Od Karla Čapka k modelu ruky (a báseň na závěr)
Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.
Česká veřejnost má dlouhodobě pozitivní postoj k jaderné energetice, její rozvoj aktuálně podporuje 77 % populace. Jaderná energie by měla být i do budoucna hlavním zdrojem výroby elektřiny, za optimální Češi považují kombinaci jádra s obnovitelnými zdroji. Vyplývá to z aktuálního výzkumu Ipsos ve spolupráci se společností ČEZ realizovaného na reprezentativním vzorku populace České republiky v loňském roce.
Naprostá většina Čechů (93 %) se shoduje, že by Česká republika měla být ve výrobě elektrické energie soběstačná. „Požadavek energetické soběstačnosti je v České republice dlouhodobě velmi silný, a to napříč všemi socio-demografickými skupinami. Názor ještě posílil v období po začátku války na Ukrajině a během následné energetické krize. Veřejnost si uvědomuje, že v otázce energetické soběstačnosti hrají jaderné elektrárny nezastupitelnou roli,“ říká Michal Straka, konzultant Ipsos pro výzkumy z oblasti energetiky.
Závislost ČR na dovozu elektřiny by podle veřejnosti znamenala hlavně vyšší ceny (65 %) a nestabilní dodávky (46 %). Více než čtvrtina (28 %) by to vnímala jako bezpečnostní riziko.
Více než polovina Čechů by preferovala, aby v budoucnu měl největší podíl na výrobě elektřiny v ČR jaderný zdroj, 36 % by jako hlavní preferovalo obnovitelné zdroje. Plyn či uhlí jako hlavní výrobní zdroj mají jen minimální podporu.
Veřejnost zároveň nevnímá, že by jaderná energetika a obnovitelné zdroje stály proti sobě, za optimální budoucí koncepci energetiky ČR je považována jejich kombinace.
Dlouhodobě vysoká podpora jaderné energetiky
Postoj české veřejnosti k jaderné energetice je dlouhodobě pozitivní. „Rozvoj jaderné energetiky aktuálně podporuje 77 % dospělé populace, což představuje růst oproti minulým rokům. Zájem o téma posiluje také jeho medializace, mimo jiné v souvislosti s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany i dalšími tématy,“ doplňuje Straka z Ipsosu.
Hlavními důvody podpory rozvoje jaderné energetiky jsou podle veřejnosti zejména očekávané ekonomické úspory, ekologičnost a také posílení energetické soběstačnosti.
Jako hlavní důvody proti rozvoji jaderné energetiky veřejnost nejčastěji uvádí obavy z bezpečnostních rizik, nakládání s radioaktivním odpadem a vysoké náklady na výstavbu a provoz jaderných elektráren.
„Očekávání české veřejnosti jsou v souladu se strategií, kterou Skupina ČEZ dlouhodobě sleduje – stabilní, nízkoemisní energie z jádra v kombinaci s rychle rostoucími obnovitelnými zdroji propojenými akumulací a chytrou sítí. Tento mix zajišťuje bezpečnost dodávek, snižuje emise a posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky,“ říká Tomáš Pleskač, člen představenstva a ředitel divize Nová energetika, ČEZ.
„Takto masivní podpory našich jaderných elektráren si samozřejmě moc vážíme. Je to pro nás závazek dál je rozvíjet a bezpečně provozovat tak, abychom tuto pozici potvrdili,“ doplňuje Bohdan Zronek, člen představenstva a ředitel jaderné divize Skupiny ČEZ.
O výzkumu
Výzkum byl realizován na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let o velikosti 500 respondentů, použit byl kvótní výběr dle pohlaví, věku, velikosti místa bydliště, regionu a vzdělání. Dotazování probíhalo v říjnu 2025 metodou osobních strukturovaných rozhovorů. Zadavatelem výzkumu je společnost ČEZ.
IPSOS
Ipsos je přední výzkumná, technologická a konzultační společnost, na českém trhu působí více než 33 let. Jako součást globální sítě Ipsos s pobočkami v 90 zemích řídí z Prahy projekty po celém světě. Společnost kombinuje pokročilé technologie v oblasti sběru dat, analytiky a umělé inteligence s know-how specializovaných divizí zaměřených na výzkum značky a komunikace, mapování trhu, inovace, zákaznickou zkušenost a kvalitativní výzkum.
Zdroj: ČEZ a tisková zpráva www.ipsos.cz „Které výrobní zdroje by měly mít na výrobě elektřiny do roku 2030 největší podíl?“
Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.
Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...
Provozovatelem nejvýkonnější české sítě veřejného dobíjení je energetická Skupina ČEZ. Pro všechny majitele elektroaut i všech, kdo o nich uvažují, připravila virtuální ...
Technické projekty českých středoškoláků dobývají svět. Na loňském festivalu AI Global Impact ocenila společnost Intel nejzajímavější mladé tvůrce změn v oblasti umělé inteligence z celého světa.
Jaký je stav na staveništi tokamaku ITER na přelomu let 2025 a 2026? „Museli jsme se vypořádat s harmonogramem, který se v tomto projektu téměř nikdy nedodržoval.“ (Pietro Barabashi, Cheng, 2025)
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.