Bez zařazení

Článků v rubrice: 445

Konflikt na Ukrajině se promítl do nárůstu podpory jaderné energie

Jste vy osobně pro rozvoj jaderné energetiky v České republice? Tak zní jedna z klíčových otázek reprezentativního průzkumu, který na přelomu dubna a května realizovala agentura IBRS kvótní metodou na reprezentativním vzorku 500 respondentů z celé ČR. Kladně na ni odpovídá 68 % populace, což je od roku 1994 druhý nejvyšší výsledek. Spolu s tím posiluje i názor, že ČR by měla být ve výrobě elektřiny soběstačná, což v současnosti podporuje 96 % populace.

Fotogalerie (1)
zdroj IBRS, ČEZ

„Hlavní roli v podpoře jádra nyní hraje energetická soběstačnost. Zatímco na podzim 2021 byl růst podpory jádra posilován hlavně situací kolem krachujících dodavatelů a růstem cen energií, na jaře 2022 se do růstu podpory jádra promítá navíc i obava o energetickou soběstačnost, která souvisí s válečným konfliktem na Ukrajině,“  vysvětluje Miloš Rybáček, jednatel agentury IBRS. 

Kromě podpory jádra však vzrostla i podpora obnovitelných zdrojů. Téměř polovina populace (46 %) nyní podporuje jak rozvoj jaderné energetiky, tak i rozvoj obnovitelných zdrojů, což je od podzimu nárůst o 7 %. „Kvůli hrozbě, že Rusko přestane dodávat fosilní paliva, výrazně posílil názor, že budoucnost energetiky v České republice je především v koexistenci jádra a obnovitelných zdrojů,“  doplňuje Miloš Rybáček. Projevilo se to i v jednoznačném souhlasu se státní podporou jaderné energetiky, kdy 82 % respondentů vyjádřilo s touto podporou souhlas. 

Konflikt na Ukrajině ve spojení s jadernou energií však mezi lidmi vyvolává i určité obavy. Nejrozšířenější je obava, že v důsledku války může být poškozena nějaká ukrajinská jaderná elektrárna (69 % respondentů). Téměř polovina populace (48 %) se obává i poškození jaderné elektrárny mimo území Ukrajiny. V této souvislosti je zajímavé, že i tak 60 % respondentů očekává v souvislosti s důsledky válečného konfliktu na Ukrajině rozvoj jaderné energetiky i v ostatních zemích EU. 

Průzkum byl realizován na reprezentativním vzorku 500 respondentů starších 18 let z celé České republiky, kvótní metodou formou osobních rozhovorů s přímým zápisem pořízených dat do notebooku (CAPI) podle standardů ESOMAR.

  

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Umělá inteligence mezi nadšením a střízlivou vírou

Umělá inteligence se rychle prosazuje i v oborech, kde by ji ještě před pár lety nikdo nečekal. Od role výčepních na festivalech až po rozhodování o postřicích v zemědělství.

Jakou barvu má měsíční světlo?

Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.

Netstalking – internetová archeologie

Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!

Počkáme si na premiéru

V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.

Mikrobiální zátěž může ovlivnit naše nemoci

Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail