Bez zařazení

Článků v rubrice: 457

Konflikt na Ukrajině se promítl do nárůstu podpory jaderné energie

Jste vy osobně pro rozvoj jaderné energetiky v České republice? Tak zní jedna z klíčových otázek reprezentativního průzkumu, který na přelomu dubna a května realizovala agentura IBRS kvótní metodou na reprezentativním vzorku 500 respondentů z celé ČR. Kladně na ni odpovídá 68 % populace, což je od roku 1994 druhý nejvyšší výsledek. Spolu s tím posiluje i názor, že ČR by měla být ve výrobě elektřiny soběstačná, což v současnosti podporuje 96 % populace.

Fotogalerie (1)
zdroj IBRS, ČEZ

„Hlavní roli v podpoře jádra nyní hraje energetická soběstačnost. Zatímco na podzim 2021 byl růst podpory jádra posilován hlavně situací kolem krachujících dodavatelů a růstem cen energií, na jaře 2022 se do růstu podpory jádra promítá navíc i obava o energetickou soběstačnost, která souvisí s válečným konfliktem na Ukrajině,“  vysvětluje Miloš Rybáček, jednatel agentury IBRS. 

Kromě podpory jádra však vzrostla i podpora obnovitelných zdrojů. Téměř polovina populace (46 %) nyní podporuje jak rozvoj jaderné energetiky, tak i rozvoj obnovitelných zdrojů, což je od podzimu nárůst o 7 %. „Kvůli hrozbě, že Rusko přestane dodávat fosilní paliva, výrazně posílil názor, že budoucnost energetiky v České republice je především v koexistenci jádra a obnovitelných zdrojů,“  doplňuje Miloš Rybáček. Projevilo se to i v jednoznačném souhlasu se státní podporou jaderné energetiky, kdy 82 % respondentů vyjádřilo s touto podporou souhlas. 

Konflikt na Ukrajině ve spojení s jadernou energií však mezi lidmi vyvolává i určité obavy. Nejrozšířenější je obava, že v důsledku války může být poškozena nějaká ukrajinská jaderná elektrárna (69 % respondentů). Téměř polovina populace (48 %) se obává i poškození jaderné elektrárny mimo území Ukrajiny. V této souvislosti je zajímavé, že i tak 60 % respondentů očekává v souvislosti s důsledky válečného konfliktu na Ukrajině rozvoj jaderné energetiky i v ostatních zemích EU. 

Průzkum byl realizován na reprezentativním vzorku 500 respondentů starších 18 let z celé České republiky, kvótní metodou formou osobních rozhovorů s přímým zápisem pořízených dat do notebooku (CAPI) podle standardů ESOMAR.

  

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Uhlík C 14

Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.

Mořská sasanka ví, jak má vypadat

Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.

Radiotracery, odvaha a cesta proti stereotypům

Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.

Vědci možná rozluštili záhadu da Vinciho DNA

Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.

Leonardo předběhl svou dobu - chápal gravitaci dávno před Einsteinem

Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail