Bez zařazení

Článků v rubrice: 449

Konflikt na Ukrajině se promítl do nárůstu podpory jaderné energie

Jste vy osobně pro rozvoj jaderné energetiky v České republice? Tak zní jedna z klíčových otázek reprezentativního průzkumu, který na přelomu dubna a května realizovala agentura IBRS kvótní metodou na reprezentativním vzorku 500 respondentů z celé ČR. Kladně na ni odpovídá 68 % populace, což je od roku 1994 druhý nejvyšší výsledek. Spolu s tím posiluje i názor, že ČR by měla být ve výrobě elektřiny soběstačná, což v současnosti podporuje 96 % populace.

Fotogalerie (1)
zdroj IBRS, ČEZ

„Hlavní roli v podpoře jádra nyní hraje energetická soběstačnost. Zatímco na podzim 2021 byl růst podpory jádra posilován hlavně situací kolem krachujících dodavatelů a růstem cen energií, na jaře 2022 se do růstu podpory jádra promítá navíc i obava o energetickou soběstačnost, která souvisí s válečným konfliktem na Ukrajině,“  vysvětluje Miloš Rybáček, jednatel agentury IBRS. 

Kromě podpory jádra však vzrostla i podpora obnovitelných zdrojů. Téměř polovina populace (46 %) nyní podporuje jak rozvoj jaderné energetiky, tak i rozvoj obnovitelných zdrojů, což je od podzimu nárůst o 7 %. „Kvůli hrozbě, že Rusko přestane dodávat fosilní paliva, výrazně posílil názor, že budoucnost energetiky v České republice je především v koexistenci jádra a obnovitelných zdrojů,“  doplňuje Miloš Rybáček. Projevilo se to i v jednoznačném souhlasu se státní podporou jaderné energetiky, kdy 82 % respondentů vyjádřilo s touto podporou souhlas. 

Konflikt na Ukrajině ve spojení s jadernou energií však mezi lidmi vyvolává i určité obavy. Nejrozšířenější je obava, že v důsledku války může být poškozena nějaká ukrajinská jaderná elektrárna (69 % respondentů). Téměř polovina populace (48 %) se obává i poškození jaderné elektrárny mimo území Ukrajiny. V této souvislosti je zajímavé, že i tak 60 % respondentů očekává v souvislosti s důsledky válečného konfliktu na Ukrajině rozvoj jaderné energetiky i v ostatních zemích EU. 

Průzkum byl realizován na reprezentativním vzorku 500 respondentů starších 18 let z celé České republiky, kvótní metodou formou osobních rozhovorů s přímým zápisem pořízených dat do notebooku (CAPI) podle standardů ESOMAR.

  

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Studium specifických genetických variant v jedné buňce

Vědci z jednotky genomové biologie v EMBL (Evropská laboratoř molekulární biologie) vyvinuli vysoce citlivý nástroj, který může pomoci odhalit vazby na komplexní nemoci.

AI předpovídá riziko onemocnění na desítky let dopředu

Nový model umělé inteligence dokáže odhadnout dlouhodobé riziko více než 1 000 nemocí a předpovědět změny lidského zdraví. Model, vyškolený a testovaný na anonymizovaných ...

Snazší léčení mozkového nádoru změnou diety

Nová laboratorní studie využila unikátní aspekt metabolismu buněk glioblastomu ke zvýšení účinnosti chemoterapie a radiace a obrátila vlastnosti rakoviny proti ní samé.

Společně můžeme pokračovat mnohem rychleji, říkají fúzaři

Mé poslední dny strávené v akademickém ústavu se už počítaly na prstech jedné ruky. Nicméně se mi podařilo vydat knížku Soukromý kapitál ve výzkumu termojaderné fúze.

Kultivované maso: Co to je a jak vzniká

Kultivované maso je maso vypěstované přímo z živočišných buněk, bez nutnosti porážky zvířat. V dnešní době už nejde o sci-fi.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail