Bez zařazení

Udělování Nobelových cen bylo v průběhu jejich téměř stodvacetileté historie doprovázeno řadou až bizarních událostí. Dvě zlaté medaile byly dokonce rozpuštěny v kyselinách. Tato zajímavá příhoda se váže k maďarskému chemikovi šlechtického původu Györgye de Hevesymu a dánskému teoretickému fyzikovi Nielsu Bohrovi (1885-1962).

Řeknete si, že to není možné, protože každý ze školy ví, že olovo je měkký kov. Avšak vědcům se podařilo olovo rychle stlačit velmi výkonným laserem. Díky tomu se typicky měkké olovo stalo dvěstěpadesátkrát tvrdším než je tvrzená ocel. Rozdíl mezi silnými (tvrdými) a slabými (měkkými) materiály tkví v tom, jak se v nich atomy navzájem pohybují. Když jsou atomy uspořádány tak, že se vzájemně lehce pohybují, jako je tomu v případě olova, pak se jedná o materiál měkký a poddajný. Když se atomy nemohou navzájem snadno pohybovat, jako je tomu například v železe, materiál je tvrdý a pevný.

Smiřte se s tím, že budoucí technologie ve vašem autě bude sledovat každý pohyb řidiče. Bude to dobrá věc? Dozor je běžnou věcí v životě. Šéf kontroluje práci podřízeného, supermarkety shromažďují data o tom, co kupujete, kamery sledují vaše kroky. Nyní je na řadě další kontrola: automobil. Během několika měsíců mají evropští právníci připravit návrhy pravidel monitorovacích zařízení, která budou povinně instalována v automobilech. Každý nový model auta bude muset během tří let obsahovat černou skříňku, která bude kontrolovat rychlost, ospalost řidiče a další věci. Evropská komise předpokládá, že tato technika zachrání do roku 2030 více než 7 000 životů.

Umění a věda se setkávají i tam, kde bychom je nečekali. Šroub je většinou zase jen a pouze šroub. Ale někdy může být víc! Ráno, 13. listopadu 2019, bylo možné vidět generálního ředitele ITER Bernarda Bigota, jak si utáhl bezpečnostní pás a stoupal s montážní plošinou na vybrané místo nehotové střechy Jeřábové haly. V ruce měl černý šroub, nerozeznatelný od ostatních, kromě nápisu vyleptaného na šestihranné hlavě: ART.

Hlavní město Praha začne pro splachování komunikací a zvlhčování vzduchu v letních měsících v centru města využívat průsakovou vodu ze své kolektorové sítě. První čerpací zařízení napojené na podzemní rezervoár na průsakovou vodu vzniklo pod Uhelným trhem. Naplnění jedné cisterny o objemu 8 m³ dokáže za 15 min.

V internetových diskuzích se ve spojení s nouzovým stavem objevila polemika, zda má smysl třídit i nadále domácí odpad. Někomu to najednou přijde zbytečné. Všimli jste si ale, že právě nyní raději sáhnete po hygienicky zabalených potravinách a doma vám tak násobně přibylo plastů? I proto by neměly skončit ve směsném odpadu, a naopak by měly dostat šanci být recyklovány. Inspirujme se v přírodě, kde vše cirkuluje – i zdánlivý odpad.