Bez zařazení

Článků v rubrice: 334

Selhání lidského faktoru

Selhání lidského faktoru – to je oblíbené zaříkávadlo, kterým se uzavírá nejedno vyšetřování nehody.

Někdy ho najdeme pod pseudonymy – třeba „nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky“ – ale vždy to je jen forma, jak prohlásit, že za havárii může člověk.

Tedy: obvykle tomu tak je. Tu a tam dojde k zásahu přírody, zemětřesení, tsunami, povodni, někdy lesní požár vznikne samovznícením nebo bleskem. Ale skoro pokaždé se hodí ukázat na konkrétního viníka, který může být nahrazen bez velkých problémů. A aby bylo lépe poznat, že to je problém „lidského faktoru“, vytvoří se nové bezpečnostní směrnice, vzniknou nová pracovní místa pro kontrolory, interním auditorům přibude práce.

Ono to také souvisí s tím, že škodu, která vznikne, můžeme popsat, a to hodně dramaticky, a zpravidla také vyčíslit. Jenže naopak škodu, která nevznikla, je velmi obtížné popsat, obhájit a spočítat její výši. V matematice podobnou dvojakost známe a byla už dávno popsána, jen málokdo si ale uvědomuje, že něco podobného funguje také v životě okolo nás.

Co můžeme postavit jako protipól „selhání lidského faktoru“? To, že lidský faktor funguje spolehlivě? Ale s tím přece všichni počítáme jako se samozřejmostí. Zato pád letadla, ztroskotání trajektu, únik chlóru z chemičky nebo radioaktivity z jaderné elektrárny – to jsou klíčové momenty, kterých si všimnete buď sami, nebo díky laskavému upozornění lovců senzací.

Do pracovních deníků, palubních záznamů a jak se všechny ty logy jmenují se zapisují provedené akce – to, co se nestalo, tam nemá místo. Těžko proto poznáte, že pilot vyvedl letadlo z kritické situace, že kapitán trajektu v mlze vykličkoval problém v podobě tankeru – a pokud nesedíte přímo ve velíně, za zády operátora, už vůbec neodhadnete, čemu dokázal zabránit. Do logu se dostal jenom kratičký záznam o razantní změně kurzu nebo o rychlém odstavení provozu.

A tak nemáme šanci se o zmařené havárii dozvědět. Jsou, pravda, výjimky – když pilot přistane s hořícím motorem, když kapitán posadí loď na mělčinu, aby zabránil té horší variantě, když se Apollo 13 vrátilo a tak podobně. Ale to je jen nepatrná špička ledovce. A přece i tady zafungoval onen „lidský faktor“ – jen obráceně, než jak jsme zvyklí ho vnímat, totiž v náš prospěch.

Fungování většiny složitých procesů – ať to je výrobní linka nebo cesta dopravního prostředku – je vždy zatíženo nějakými riziky. Monitory, čidla, kontrolky a další a další sledovací systémy dokáží zachytit předvídatelné projevy předvídatelných problémů. To, co se do této kategorie nevejde, zůstává na lidské obsluze, na jejích zkušenostech a schopnostech řešit neobvyklé situace. Pokud uspěje, „lidského faktoru“ si nevšimneme. K naší škodě…

PAGI
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Šťastné a vesmírné a vše nejlepší do nového kosmického roku!

Česká kosmická kancelář a vzdělávací spolek KOSMOS-NEWS nabízejí školám i organizátorům dalších vzdělávacích a popularizačních programů a akcí uspořádání besed a přednášek o kosmonautice, o životě ve vesmíru a přínosech kosmonautiky pro běžný život lidí na planetě Zemi.

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail