Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Jste vy osobně pro rozvoj jaderné energetiky v České republice? Tak zní jedna z klíčových otázek reprezentativního průzkumu, který na přelomu dubna a května realizovala agentura IBRS kvótní metodou na reprezentativním vzorku 500 respondentů z celé ČR. Kladně na ni odpovídá 68 % populace, což je od roku 1994 druhý nejvyšší výsledek. Spolu s tím posiluje i názor, že ČR by měla být ve výrobě elektřiny soběstačná, což v současnosti podporuje 96 % populace.
„Hlavní roli v podpoře jádra nyní hraje energetická soběstačnost. Zatímco na podzim 2021 byl růst podpory jádra posilován hlavně situací kolem krachujících dodavatelů a růstem cen energií, na jaře 2022 se do růstu podpory jádra promítá navíc i obava o energetickou soběstačnost, která souvisí s válečným konfliktem na Ukrajině,“ vysvětluje Miloš Rybáček, jednatel agentury IBRS.
Kromě podpory jádra však vzrostla i podpora obnovitelných zdrojů. Téměř polovina populace (46 %) nyní podporuje jak rozvoj jaderné energetiky, tak i rozvoj obnovitelných zdrojů, což je od podzimu nárůst o 7 %. „Kvůli hrozbě, že Rusko přestane dodávat fosilní paliva, výrazně posílil názor, že budoucnost energetiky v České republice je především v koexistenci jádra a obnovitelných zdrojů,“ doplňuje Miloš Rybáček. Projevilo se to i v jednoznačném souhlasu se státní podporou jaderné energetiky, kdy 82 % respondentů vyjádřilo s touto podporou souhlas.
Konflikt na Ukrajině ve spojení s jadernou energií však mezi lidmi vyvolává i určité obavy. Nejrozšířenější je obava, že v důsledku války může být poškozena nějaká ukrajinská jaderná elektrárna (69 % respondentů). Téměř polovina populace (48 %) se obává i poškození jaderné elektrárny mimo území Ukrajiny. V této souvislosti je zajímavé, že i tak 60 % respondentů očekává v souvislosti s důsledky válečného konfliktu na Ukrajině rozvoj jaderné energetiky i v ostatních zemích EU.
Průzkum byl realizován na reprezentativním vzorku 500 respondentů starších 18 let z celé České republiky, kvótní metodou formou osobních rozhovorů s přímým zápisem pořízených dat do notebooku (CAPI) podle standardů ESOMAR.

Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.