Fyziklání 2024 - výsledky
Jako každý rok se i letos dne 16. 2. 2024 v Praze na letňanském výstavišti PVA EXPO Praha konala mezinárodní týmová fyzikální soutěž s názvem Fyziklání. Organizátorem již 18.
Třetina skleníkových plynů produkovaných lidmi je spojená s provozem budov všeho druhu. V Evropské unii se budovy podílejí 43 % na spotřebě energie, přičemž dvě třetiny z toho představují obytné domy. Zároveň je Evropě v současné době více než 220 milionů budov - což představuje 75 % bytového fondu - energeticky neefektivních, řada z nich je u vytápění závislá na fosilních palivech. Podle analýzy společnosti Enerdata má proto bydlení vysoký nevyužitý potenciál úspor energie a může se stát jedním z důležitých prvků přechodu na nízkouhlíkovou energetiku. Má to však svá úskalí.
Spotřeba budov se zeměpisně velmi liší
Od roku 2000 ve většině zemí EU sice spotřeba obytných budov klesala zhruba o 1 % za rok, ale tento vývoj nelze připsat zlepšování energetické účinnosti budov. Důvodem byly ceny energií a z nich plynoucí odpovědnější chování obyvatel a zvyšování podílu zastavěné plochy. Průměrná spotřeba energie spojená s bydlením je v EU v současné době 1,3 toe (tons of oil equivalent, tun ropného ekvivalentu) na jedno obydlí, přičemž mezi evropskými zeměmi existují velké rozdíly od 0,5 toe/obydlí na Maltě po 2,3 toe/obydlí v Lucembursku.
Největší podíl na spotřebě energií v obydlích mají:
vytápění (65 %), ohřev vody (14 %), elektrické spotřebiče (13 %) a vaření (6 %). Na osvětlení a klimatizaci připadá méně než 1 % energie. Spotřeba, která připadá na vytápění, má od roku 2000 klesající trend, který se však v roce 2014 ve většině zemí EU výrazně zpomalil, zejména v Německu, Francii, Spojeném království a Nizozemsku. Na úrovni celé EU to představovalo snížení tempa z 2,1 % ročně na 0,6 % ročně.
Zlepšení současné situace lze dosáhnout kombinací několika principů
Lze použít kvalitnější izolaci, která zamezí ztrátám energie, lze více využít fotovoltaických panelů, tepelných čerpadel a úložišť elektřiny a je potřeba daleko vice nasadit digitální nástroje regulace, které umožní automaticky přizpůsobovat vytápění, osvětlení a další systémy například počtu lidí nebo povětrnostním podmínkám pomocí analýzy dat v reálném čase.
Velkým zdrojem snižování energetické náročnosti budov může být dekarbonizace celého stavebního sektoru
Ta ale vyžaduje rozsáhlé využívání pokročilých energetických technologií, kterými disponuje jen několik málo zemí na světě. To může vytvořit nechtěné závislosti a politickou nerovnováhu. Masivní výroba pokročilých energetických systémů je v neposlední řadě založena na dostatku surovin, dekarbonizace stavebního sektoru bude do roku 2040 vyžadovat až šestinásobné zvýšení požadavků na nerostné suroviny.
Energetická chudoba
Dalším problémem je narůstající energetická chudoba obyvatelstva. Jen v Evropě je v současné době přinejmenším 70 milionů lidí, kteří už dnes mají problém zaplatit účty za elektřinu nebo vytápění. A jejich počet bude podle všeho stoupat.
Zdroje:
https://www.enerdata.net/publications/executive-briefing/households-energy-efficiency.html
https://www.enerdata.net/publications/executive-briefing/households-energy-efficiency.html
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2772671121000024
https://www.iea.org/reports/tracking-buildings-2021
https://wedocs.unep.org/bitstream/handle/20.500.11822/34572/GSR_ES.pdf
https://ec.europa.eu/energy/eu-buildings-factsheets_en
https://www2.deloitte.com/lk/en/pages/about-deloitte/articles/gx-the-edge-of-tomorrow.html
https://www.se.com/ww/en/work/campaign/life-is-on/case-study/the-edge.jsp
https://www.ase.org/categories/buildings
https://www.bmwk.de/Redaktion/EN/Dossier/enhancing-energy-efficiency-in-buildings.html
Jako každý rok se i letos dne 16. 2. 2024 v Praze na letňanském výstavišti PVA EXPO Praha konala mezinárodní týmová fyzikální soutěž s názvem Fyziklání. Organizátorem již 18.
Vědci v Číně sestrojili jadernou baterii, která dokáže vyrábět energii až 50 let bez dobíjení. BV100 od společnosti Betavolt je menší než mince a obsahuje radioaktivní izotop niklu, který ...
Dosavadní průtočné chlazení elektrárny Hodonín vodou z řeky mělo hlavně v létě omezenou kapacitu. Po několikaměsíčním testu přešel do ročního zkušebního provozu nový chladicí systém.
Na střední školy míří početně nejsilnější generace za poslední léta. V loňském roce se tisíce žáků nedostaly ani na „učňák“.
Výzkumný tým katalánské univerzity navrhuje komunikační systém umožňující záchranným službám pracovat bezpečně v obtížných situacích.
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.