Školy čelí hackerským útokům, řešení nabízí služba ThreatGuard
Kybernetická kriminalita se v posledních letech stále častěji zaměřuje na školská zařízení. Přestože základní a střední školy disponují desítkami počítačů ...
Ne každý má hlavu na studium vysoké školy. To ale vůbec neznamená, že by byl něco míň než bakalář nebo magistr. Proto jsme každý jiný, abychom se doplňovali a navzájem svými dovednostmi obohacovali.
Technici a řemeslníci, ať už jsou to strojaři, elektrikáři, nebo zedníci či čalouníci, se stávají na trhu práce úzkoprofilovým zbožím. Problémem nejsou jejich teoretické znalosti, ale spíše malé praktické zkušenosti s nakládáním se současnými moderními technologiemi a high-tech výrobními postupy. Školy nemají na to, aby své laboratoře a dílny vybavovaly stále modernější a modernější technikou, jejíž úroveň zaznamenává závratný rozvoj. Zaměstnavatelé přitom potřebují, aby se absolvent rychle orientoval a zařadil do provozu. Pouze s výborným prospěchem v teoretických oborech nikdo neuspěje.
Tato nesporná fakta z každodenního života stála u zrodu projektu „Praxe v technických oborech – součást výuky“. Podílejí se na něm zejména Krajské hospodářské komory krajů Liberec, Vysočina, Ústeckého a Moravskoslezského, pedagogická centra, Český svaz zaměstnavatelů v energetice. Hlavním nositelem projektu je Střední škola energetická a stavební v Chomutově.
Jedním z důležitých výstupů projektu je model „podnikatelského inkubátoru“, který se uplatňuje ve školách. Jde o vytvoření kurzu pro studenty s tématikou podnikatelského minima. Jeho cílem je předat praktické zkušenosti těm, kteří se po ukončení studia rozhodnou začít podnikat.
V rámci projektu prošlo praxí 400 studentů a řada firem si tak doslova „na míru“ připravila budoucího kolegu, kterého si vytipovala už během studia při praxi. Určitě to přispělo k oboustranné spokojenosti.
Více o projektu najdete na www.projektpraxe.cz.
Kybernetická kriminalita se v posledních letech stále častěji zaměřuje na školská zařízení. Přestože základní a střední školy disponují desítkami počítačů ...
Nobelovu cenu za chemii za rok 2025 získali Susumu Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, Richard Robson z Melbournské univerzity v Austrálii a Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley.
Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.
Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...
Provozovatelem nejvýkonnější české sítě veřejného dobíjení je energetická Skupina ČEZ. Pro všechny majitele elektroaut i všech, kdo o nich uvažují, připravila virtuální ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.