Biografie

Článků v rubrice: 173

Bratranci od pluhu

První „biografický“ medailonek roku 2009 zahájíme hned dvěma osobnostmi a dokonce třemi výročími. Vynálezce ruchadla František Veverka se totiž narodil 3. března roku 1799 (tj. před 210 roky) a zemřel 12. února 1849 (před 160 roky). Jeho o něco starší (*1790) bratranec a spolupracovník Václav Veverka zemřel ve stejném roce.

Fotogalerie (3)
Tzv. obratlivé ruchadlo

František hospodařil na rodinném statku v Rybitví u Pardubic, neměl žádné technické vzdělání, ale zato mu nechybělo nadání a zručnost. Uměl si poradit se vším, od mládí se vyznal v mlýnských strojích, což byla na tehdejším venkově špičková technika, po širém okolí spravoval hodiny. Dokonce se traduje, že vynalezl jakýsi fukar, zařízení, které se v zemědělství rozšířilo až mnohem později. Jeho životním snem – splněným – však bylo ruchadlo.

Veverče obrací i kypří
Je velmi pravděpodobné, že slovo „ruchadlo“ už několika generacím mnoho neříká. Musíme si ovšem uvědomit, že ještě na počátku 19. století byly pluhy vybaveny celkem primitivní hákovou radlicí, v podstatě stejnou jako ve středověku. František Veverka se rozhodl vymyslet nářadí, které by půdu při orání nejen rozhrnovalo, ale také obracelo a kypřilo. A tak radlici pro tento účel všelijak „křivil“ a přizpůsoboval – postupoval prostě metodou pokus a omyl. A právě při těchto pokusech mu byl účinným pomocníkem jeho bratranec Václav, kovář, který radlice podle Františkových pokynů koval. Kdy přesně se jejich dílo podařilo a zrodilo se ruchadlo dokonalého tvaru, nevíme, bylo to asi někdy po roce 1824 (to bylo Františkovi pouhých 25 let). Z dochovaných písemností je však jisté, že v roce 1827 už ve Lhotě pod Libčany orali ruchadlem zvaným veverče.

I když to dnes nemusíme úplně chápat, šlo o vskutku geniální vynález, který měl dalekosáhlé důsledky, dokonce zřejmě velmi přispěl k urychlení přechodu od tradičního trojhonného systému k modernímu střídavému hospodaření. Pluh osazený ruchadlem značně šetřil práci lidí i tažných zvířat, neboť jediným úkonem nahradil řadu dříve nutných činností a především za sebou nechával mnohem kvalitněji zpracovanou půdu. Vynález se proto velice rychle rozšířil jak po celých českých zemích, tak v rámci habsburské monarchie, ale i v cizině, ba dokonce až za mořem.

Geniální vynález nepřinesl slávu ani peníze
Sami objevitelé však z toho valný prospěch neměli. Na nějaké patentování a z něho plynoucí zisk nemohli ani pomyslet. Naopak mnohdy museli bojovat i o uznání priority. Tak třeba už v roce 1832 se na hospodářské výstavě objevil pluh J. Heinze (též Kainze), hospodářského úředníka z Choltic, nápadně podobný „veverčeti“. Tehdy ještě C. k. vlastenecká hospodářská společnost osvědčila, že skutečnými vynálezci jsou bratranci Veverkové, ale reálný výsledek to nemělo ani doma, natož v cizině. A tak například pouhá jedna berlínská firma Eckert vyrobila a expedovala během 30 let přes milion pluhů s ruchadly, aniž z toho objevitelé měli sebemenší prospěch.

Naopak – František Veverka upadl do bídy, rodný stateček v Rybitví byl nucen prodat a odstěhoval se do malé chalupy v Břehách u Přelouče. Roku 1847 mu zemřela manželka a krátce na to vyhořel. Navíc ho stíhala jedna nemoc za druhou, takže smrt v únoru 1849 se mu stala vysvobozením. Ani Václav nezbohatl. I když měl na ruchadla dost zakázek, zůstal prostým venkovským kovářem, na výrobu ve velkém ani nepomyslel. Svého bratrance Františka přežil jen o několik dní.

Dnes nám oba bratrance a jejich úžasný vynález připomíná jen několik památníků, především pomník odhalený v Pardubicích roku 1883 u příležitosti národopisné slavnosti.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nový druh magnetu

Sloučenina uranu a antimonu USb2 generuje magnetismus úplně jiným způsobem než dosud známé magnety. Vědci jej nazvali „singletový” magnetismus. Elektrony, záporně nabité elementární částice, vytvářejí své vlastní malé magnetické pole. Je to důsledek kvantové mechanické vlastnosti známé jako spin.

Biocev, mitochondrie a nádory

Výzkumné skupiny vědeckého centra BIOCEV se zaměřují na detailní poznání organismů na molekulární úrovni. Jejich výsledky směřují do aplikovaného výzkumu a vývoje nových léčebných postupů proti závažným zdravotním problémům.

S.A.W.E.R. může změnit poušť v úrodnou krajinu

Proměnit suchou a horkou poušť v zelenou krajinu zní v tuto chvíli jako sen nebo pohádka. V praxi by k takové proměně bylo třeba velké množství vody. Ale kde takové množství vody v poušti vzít? Pomocí Slunce ze vzduchu! I pouštní vzduch totiž v sobě obsahuje vodní páru.

Inerciální udržení – lasery a urychlovače

Fúzí při magnetickém udržení (tokamaky a stelarátory) jsme se zabývali podrobně již mnohokrát. Všimněme si udržení inerciálního, které s nepatrnou nepřesností můžeme zaměnit za laserovou fúzi. V roce 1963 sovětští vědci N. G. Basov a O. N.

Povaha zvířat je přizpůsobivá, ale zároveň stálá

Každý majitel nějakého domácího mazlíčka vám řekne, že lidé nejsou jedinými tvory s osobností. A netýká se to jen psů a koček. V posledních letech vědci zjistili, že zástupci mnoha živočišných druhů mají unikátní životní dispozice a vykazují v průběhu ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail