Bez zařazení

Článků v rubrice: 326

Každý se může mýlit, jen někdo ale slavně…

Nejznámější chybné technologické předpovědi a „neslavné” výroky slavných

Fotogalerie (4)
Marcus Tullius Cicero

„Dějiny názorů člověka nejsou ničím jiným než dějinami jeho omylů”

(Voltaire)

„Chybovat je v povaze člověka, ale jen hlupák na svém omylu setrvává”

(Marcus Tullius Cicero)

„Opravdovým zdrojem poznání je omyl”

(Karel Čapek)

„V dějinách lidstva bylo vysloveno takové množství pitomostí, že si to vůbec ani nedovedeme představit”

(Konrad Adenauer)

V každé historické epoše mělo mnoho významných a slavných vynálezců, techniků, objevitelů, filozofů a politiků neodbytný „finální pocit”, že právě v jejich době bylo dosaženo limitních hranic lidského poznání, a že již nemůže být vynalezeno, případně zkonstruováno nic převratně nového. Dnes se však s větším či menším časovým odstupem a s povědomím o všem zásadně novém, co mezitím skutečně nastalo, ukazuje, jak se tito pánové ve svých představách o budoucím světě vědy, techniky i celé společnosti často mýlili. Ačkoliv se mnohdy autorům jejich výroky příliš nepovedly (zejména chybné technologické předpovědi) nebo z dnešního pohledu působí přinejmenším komicky, některé z nich neztrácejí na zajímavosti a stojí za připomenutí. A jelikož je jich opravdu hodně, rozdělíme si je do několika z části se překrývajících oblastí, více či méně souvisejících především s technologiemi.

Věda a technika, budoucnost lidstva

„Hic deficit orbis – zde končí svět.” (Nápis na starých mapách při Herkulových sloupech v Gibraltaru.)

„Vše, co bylo možno objevit, bylo již objeveno.” (Šéf patentního úřadu USA Charles Duell, 1899.)

„Velikost lidské populace je stále stejná a zůstane stejná až do konce lidské existence.” (L´Encyclopedie, 1756.)

„Šicí stroj je kuriozita leda pro zasmání.” (New York Times, 1851.)

„Co může být absurdnější než představa, že by lokomotivy mohly ujíždět dvakrát rychleji než poštovní dostavníky?” (Quarterly Review, 1825.)

„Jízda vlakem vysokou rychlostí není možná, protože cestující nebudou moci dýchat a zemřou na udušení.” (Dionysys Larder, irský profesor přírodní filozofie a astronomie, 1793‑1859.)

„Jak byste mohl postavit loď plující proti větru a vlnám? Vytvářením ohně pod palubou? Prosím vás, neříkejte mi tu nesmysly!” (Napoleon Bonaparte při rozhovoru o parníku s Robertem Fultonem, 1800.)

„I kdyby šroub skutečně mohl uvádět loď do pohybu, přece by se v praxi neosvědčil, protože je na zádi, a proto není možno loď řídit.” (Závěr komise odborníků britské admirality, 1837.)

„Jsme teprve na počátku období, které bude jednou historií nazváno zlatým věkem.” (Irwing Z. Busch, americký podnikatel, 1928 – tedy pouhý rok před krachem na newyorské burze a před počátkem nejhlubší krize; někdy je přisuzován profesoru ekonomie na Yale University Irwingu Fisherovi.)

„Do 25 let budou motorová vozidla zapomenuta.” (Sir Philip Gibbs, 1928.)

„Zdržel mě jakýsi muž z Birminghamu. Ukázalo se, že se pokouší dostat patent na – sázecí stroj. Nemohli jsme se dost vysmát projektu tak pošetilému.” (New York Times, 1821.)

„Naftové vrty? To myslíte jako vrtat do země a tak najít naftu? Zbláznil jste se?” (Odborníci na vrty, které “otec” ropného průmyslu Edwin L. Drake – plukovník Drake – zkoušel získat pro naftové vrty, 1859.)

„Návrh je třeba zamítnout především proto, že žádná lampa bez knotu nemůže samozřejmě hořet.” (Z posudku projektu plynového osvětlení, podaného Philipem Lebonem francouzské Akademii věd, 1797.)

„Létající stroje těžší než vzduch jsou čirým nesmyslem.” (Lord Kelvin, fyzik, 1895.)

„Letadla jsou sice zajímavé hračky, ale nemají žádné vojenské využití.” (Francouzský maršál Ferdinand Foch, 1851‑1929.)

„Raketa nikdy nebude schopna opustit atmosféru.” (New York Times, 1936.)

„Nikdy nebude postaveno větší letadlo.” (Inženýr firmy Boeing po úspěšném prvním letu Boeingu 247 s kapacitou 10 lidí, 1933.)

„Myšlenka, že ženy budou přebírat pracovní místa mužům a budou z nich námořníci, vojáci, chirurgové či právníci, nestojí za vážné přemýšlení.” (Samuel Smiles, skotský spisovatel a reformátor 2. pol. 19. stol..)

„V roce 1960 budou lidé pracovat jen 3 hodiny denně.” (John Langdon‑Davies, 1936.)

„Hlavním výsledkem vývoje techniky bude eliminace 99 % lidské aktivity. Naši potomci budou v budoucnosti vystaveni nesnesitelné nudě a jejich hlavním životním problémem bude, který z několika stovek televizních kanálů si mají vybrat.” (Arthur. C. Clarke, spisovatel a vynálezce, 1966.)

Telefon, rozhlas, film, televize

„Zařízení zvané telefon má příliš mnoho nedostatků, než aby mohlo mít nějaký význam pro komunikace. Nemá pro nás naprosto žádné ceny.” (Memorandum Western Union, 1876.)

„Fonograf nemá žádnou možnost komerčního využití.” (T. A. Edison, 1880.)

„Tohle rádiové šílenství časem skončí. Rozruch kolem možnosti širšího zavedení rozhlasového vysílání brzy odpadne.” (Thomas Alva Edison, 1922.)

„Američané možná potřebují ten telefon, ale my máme dost poslíčků.” (Sir William Preece, British Post Office, 1876.)

„Přenos dokumentů po telefonních drátech je principiálně možný, ale potřebné zařízení je tak drahé, že to nikdy nebude k praktickému použití.” (D. Gabor, vynálezce holografie a nositel NC za fyziku, 1962.)

„I když teoreticky a technicky je televize možná, po komerční a finanční stránce to považuji za nemožné, za něco, kde nemá smysl ztrácet čas s nějakými úvahami.” (Lee DeForest, vynálezce elektronky, 1926.)

„Televize se neprosadí, protože lidi by brzy unavilo zírat každý večer na dřevěnou bedýnku. Dávám jí šest měsíců slávy.” (Darryl Zanuck, producent filmové společnosti 20th Century Fox, 1946.)

„Kdo by chtěl k čertu slyšet herce, jak ve filmech mluví?” (H.M. Warner, spoluzakladatel společnosti Warner Brothers, 1927.)

Elektřina, záření, atom a spol.

„Brzy se ukáže, že roentgenové paprsky jsou jenom podvod.” (Lord Kelvin, fyzik, president Royal Society, 1900.)

„Elektřina nemůže být nikdy praktickou formou síly, protože ztráty vzniklé ve vedení jsou příliš velké. Bylo by snazší užívat provazových poháněcích pásů, které by šly od kladky ke kladce, takže by se táhly na míle po celém kraji.” (Inženýr Osborne Reynolds, britský fyzik a technik, 1888.)

„Když skončí pařížská výstava, elektrická světla budou zrušena a nikdo o nich více neuslyší.” (Erasmus Wilson, profesor oxfordské univerzity, 1878.)

„Není vůbec pravděpodobné, že člověk někdy dokáže vykřesat z atomu nějakou energii. Zbrklá představa využití atomové energie jako náhrady za vyčerpané zásoby uhlí je zcela nevědeckou utopií, dětinskou představou.” (Robert Millikan, nositel NC za fyziku, 1928.)

