Biografie

Článků v rubrice: 177

Aurel Stodola – zakladatel teorie parních a plynových turbín

Před 150 lety (1859–1942) se narodil vynikající slovenský fyzik, technik, konstruktér a vynálezce, světově uznávaný zakladatel teorie parních a plynových turbín a významný odborník ve stavbě spalovacích motorů, prof. Ing. Aurel Boreslav Stodola, Dr. h. c. Jeho výpočty a konstrukce poskytly základ celému odvětví proslulého švýcarského strojírenství. Ano, švýcarského. Rakousko-Uhersko si nechalo jeho talent proklouznout mezi prsty, zatímco züryšská polytechnika neváhala jmenovat tohoto zatím neznámého 33letého inženýra rovnou profesorem. Své druhé vlasti zůstal Stodola věrný až do konce života, ale po celou svou kariéru nepřestal být v kontaktu s kolegy, kteří pracovali v českém a po roce 1918 v československém průmyslu parních turbín. Jeho hlavním krédem bylo: „Moje city nikdy neochably pro můj národ.“

Fotogalerie (8)
Aurel Boreslav Stodola

Ve své vědecké činnosti se zpočátku věnoval otázkám automatické regulace strojů, ale jeho hlavní výzkumnou oblastí se již na přelomu 19. a 20. století staly parní turbíny. Stodolovým záměrem se stalo vybudování jejich kompaktní teorie a vytvoření vědeckého základu jejich projektování.

Parní turbíny
V roce 1903 vyšlo v Berlíně jeho vrcholné dílo Dammpfturbinen und ihre Aussichten als Wärmekraftmaschinen – Parní turbíny a jejich výhledy jako strojů poháněných tepelnou energií, které bylo postupně přeloženo do mnoha světových jazyků včetně čínštiny a stalo se klasickým a v některých ohledech dodnes nepřekonaným spisem technické literatury. Kniha se dočkala dalších pěti vydání, které byly výsledkem Stodolových mnohaletých teoretických i experimentálních výzkumů. Stodola své dílo neustále přepracovával a doplňoval. První vydání z roku 1903 mělo 220 stran a 120 ilustrací, poslední (v pořadí šesté), které vyšlo v roce 1924, již čítalo 1 157 stran a 1 141 obrázků. Počínaje druhým vydáním (1922) přibyly v knize kapitoly o spalovacích (plynových) turbínách, což bylo tehdy ještě úplnou novinkou. Odrazilo se to i v názvu monografie (Dampf- und Gasturbinen).

Umělé končetiny
V roce 1931 vyšlo v Berlíně další významné dílo Gedanken zu einer Weltanchauung vom Standpunkte des Ingenieurs, které později přepracoval a vydal v Zürichu roku 1937 pod názvem Die geheimnisvolle Naturweltanschauliche Betrachtung. Z pestré palety jeho výzkumného zaměření ještě připomeňme, že pro vodní páru vypočítal a aplikoval tzv. Millierův entropický diagram, který stále doplňoval. Ve spolupráci s chirurgem Ferdinandem Sauerbruckem zkonstruoval v roce 1915 pohyblivou umělou nohu, tzv. Stodolovu. Na stejném principu byly založeny i protézy chodidel a rukou.

Vyznamenání, vědecké hodnosti
Četné světové naučné společnosti a univerzity udělily Aurelovi Stodolovi různá nejvyšší vyznamenání a vědecké hodnosti. V roce 1901 byl jmenován čestným doktorem zürišské univerzity, v roce 1905 mu Vysoká škola technická v Hannoveru udělila titul Dr. h. c., a o čtyři roky později totéž učinila i technika v Zürichu. V roce 1908 bylo Stodolovi uděleno nejvyšší vyznamenání německých inženýrů – Grashofova medaile a v roce 1940 jej Anglie odměnila výjimečnou poctou, jakou tehdy technik mohl získat – Zlatou medailí Jamese Watta. Při oslavách stoletého výročí založení zürišské techniky (1955) bylo zdůrazněno, že Nobelovu cenu získalo osm tamních profesorů, ale pouze jedinému členu pedagogického sboru byla udělena Zlatá medaile Jamese Watta. Aurelu Stodolovi udělila čestný doktorát také Německá technika v Brně a v roce 1929 tak učinilo i pražské České vysoké učení technické. Navíc byl členem-korespondentem Francouzské akademie věd.

Když se Aurel Stodola po 37 letech profesorského působení loučil se „svou“ katedrou, zamyslel se nad posláním a úlohou učitele, školy i státu a řekl: „V každém ročníku je určitá skupina studentů, kteří v plné, ba často až vrchovaté míře uspokojují všechna přání otců, učitelů, průmyslu a státu. Dovolte mi proto vyslovit to, co je již dávno věcí mého srdce: pro tuto „gardu“ je třeba vykonat více, než se učinilo dosud. Bylo by krátkozraké tvrdit, že nadaný žák si jen sám najde správnou cestu v životě.“

Světová ocenění
Mezinárodní vědecká obec právem považuje Aurela Stodolu za zakladatele teorie parních (a zčásti i plynových) turbín. Proslavil se především díky své publikační činnosti – v první polovině 20. století se podle jeho učebnic učily celé generace „turbínářů“ doslova po celém světě. Neomezoval se na teoretické bádání, ale podařilo se mu také vybudovat rozsáhlé laboratoře a pokusné dílny, z čehož švýcarské strojírenství těží prakticky dodnes. Proto také ve známém strojírenském koncernu Brown-Boveri (kde jako první na evropském kontinentu zahájili výrobu parních turbín), visí ve vstupní hale centrální budovy na čestném místě portrét Aurela Stodoly s nápisem „Otec konstruování parních turbín“.

 


 

Aurel Stodola se narodil 10. května 1859 v tehdy uherském Liptovském Mikuláši, kde vychodil  lidovou školu. Po středoškolských studiích na německé reálce v Levoči a maďarském reálném gymnáziu v Košicích studoval na technice v Budapešti a od roku 1877 strojní inženýrství v Zürichu. V letech 1880 až 1882 pracoval ve Strojírnách státních uherských železnic v Budapešti, v roce 1883 pokračoval ve studiu na technice v Charlottenburgu a v roce 1884 na pařížské Sorbonně. V roce 1884 nastoupil jako inženýr ve Strojírenské společnosti Ruston a spol. v Praze. Po několika marných pokusech o pedagogické uplatnění ve své vlasti přijal roku 1892 pozvání k docentuře na Vysoké škole technické v Zürichu, kde se záhy stal řádným profesorem a kde setrval až do své smrti 25. prosince 1942. Od roku 1989 je pochován v Liptovském Mikuláši.

Aurel Stodola byl celkem sedmkrát navržen na udělení Nobelovy ceny – bohužel neúspěšně, protože udělující výbor nikdy nenalezl vhodnou „škatulku“ pro jeho odborné zařazení.

Albert Einstein, který byl určitou dobu Stodolovým kolegou, zdůraznil jeho velký přínos pro techniku a při příležitosti jeho 70. narozenin mimo jiné napsal: „Přestože hlavní hnací silou jeho práce byla kvetoucí tvůrčí činnost, přesto byla jeho síla v neustálé touze po poznání a v mimořádné jasnozřivosti jeho myšlení.“

Při příležitosti 100. výročí narození prof. Stodoly vydala v roce 1959 Československá pošta příležitostnou známku s jeho portrétem podle návrhu Maxe Švabinského.

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail