Mořská sasanka ví, jak má vypadat
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Po vzoru vyspělých západních zemí slavíme i u nás již pátým rokem Dny vědy, letos dokonce celý Týden vědy. Všichni, kdo máte to štěstí, že jste obdařeni touhou po vědění a zajímáte se o nejnovější pokroky vědy a techniky, udělejte si značku do kalendáře: 14. – 20. října – Věda má svátek!
Čekají vás besedy a přednášky, populárně vědecké filmy, výstavy a hlavně dny otevřených dveří na vědeckých pracovištích po celé republice.
Zajímá vás například, jak udržet špagety na talíři, aby se nezapletly a nepoškodily? Stejný problém řeší příroda při organizaci lidského genomu v buňce – o tom bude přednáška
15. října od 11:30 v budově Akademie v Praze na Národní třídě. Zajímá vás astronomie? Tak ve dnech 18. – 20. října navštivte hvězdárnu Ondřejov! Levitaci předmětů díky su-pravodivosti můžete obdivovat 17. – 19. října ve Fyzikálním ústavu v Praze v Cukrovarnické ulici. Svědkem zemětřesení, nebo alespoň jeho matematického modelování můžete být 18. a 19. října v ústavu geoniky v Ostravě-Porubě. Holografii a lasery vám představí v Ústavu přístrojové techniky v Brně. Koho zajímají brouci, mšice a jiná havěť, ať navštíví Entomologický ústav v Českých Budějovicích ve dnech 17. a 18. října. Ani horalé v Beskydech nemusí být odříznuti od vědeckého světa – ať navštíví experimentální pracoviště Ústavu ekologie krajiny na Bílém kříži. Vědecké dílny Archeologického ústavu se otevřou pro fandy archeologie v Mikulčicích a Dolních Věstonicích. A v Liběchově v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky vám ve stejných dnech vysvětlí tolik diskutované genové regulace v průběhu časného embryonálního vývoje savců.
Raději se na jednotlivých pracovištích předem objednejte! Sledujte internetové stránky Akademie věd http://www.cas.cz/cz/novinky.html a vysílání Radiožurnálu Českého rozhlasu, volejte číslo 221403201, kde získáte více informací.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.