„Je úplně jedno, co dělá. Stejně nikdy ničeho nedosáhne.” (Sdělení učitele otci Alberta Einsteina, 1895.)

„Není sebemenšího náznaku, že by se podařilo využít jadernou energii. Muselo by to znamenat rozbití atomu.” (Albert Einstein, 1932.)

„Energie produkovaná atomem je velmi slabá. Každý, kdo očekává nějaký významnější zdroj energie z transformace atomů, je snílek.” (Ernst Rutherford, britský fyzik, nositel NC, 1933.)

„Atomová energie se možná vyrovná našim dnešním výbušninám, ale je nepravděpodobné, že z ní vzejde něco výrazně nebezpečného.” (Britský předseda vlády Winston Churchill, 1939.)

„To je ta nejbláhovější věc, kterou jsme se kdy zabývali – ta bomba nikdy nevybuchne, a to říkám jako expert na výbušniny.” (Admirál W. D. Leahy ve zprávě presidentu Trumanovi, 1944.)

„Vysavače na jaderný pohon budou realitou do deseti let.” (Alex Lewyt, president společnosti Lewyt vyrábějící vysavače, New York Times, 1955.)

„Do roku 2000 budou naše domy létat.” (Arthur C. Clarke, 1966.)

Počítače

„Počítače jsou k ničemu. Dokáží pouze poskytovat odpovědi.” (Pablo Picasso.)

„Počítače by v budoucnu mohly vážit i méně než 1,5 tuny.” (Redaktor časopisu Popular Mechanics, 1949.)

„Nemyslím si, že by na světovém trhu byla poptávka po více než pěti počítačích.” (Thomas J. Watson, IBM, 1943.)

„Pro pokrytí celosvětových potřeb by mělo stačit asi deset počítačů.” (Thomas J. Watson, president společnosti IBM, 1946.)

„Vypadá to, že jsme dosáhli vrcholu v počítačové technologii, ale každý si musí na podobné výroky dát velký pozor. Za pár let mohou znít pěkně hloupě.” (John von Naumann, americký matematik, nositel NC, 1949.)

„Není žádný důvod proč by lidé měli mít svůj vlastní počítač doma.” (Ken Olsen, DEC, 1977.)

„Jednoho dne budeme mít osobní počítač a budeme žít normálněji…” (Donald E. Knuth, počítačový vědec a mj. autor TeXu, 1978.)

„Paměť s kapacitou 640 kilobajtů by už měla každému stačit.” (Připisováno Billu Gatesovi, který to však takhle zřejmě neřekl, 1981.)

„Ale… k čemu by to mohlo být dobré?” (Robert Lloyd o prvních mikroproceserech, IBM, 1968.)

„Elektronická pošta skutečně pracuje tak, jak bylo slíbeno. Bohužel se nenašla cesta přes zažité lidské zvyky. Byla tedy uvítána technickými typy, ale sekretářky a všichni ostatní ji odsunuli na vedlejší kolej, protože se ukázalo, že je pro ně příliš složitá.” (Time, 1991.)

„Tak jsme teda šli do Ataru a řekli: „Hele, máme tady takovou skvělou věcičku, udělanou z některých vašich součástek, tak co kdybyste nás finančně podpořili? Anebo vám to dáme. Chceme na tom pracovat. Plaťte nás, budeme to dělat pro vás,” a oni na to: „Ne!” Tak jsme šli do Hewlett‑Packard a oni nám řekli, „Hele, ještě jste nedodělali ani školu.” (Vyprávění zakladatele “Apple Computer Inc,” Steve Jobse, jak se se Stevem Wozniakem pokoušeli získat společnosti ATARI a HP pro jejich osobní počítač, 1980.)

Závěrečné poučení ze všech omylů a chybných předpovědí je jediné: když si myslíte, že se něco už nezmění, téměř vždy se mýlíte. A neplatí to jen o vědě a technice!

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail