Nové jaderné projekty pro Evropu
Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky.
Šedesátá a sedmdesátá léta 19. století jsou v dějinách silnoproudé elektrotechniky obdobím vynálezů různých konstrukcí elektrických motorů měnících elektrickou energii v mechanickou. Již tehdy byl k dispozici dostatek poznatků a zkušeností s elektromagnetickými jevy, což umožňovalo vývoj, projektování a výrobu elektrických strojů a posléze i jejich praktické využívání v průmyslu i v běžném životě – především k pohonu různých výrobních zařízení, popř. v dopravě a při osvětlování. Jedním z prvních vynálezců v oblasti točivých elektrických strojů byl i italský fyzik Antonio Pacinotti, od jehož úmrtí v roce 1912 uplynulo letos sto let.
Narodil se v roce 1841 v Pise v rodině univerzitního profesora technologické fyziky. Vysokoškolské vzdělání získal na univerzitě v rodném městě. Zde byl mj. žákem fyzika a neurofyzika, průkopníka ve studiu bioelektřiny, Carla Matteuciho (ve 3polu jsem o něm psali viz: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/klasicka-energetika-a-fyzika/661-z-usvitu-elektrofyziologie) a fyzika Riccarda Feliciho, studujícího zejména jevy související s elektromagnetickou indukcí. Na této univerzitě se v roce 1861 stal asistentem ve fyzikální laboratoři. Poté působil jako profesor fyziky a chemie na Technologickém institutu v Bologni (1864) a profesor fyziky na univerzitě v Cagliari (1873).
Ve školním roce 1881/1882 se vrátil zpět do Pisy, kde se stal nástupcem svého otce na univerzitě. Zde také prožil většinu svého tvůrčího života, naplněného nejen vědeckou a pedagogickou prací, ale četnými aktivitami společenskými – byl čestným presidentem italské elektrotechnické asociace, v roce 1906 byl zvolen senátorem, zasloužil se o založení průmyslového institutu v Pise aj. Není proto divu, že se jeho portrét dostal i na italské poštovní známky, jeho jméno nese nábřeží řeky Arno v Pise a válečná opravárenská loď, nepočítaje četné hotely a další turistická zařízení v celém Toskánsku. Zemřel v Pise 25. března 1912.
Významným mezníkem ve vývoji stejnosměrných strojů bylo provedení rotoru (kotvy) ve tvaru železného prstence, zhotoveného ze svinutého železného drátu. Na tomto prstenci byla navinuta cívka, z níž byly vyvedeny odbočky k lamelám komutátoru. První pokusy se svým novým konstrukčním řešením zahájil Pacinotti v roce 1859, ale model zkušebního zařízení v pořadí jedenáctého zveřejnil v časopise Nuovo Cimento až v roce 1865.
Jeho myšlenka se zprvu neujala a teprve roku 1873 ji použil francouzský vynálezce belgického původu Théophile (Zénobe) Gramme (1826‑1901). Rotor stroje se podle něho nazýval Grammův prstenec a vinutí na prstenci vinutí prstencové. Jeho nevýhodou bylo, že se aktivně uplatňovala jen vrstva vodičů na vnějším obvodu Grammova prstence. Vrstva na vnitřní části prstence byla magneticky odstíněna, neindukovalo se v ní napětí a nebyla tedy využita. To mělo za následek velké ohmické úbytky ve vinutí a malou účinnost stroje.
Nedostatky stejnosměrného stroje s Grammovým prstencem odstranil inženýr firmy Siemens&Halske Fridrich Hefner‑Alteneck tím, že zavedl bubnové vinutí. Koncem 19. století pak bylo vyvinuto mnoho variant konstrukčního provedení stejnosměrných strojů. To je však již další kapitola z minulosti elektrotechniky.
Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky.
Vývoj solární energetiky v roce 2023 v Česku opět výrazně přidal na rychlosti. Podle dat Solární asociace se postavil téměř 1 gigawatt nových fotovoltaických elektráren (FVE), celkem jich vzniklo skoro 83 000.
O SMR, malých modulárních reaktorech, jsme již psali několikrát. Ze souhrnného materiálu NEA (Jaderné energetické agentury OECD) jsme pro čtenáře Třípólu vybrali přehledy jednotlivých projektů (stav v r.
Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a růst počtu elektrických vozidel (EV) je klíčem ke globálnímu snížení závislosti na fosilních palivech, snížení ...
Když čtete tyto řádky, pracuje vysoce sofistikovaný biologický stroj – váš mozek. Lidský mozek se skládá z přibližně 86 miliard neuronů a řídí nejen tělesné funkce od vidění ...
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.