. Jak je najít? Tisíce lahví prostě nelze pozotvírat… Veřejnost si mohla alespoň trochu oddychnout, protože tam, kde má lihovina nebo destilát dostatečně zřejmý „rodokmen“, není nutné jej analyzovat. A menší množství lihovin nejasného původu je lepší – s jakkoli krvácejícím srdcem – vylít! Průběžné zprávy o lidech otrávených metanolem změnily spotřebitelské chování –začalo se pít více piva a vína. Na tvrdý alkohol byla dokonce v září na čas uvalena prohibice.

Jenže co s lahvemi, které máme doma, a jukají na nás třeba ze spíží?

Štěstí přeje připraveným

Snem bylo poznat metanol i přes lahev. Splnit se ho podařilo na Vysoké škole chemickotechnologické v Praze. Použitá metoda je nejen levná a rychlá, ale dá se pomocí malého přístroje provádět i v terénu. Hned na začátku kauzy s pančovaným alkoholem začal tým Miroslavy Novotné v laboratoři molekulové spektroskopie rozvíjet v této souvislosti tzv. Ramanovu spektroskopii, která funguje na principu analýzy světla odraženého od vzorku. Tehdy VŠCHT nabídla veřejnosti zdarma testování domácího alkoholu, jenže nápor vzorků certifikovanou metodou na plynovém chromatografu chemici nedokázali zvládat. Na řadu tak přišla sice už delší dobu známá, jenže pro testování obsahu metanolu dosud nepoužívaná metoda. Analýza při ní zabere řádově minutu a ve srovnání s původní chromatografickou metodou je výrazně levnější. Používá se laseru, jehož světlo se částečně ve vzorku odrazí zpět a odražený svazek pak umožní analýzu. Chemické složení vzorku se ve formě grafu zobrazí na monitoru počítače.

Krásné slovo mobilita

Metoda Ramanovy spektroskopie byla posléze rozvinuta natolik, že se stala alternativní metodou k oficiální, v říjnu akreditované, metodě plynové chromatografie. Analýzu lze provádět i malým přenosným přístrojem, i když ne všechny přístroje či vzorky jsou pro určování metanolu vhodné. Vědci se během ověřování potýkali např. s problémem barvení některých lahví látkou, která ovlivňuje barvu světla ze vzorku. Nakonec vybrali nejvhodnější typ přístrojů. Nyní by chtěli spolu s jejich výrobcem dospět ke zjednodušení přístroje tak, aby ho mohli používat i laici.

Naděje (nejen) pro Česko

Na VŠCHT v pražských Dejvicích se letos v říjnu postavily do fronty stovky lidí, když jim laboratoř molekulové spektrometrie nabídla bezplatnou možnost otestovat alkohol, aniž by bylo nutné otevřít lahev. Nízké provozní náklady analýzy dovolily bezplatné testování pro soukromou veřejnost a Ramanova spektroskopie nahradila pro tento účel akreditovanou metodu plynové chromatografie. Analýza kvality metodou plynové chromatografie (GC‑MS) je určena k testování lihu, lihovin, destilátů a ostatních výrobků obsahující líh, a pochopitelně se musí shodovat s úřední metodou používanou pro rozbor lihovin podle evropského Nařízení č. 2870/2000/ES. Jakkoli je v tuto dobu nejsledovanějším parametrem obsah metanolu, dají se touto metodou zjišťovat i další jakostní znaky kvality a nezávadnost lihu a lihovin – např. obsah přiboudlin neboli vyšších alkoholů a dalších těkavých látek, jako jsou aldehydy a estery. Dobrá zpráva je i to, že testy odhalí rovněž zbytky denaturačních činidel (zejména isopropylalkoholu apod.) – přítomnost těchto látek totiž indikuje použití suroviny z nelegálních zdrojů! Akreditovaná zkušební laboratoř Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT Praha tedy může současně poskytovat placené služby výrobcům i prodejcům lihovin včetně vystavení certifikátu o nezávadnosti analyzovaného alkoholu.

Badatelský tým z VŠCHT pomáhá zavést tuto analýzu Ramanovou spektroskopií celně‑technickým laboratořím, které měří vzorky ve větším rozsahu. Laicky si asi ani neumíme představit, kolik alkoholu museli chemici prověřit. Jen na VŠCHT přinesli lidé k prověření v rámci nabídnutého testování více než dva tisíce vzorků, přičemž vysokou koncentraci metanolu tady objevili badatelé jen v zanedbatelném množství z nich.

Policie mezitím naštěstí odhalila tisíce litrů jedovatého metanolu určeného k pančování alkoholu a postupně dál a dál rozkrývá síť výrobců i distributorů. To ale nic nemění na skutečnosti, že metanoloví džinové v lahvích určitě ještě číhají. A je těžké říci, kde všude a kolik jich je.

