Nejžhavější sen pod Sluncem
Třípól měl tu čest, že byl přímo u křtu nejnovější knihy o jaderné fúzi na českém knižním trhu. Šéfredaktorka Marie Dufková jí byla 3. listopadu kmotrou. Knížku napsal prof.
Jste vy osobně pro rozvoj jaderné energetiky v České republice? Tak zní jedna z klíčových otázek reprezentativního průzkumu, který na přelomu dubna a května realizovala agentura IBRS kvótní metodou na reprezentativním vzorku 500 respondentů z celé ČR. Kladně na ni odpovídá 68 % populace, což je od roku 1994 druhý nejvyšší výsledek. Spolu s tím posiluje i názor, že ČR by měla být ve výrobě elektřiny soběstačná, což v současnosti podporuje 96 % populace.
„Hlavní roli v podpoře jádra nyní hraje energetická soběstačnost. Zatímco na podzim 2021 byl růst podpory jádra posilován hlavně situací kolem krachujících dodavatelů a růstem cen energií, na jaře 2022 se do růstu podpory jádra promítá navíc i obava o energetickou soběstačnost, která souvisí s válečným konfliktem na Ukrajině,“ vysvětluje Miloš Rybáček, jednatel agentury IBRS.
Kromě podpory jádra však vzrostla i podpora obnovitelných zdrojů. Téměř polovina populace (46 %) nyní podporuje jak rozvoj jaderné energetiky, tak i rozvoj obnovitelných zdrojů, což je od podzimu nárůst o 7 %. „Kvůli hrozbě, že Rusko přestane dodávat fosilní paliva, výrazně posílil názor, že budoucnost energetiky v České republice je především v koexistenci jádra a obnovitelných zdrojů,“ doplňuje Miloš Rybáček. Projevilo se to i v jednoznačném souhlasu se státní podporou jaderné energetiky, kdy 82 % respondentů vyjádřilo s touto podporou souhlas.
Konflikt na Ukrajině ve spojení s jadernou energií však mezi lidmi vyvolává i určité obavy. Nejrozšířenější je obava, že v důsledku války může být poškozena nějaká ukrajinská jaderná elektrárna (69 % respondentů). Téměř polovina populace (48 %) se obává i poškození jaderné elektrárny mimo území Ukrajiny. V této souvislosti je zajímavé, že i tak 60 % respondentů očekává v souvislosti s důsledky válečného konfliktu na Ukrajině rozvoj jaderné energetiky i v ostatních zemích EU.
Průzkum byl realizován na reprezentativním vzorku 500 respondentů starších 18 let z celé České republiky, kvótní metodou formou osobních rozhovorů s přímým zápisem pořízených dat do notebooku (CAPI) podle standardů ESOMAR.
Třípól měl tu čest, že byl přímo u křtu nejnovější knihy o jaderné fúzi na českém knižním trhu. Šéfredaktorka Marie Dufková jí byla 3. listopadu kmotrou. Knížku napsal prof.
Tokamak je v podstatě transformátor. Primární vinutí u tokamaku ITER se nazývá centrální solenoid. První tokamaky, jako správné transformátory, měly obě vinutí, ...
Rozpadem superkontinentů mohly být vyvolány explozivní erupce, které vystřelovaly fontány diamantů ze zemského pláště k zemskému povrchu. Diamanty se tvoří přibližně 150 kilometrů hluboko pod zemskou kůrou.
Stopy výskytu vody v hlubokém nitru Země nedávno odhalilo zkoumání diamantů. Vzácný typ diamantu může naznačovat, že voda může proniknout hlouběji do nitra Země, než si vědci dříve mysleli.
Dne 6. listopadu se konala již tradiční a oblíbená akce s názvem Den s experimentální fyzikou (DSEF), organizovaná Fyzikálním korespondenčním seminářem (FYKOS). Jednalo se již o 29.
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.