Spontánní versus radiační poškození DNA
Jedním ze zásadních problémů radiační ochrany je pojem „zanedbatelné dávky“. Tento problém „praktické nuly“ a jeho řešení je ústřední pro ...
Ne každý má hlavu na studium vysoké školy. To ale vůbec neznamená, že by byl něco míň než bakalář nebo magistr. Proto jsme každý jiný, abychom se doplňovali a navzájem svými dovednostmi obohacovali.
Technici a řemeslníci, ať už jsou to strojaři, elektrikáři, nebo zedníci či čalouníci, se stávají na trhu práce úzkoprofilovým zbožím. Problémem nejsou jejich teoretické znalosti, ale spíše malé praktické zkušenosti s nakládáním se současnými moderními technologiemi a high-tech výrobními postupy. Školy nemají na to, aby své laboratoře a dílny vybavovaly stále modernější a modernější technikou, jejíž úroveň zaznamenává závratný rozvoj. Zaměstnavatelé přitom potřebují, aby se absolvent rychle orientoval a zařadil do provozu. Pouze s výborným prospěchem v teoretických oborech nikdo neuspěje.
Tato nesporná fakta z každodenního života stála u zrodu projektu „Praxe v technických oborech – součást výuky“. Podílejí se na něm zejména Krajské hospodářské komory krajů Liberec, Vysočina, Ústeckého a Moravskoslezského, pedagogická centra, Český svaz zaměstnavatelů v energetice. Hlavním nositelem projektu je Střední škola energetická a stavební v Chomutově.
Jedním z důležitých výstupů projektu je model „podnikatelského inkubátoru“, který se uplatňuje ve školách. Jde o vytvoření kurzu pro studenty s tématikou podnikatelského minima. Jeho cílem je předat praktické zkušenosti těm, kteří se po ukončení studia rozhodnou začít podnikat.
V rámci projektu prošlo praxí 400 studentů a řada firem si tak doslova „na míru“ připravila budoucího kolegu, kterého si vytipovala už během studia při praxi. Určitě to přispělo k oboustranné spokojenosti.
Více o projektu najdete na www.projektpraxe.cz.
Jedním ze zásadních problémů radiační ochrany je pojem „zanedbatelné dávky“. Tento problém „praktické nuly“ a jeho řešení je ústřední pro ...
Oba nejstarší bloky jaderné elektrárny Tarapur v Indii jsou opět připojeny k síti. Běžná zpráva. Jenže první dva reaktory v Tarapuru jsou nejstarší dosud provozované komerční reaktory na světě.
Nové důkazy ukazují, že desková tektonika, neboli recyklace zemské kůry, mohla začít mnohem dříve, než se myslelo, a že dokonce může být hlavním důvodem, proč se na naší planetě vyskytuje život.
Už od roku 1961 je vodní dílo a elektrárna Kamýk nedílnou součástí Vltavské kaskády. Provoz Kamýku je nezbytný pro efektivní funkci vodní elektrárny Orlík.
V syrském guvernorátu a městě Dajr Az-Zaur na východě země u řeky Eufrat dochází k zásadním politickým, vojenským a mezinárodním změnám.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.