Úspěšná metoda odhalování metanolu pomocí spektroskopické metody rozvinuté na VŠCHT je dobrá zpráva pro nás pro všechny. Setkáte‑li se s neznámou lahví lákavého moku, raději ji nechte prověřit, aby v ní nesídlil smrtonosný džin. A díky našim chemikům ji nemusíte ani otevírat.

Weby:

http://www.rmi.cz
http://www.spektrometry.cz/analyzator-raman-rigaku/raman-analyzator-rigaku-spektrometr.php - kupte si spektrometr a prověřte podezřelou lahev

http://www.vscht.cz/anl/lach2/RAMAN.pdf – vše o ramanově spektroskopii

---

Maximální obsah metanolu je podle Úředního věstníku EU 12 gramů na litr čistého etanolu, tedy například v litru 50procentní pálenky může být obsah metanolu nejvýše šest gramů.

Informace z wikipedie

http://cs.wikipedia.org/wiki/Methanol

---

Ramanova spektrometrie je metodou vibrační molekulové spektroskopie. Je pojmenována po indickém fyzikovi Čandrašékharu Venkatovi Ramanovi, který za ni v roce 1930 obdržel Nobelovu cenu.

Profesor Raman společně s K. S. Krišnanem popsali v roce 1928 jev neelastického optického rozptylu, který je základem metody vhodné pro identifikaci látek při určování jejich složení a struktury. Slouží pro analýzu pevných látek (krystalické i amorfní materiály, kovy, polovodiče, polymery atp.), kapalin (čisté látky, roztoky vodné i nevodné), plynů, dále též při analýze povrchů (např. sorbenty, elektrody, senzory) či při analýze biologických systémů (od biomolekul až po organismy). Ramanova spektroskopie se uplatňuje od mineralogie a geochemie, přes chemický a farmaceutický průmysl až po biologii a lékařství.

Jak to funguje

Laser dodá energii elektronu v molekule a ten skočí na vyšší energetickou hladinu. Tam chvíli pobyde, pak se zbaví energie vyzářením fotonu a vrátí se zpět. Zajímavé to začne být v okamžiku, kdy se nevrátí na původní místo, ale na hladinu vyšší či nižší, než se původně nacházel. Pak vyzáří foton o delší, respektive kratší vlnové délce, než měl původní laserový paprsek. Právě tyto fotony nám poskytují informaci o energetických hladinách v molekule a tedy o tom, na jakou molekulu se vlastně díváme. Každá molekula má totiž svůj unikátní spektroskopický „otisk prstu“.

Metanol v lidském těle

Pro většinu živočichů s výjimkou primátů není metanol příliš toxický a je svou nebezpečností srovnatelný s etanolem. V lidském organismu se metanol metabolizuje enzymem alkoholdehydrogenázou na formaldehyd, dále pak na kyselinu mravenčí a nakonec na oxid uhličitý. Tento rozklad probíhá hlavně v játrech a oční sítnici, kde je zmíněný enzym také přítomný. Metanol negativně ovlivňuje centrální nervovou soustavu, ale daleko toxičtější a nebezpečnější jsou jeho metabolity, formaldehyd a kyselina mravenčí. Utlumují CNS, mohou způsobit poškození sítnice, oslepnutí i smrt. Smrtelná dávka metanolu je kolem 20 gramů jednorázově, zatímco etanolu cca 500 gramů jednorázově, přičemž existují značné individuální rozdíly. Protože alkoholdehydrogenáza metabolizuje i etanol, a to dvacetkrát ochotněji než metanol, používá se jako protijed při otravě metanolem etanol. Laicky řečeno, dáte si skleničku čistého prověřeného lihu, alkoholdehydrogenáza se jím zaměstná a nebezpečný metanol může být mezitím vyloučen močí.

---

Testování na metylalkohol ukončeno

Praha 7. 11. 2012 – VŠCHT Praha dnes rozeslala poslední výsledky testů vzorků alkoholu, které od 13. září nabízela zdarma pro soukromé osoby. Celkem pracovníci tří laboratoří za necelé dva měsíce zkontrolovali jak plynovou chromatografií, tak Ramanovou spektrometrií 2200 vzorků různých lihovin. Pouze v jednom případě byl objeven metylalkohol. Ve 13 případech byl odhalen zvýšený obsah isopropylalkoholu, což svědčí o nelegálním původu daného vzorku. Díky nové metodě, kterou na VŠCHT Praha rozpracovali, se testování v posledních týdnech výrazně zrychlilo a umožnilo sdělit zájemcům výsledky do tří pracovních dnů.

V následujících dvou týdnech mají lidé možnost si každý čtvrtek od 14 do 16 hodin vyzvednout své lahve s alkoholem, opět ve vestibulu budovy A VŠCHT Praha. Lahve, které si majitelé nevyzvednou do konce listopadu, budou zlikvidovány. Případné další dotazy zodpoví pracovníci Oddělení komunikace na tel. čísle 220 444 459.

Webové stránky ČVUT