Bez zařazení

Článků v rubrice: 462

Češi požadují energetickou soběstačnost České republiky

Česká veřejnost má dlouhodobě pozitivní postoj k jaderné energetice, její rozvoj aktuálně podporuje 77 % populace. Jaderná energie by měla být i do budoucna hlavním zdrojem výroby elektřiny, za optimální Češi považují kombinaci jádra s obnovitelnými zdroji. Vyplývá to z aktuálního výzkumu Ipsos ve spolupráci se společností ČEZ realizovaného na reprezentativním vzorku populace České republiky v loňském roce.

Fotogalerie (1)
Které výrobní zdroje by měly mít na výrobě elektřiny do roku 2030 největší podíl?

Naprostá většina Čechů (93 %) se shoduje, že by Česká republika měla být ve výrobě elektrické energie soběstačná. „Požadavek energetické soběstačnosti je v České republice dlouhodobě velmi silný, a to napříč všemi socio-demografickými skupinami. Názor ještě posílil v období po začátku války na Ukrajině a během následné energetické krize. Veřejnost si uvědomuje, že v otázce energetické soběstačnosti hrají jaderné elektrárny nezastupitelnou roli,“ říká Michal Straka, konzultant Ipsos pro výzkumy z oblasti energetiky.

Závislost ČR na dovozu elektřiny by podle veřejnosti znamenala hlavně vyšší ceny (65 %) a nestabilní dodávky (46 %). Více než čtvrtina (28 %) by to vnímala jako bezpečnostní riziko.

Více než polovina Čechů by preferovala, aby v budoucnu měl největší podíl na výrobě elektřiny v ČR jaderný zdroj, 36 % by jako hlavní preferovalo obnovitelné zdroje. Plyn či uhlí jako hlavní výrobní zdroj mají jen minimální podporu.

Veřejnost zároveň nevnímá, že by jaderná energetika a obnovitelné zdroje stály proti sobě, za optimální budoucí koncepci energetiky ČR je považována jejich kombinace.

Dlouhodobě vysoká podpora jaderné energetiky

Postoj české veřejnosti k jaderné energetice je dlouhodobě pozitivní. „Rozvoj jaderné energetiky aktuálně podporuje 77 % dospělé populace, což představuje růst oproti minulým rokům. Zájem o téma posiluje také jeho medializace, mimo jiné v souvislosti s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany i dalšími tématy,“ doplňuje Straka z Ipsosu.

Hlavními důvody podpory rozvoje jaderné energetiky jsou podle veřejnosti zejména očekávané ekonomické úspory, ekologičnost a také posílení energetické soběstačnosti.

Jako hlavní důvody proti rozvoji jaderné energetiky veřejnost nejčastěji uvádí obavy z bezpečnostních rizik, nakládání s radioaktivním odpadem a vysoké náklady na výstavbu a provoz jaderných elektráren.

„Očekávání české veřejnosti jsou v souladu se strategií, kterou Skupina ČEZ dlouhodobě sleduje – stabilní, nízkoemisní energie z jádra v kombinaci s rychle rostoucími obnovitelnými zdroji propojenými akumulací a chytrou sítí. Tento mix zajišťuje bezpečnost dodávek, snižuje emise a posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky,“ říká Tomáš Pleskač, člen představenstva a ředitel divize Nová energetika, ČEZ.

„Takto masivní podpory našich jaderných elektráren si samozřejmě moc vážíme. Je to pro nás závazek dál je rozvíjet a bezpečně provozovat tak, abychom tuto pozici potvrdili,“ doplňuje Bohdan Zronek, člen představenstva a ředitel jaderné divize Skupiny ČEZ.

O výzkumu

Výzkum byl realizován na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let o velikosti 500 respondentů, použit byl kvótní výběr dle pohlaví, věku, velikosti místa bydliště, regionu a vzdělání. Dotazování probíhalo v říjnu 2025 metodou osobních strukturovaných rozhovorů. Zadavatelem výzkumu je společnost ČEZ.

IPSOS

Ipsos je přední výzkumná, technologická a konzultační společnost, na českém trhu působí více než 33 let. Jako součást globální sítě Ipsos s pobočkami v 90 zemích řídí z Prahy projekty po celém světě. Společnost kombinuje pokročilé technologie v oblasti sběru dat, analytiky a umělé inteligence s know-how specializovaných divizí zaměřených na výzkum značky a komunikace, mapování trhu, inovace, zákaznickou zkušenost a kvalitativní výzkum.

Zdroj: ČEZ a tisková zpráva www.ipsos.cz „Které výrobní zdroje by měly mít na výrobě elektřiny do roku 2030 největší podíl?“

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Fúzní omyly….

Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?

Letní soutěž na Infocentrech ČEZ

Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.

3D tisk v roce 2026

Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.

Co vše se připravuje v JE Dukovany pro nové bloky

Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...

Záhada „temného kyslíku“: revoluce, nebo omyl?

Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail