Japonsko spolupracuje s MAAE na recyklaci zeminy odstraněné po havárii Fukušimy

Generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi a japonský ministr životního prostředí Hirotaka Išihara podepsali v Tokiu dne 23. června 2026 memorandum o spolupráci o řízené recyklaci a konečném zneškodnění odstraněné zeminy a odpadu vzniklého během dekontaminačních činností po havárii jaderné elektrárny Fukušima Daiči společnosti Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO) v roce 2011.

V uplynulém desetiletí Japonsko provedlo rozsáhlé sanační aktivity v postižených oblastech, včetně skrývání a nakládání s velkými objemy zeminy. Během dekontaminace bylo odstraněno přibližně 14 milionů metrů krychlových zeminy a odpadu. Pro přirovnání: pokud by se odstraněná zemina rozložila na ploše 10 km × 10 km, vrstva by měla tloušťku přibližně 14 cm. Protože 75 % odstraněné zeminy má nízkou úroveň radioaktivity, lze ji znovu použít při rozvoji pozemků, na stavbách, při remodelaci krajiny a v dalších projektech v Japonsku. Zbývající zemina se od roku 2015 skladuje v prozatímním skladu v prefektuře Fukušima v lokalitách Okuma a Futaba. Japonský zákon stanoví, že u odstraněné zeminy a odpadu musí být přijata nezbytná opatření k dokončení jejich konečného uložení mimo prefekturu Fukušima do března 2045 poté, co bude snížen jejich objem.

Jak kontaminovaná byla půda u Fukušimy?

Kontaminovaná půda kolem Fukušimy měla po havárii typicky desítky až stovky tisíc Bq/m² (počítá se aktivita ¹³⁷Cs, neboť hlavním kontaminantem byl právě isotop cesium 137 s poločasem rozpadu 30 let), v nejhorších místech i více než 1 MBq/m². Po dekontaminaci klesly hodnoty v obydlených a zemědělských oblastech na úrovně, které umožňují roční dávku menší než 1 mSv, což byl cíl japonské vlády. Lesy, které činí 71 % rozlohy prefektury, se nečistily, většina ¹³⁷Cs v nich zůstává. (Pro srovnání: v České republice se hodnoty pohybují od méně než 1 000 Bq/m² v některých nížinách až po více než 20 000 Bq/m² v částech horských oblastí. Cesium 137 je u nás přítomné ze zkoušek jaderných zbraní v 50. a 60. letech a z havárie JE Černobyl.)

Co Japonsko se shromážděnou půdou udělá?

Plánem je využít půdu s nízkou aktivitou (pod 8 000 Bq/kg) jako stavební materiál na násypy pro silnice a železnice, protipovodňové hráze, zemní valy kolem průmyslových areálů, na rekultivace a terénní úpravy, pro výstavbu odpadových zařízení a pro pobřežní ochranné konstrukce. MAAE potvrdila, že tento postup splňuje mezinárodní bezpečnostní standardy, pokud je půda používána řízeně a v konstrukcích, kde je izolována od obyvatelstva. Půda s vyšší aktivitou (> 8 000 Bq/kg) se podle zákona nesmí recyklovat a je uložena v meziskladu. Pro ni je klíčovým procesem snížení objemu. K tomu se technologicky upravuje praním a oddělením jemných frakcí, kde se hromadí ¹³⁷Cs. Nerecyklovatelná půda se do r. 2045 musí odstěhovat z prefektury Fukušima a uložit na vybrané konečné úložiště.

Probíhají demonstrační projekty experimentálních staveb (náspy, zemní konstrukce) ověřující použití a bezpečnost. Jejich hlavním účelem je získat důvěru a podporu veřejnosti.

Japonsko spolupracuje s MAAE od počátku

„Spolupráce s MAAE je nezbytná k zajištění, aby naše úsilí v oblasti řízené recyklace a konečného uložení odstraněné zeminy a odpadu pokračovalo bezpečným a transparentním způsobem a abychom posílili porozumění a důvěru veřejnosti,“ uvedl ministr životního prostředí Hirotaka Išihara.

Dohoda z Tokia usnadní MAAE výměnu znalostí a zkušeností, včetně komunikace s veřejností a zapojení zúčastněných stran. Toto úsilí přispělo, aby japonský přístup zůstal v souladu s mezinárodními bezpečnostními standardy, a zároveň generovalo cenné zkušenosti pro globální společenství.

Zdroje: Marianna Nobile, Oddělení jaderné bezpečnosti a ochrany MAAE, SÚRO, SÚJB