Biografie

Článků v rubrice: 177

Bratranci od pluhu

První „biografický“ medailonek roku 2009 zahájíme hned dvěma osobnostmi a dokonce třemi výročími. Vynálezce ruchadla František Veverka se totiž narodil 3. března roku 1799 (tj. před 210 roky) a zemřel 12. února 1849 (před 160 roky). Jeho o něco starší (*1790) bratranec a spolupracovník Václav Veverka zemřel ve stejném roce.

Fotogalerie (3)
Tzv. obratlivé ruchadlo

František hospodařil na rodinném statku v Rybitví u Pardubic, neměl žádné technické vzdělání, ale zato mu nechybělo nadání a zručnost. Uměl si poradit se vším, od mládí se vyznal v mlýnských strojích, což byla na tehdejším venkově špičková technika, po širém okolí spravoval hodiny. Dokonce se traduje, že vynalezl jakýsi fukar, zařízení, které se v zemědělství rozšířilo až mnohem později. Jeho životním snem – splněným – však bylo ruchadlo.

Veverče obrací i kypří
Je velmi pravděpodobné, že slovo „ruchadlo“ už několika generacím mnoho neříká. Musíme si ovšem uvědomit, že ještě na počátku 19. století byly pluhy vybaveny celkem primitivní hákovou radlicí, v podstatě stejnou jako ve středověku. František Veverka se rozhodl vymyslet nářadí, které by půdu při orání nejen rozhrnovalo, ale také obracelo a kypřilo. A tak radlici pro tento účel všelijak „křivil“ a přizpůsoboval – postupoval prostě metodou pokus a omyl. A právě při těchto pokusech mu byl účinným pomocníkem jeho bratranec Václav, kovář, který radlice podle Františkových pokynů koval. Kdy přesně se jejich dílo podařilo a zrodilo se ruchadlo dokonalého tvaru, nevíme, bylo to asi někdy po roce 1824 (to bylo Františkovi pouhých 25 let). Z dochovaných písemností je však jisté, že v roce 1827 už ve Lhotě pod Libčany orali ruchadlem zvaným veverče.

I když to dnes nemusíme úplně chápat, šlo o vskutku geniální vynález, který měl dalekosáhlé důsledky, dokonce zřejmě velmi přispěl k urychlení přechodu od tradičního trojhonného systému k modernímu střídavému hospodaření. Pluh osazený ruchadlem značně šetřil práci lidí i tažných zvířat, neboť jediným úkonem nahradil řadu dříve nutných činností a především za sebou nechával mnohem kvalitněji zpracovanou půdu. Vynález se proto velice rychle rozšířil jak po celých českých zemích, tak v rámci habsburské monarchie, ale i v cizině, ba dokonce až za mořem.

Geniální vynález nepřinesl slávu ani peníze
Sami objevitelé však z toho valný prospěch neměli. Na nějaké patentování a z něho plynoucí zisk nemohli ani pomyslet. Naopak mnohdy museli bojovat i o uznání priority. Tak třeba už v roce 1832 se na hospodářské výstavě objevil pluh J. Heinze (též Kainze), hospodářského úředníka z Choltic, nápadně podobný „veverčeti“. Tehdy ještě C. k. vlastenecká hospodářská společnost osvědčila, že skutečnými vynálezci jsou bratranci Veverkové, ale reálný výsledek to nemělo ani doma, natož v cizině. A tak například pouhá jedna berlínská firma Eckert vyrobila a expedovala během 30 let přes milion pluhů s ruchadly, aniž z toho objevitelé měli sebemenší prospěch.

Naopak – František Veverka upadl do bídy, rodný stateček v Rybitví byl nucen prodat a odstěhoval se do malé chalupy v Břehách u Přelouče. Roku 1847 mu zemřela manželka a krátce na to vyhořel. Navíc ho stíhala jedna nemoc za druhou, takže smrt v únoru 1849 se mu stala vysvobozením. Ani Václav nezbohatl. I když měl na ruchadla dost zakázek, zůstal prostým venkovským kovářem, na výrobu ve velkém ani nepomyslel. Svého bratrance Františka přežil jen o několik dní.

Dnes nám oba bratrance a jejich úžasný vynález připomíná jen několik památníků, především pomník odhalený v Pardubicích roku 1883 u příležitosti národopisné slavnosti.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Průlom na tokamaku DIII-D. Zbystřete!

Režimy typu „Super H Mode“ demonstrují zlepšenou výkonnost fúze a umožňují zásadní krok směrem k ekonomické fúzní energii. Pokud Američané něco označí za „super výsledek“, bývá to zpravidla návnada pro sponzory. Ovšem pod zprávu z 24.

Počítač modeluje nestability ve fúzních plazmatech

Nestability plazmatu byly a jsou a budou velkou překážkou při udržení termojaderného plazmatu dobu dostatečně dlouhou pro fungování využitelné termojaderné fúze. Existuje řada počítačových programů – kódů, které dokáží simulovat chování plazmatu včetně rozvoje, průběhu nejrůznějších jeho nestabilit.

Proč si koupit elektrokolo?

Elektrokola zažívají poslední dobou obrovský boom. Oblibu získává tento dopravní prostředek doplněný o elektrický pohon zaslouženě. Na e-kolech snadněji a pohodlněji zdoláte náročnější terény a z jízdy se tak můžete radovat, ať je vaším cílem obchodní ...

Učit se, učit se, učit se – před 100 lety a po americku

V článku První světová válka, elektrotechnika a američtí vynálezci (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/2283-prvni-svetova-valka-elektrotechnika-a-americti-vynalezci) jsme si prohlíželi stránky starého (již dávno zaniklého) amerického měsíčníku The Electrical Experimenter z roku 1918.

Novinky o kosmu na letošní podzim

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře a vzdělávací spolek KOSMOS-NEWS upozorňují na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail