Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Ne každý má hlavu na studium vysoké školy. To ale vůbec neznamená, že by byl něco míň než bakalář nebo magistr. Proto jsme každý jiný, abychom se doplňovali a navzájem svými dovednostmi obohacovali.
Technici a řemeslníci, ať už jsou to strojaři, elektrikáři, nebo zedníci či čalouníci, se stávají na trhu práce úzkoprofilovým zbožím. Problémem nejsou jejich teoretické znalosti, ale spíše malé praktické zkušenosti s nakládáním se současnými moderními technologiemi a high-tech výrobními postupy. Školy nemají na to, aby své laboratoře a dílny vybavovaly stále modernější a modernější technikou, jejíž úroveň zaznamenává závratný rozvoj. Zaměstnavatelé přitom potřebují, aby se absolvent rychle orientoval a zařadil do provozu. Pouze s výborným prospěchem v teoretických oborech nikdo neuspěje.
Tato nesporná fakta z každodenního života stála u zrodu projektu „Praxe v technických oborech – součást výuky“. Podílejí se na něm zejména Krajské hospodářské komory krajů Liberec, Vysočina, Ústeckého a Moravskoslezského, pedagogická centra, Český svaz zaměstnavatelů v energetice. Hlavním nositelem projektu je Střední škola energetická a stavební v Chomutově.
Jedním z důležitých výstupů projektu je model „podnikatelského inkubátoru“, který se uplatňuje ve školách. Jde o vytvoření kurzu pro studenty s tématikou podnikatelského minima. Jeho cílem je předat praktické zkušenosti těm, kteří se po ukončení studia rozhodnou začít podnikat.
V rámci projektu prošlo praxí 400 studentů a řada firem si tak doslova „na míru“ připravila budoucího kolegu, kterého si vytipovala už během studia při praxi. Určitě to přispělo k oboustranné spokojenosti.
Více o projektu najdete na www.projektpraxe.cz.
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.