Biografie

Článků v rubrice: 177

Osvícený profesor – Karel Václav Zenger

Karel Václav Zenger, profesor pražské polytechniky, se narodil 17. prosince 1830 v Chomutově a zemřel 22. ledna 1908 v Praze. Tento vědec a vynálezce, ale především pedagog, vychoval několik generací českých techniků.

Fotogalerie (1)
Karel Václav Zenger

Narodil se v rodině vojenského lékaře, navštěvoval gymnázium v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě a v Praze na Malé Straně. Na pražské univerzitě absolvoval dvouleté studium filozofie, po němž se roku 1848 zapsal na právnickou fakultu, navštěvoval však také přednášky na filozofické fakultě, kde se tehdy vyučovaly i přírodní vědy. A těm se pak – i když studium práv dokončil – celý život věnoval. V roce 1853 získal aprobaci pro matematiku a fyziku a odešel vyučovat na gymnázium v Banské Bystrici, kde setrval osm let. Po krátké epizodě v Ettingshausenově fyzikálním ústavu ve Vídni se roku 1862 habilitoval na české polytechnice v Praze a v následujících dvou letech tu byl jmenován prozatímním a poté řádným profesorem všeobecné a technické fyziky. V roce 1900 byl penzionován, ale jako soukromý docent přednášel až do roku 1906. Byl členem mnoha zahraničních i domácích vědeckých společností, například Královské české společnosti nauk a České akademie věd a umění, ale také prvním předsedou České společnosti aeronautické propagující balónové létání.

Zabýval se především fyzikou – astronomií, optikou, meteorologií, významné vynálezy a zlepšení uplatnil v hutnictví a metalurgii. Neopomíjel ani tehdy teprve se rodící elektrotechniku. Své studie a články uveřejňoval především v zahraničí německy, francouzsky, italsky, španělsky, anglicky, od roku 1863 pak i česky v časopise Živa. Velkého uznání došly jeho vysokoškolské přednášky a učebnice Fysika zkušebná a Fysika pokusná i výkonná. V roce 1890 konal v Praze přednášky, v nichž dokazoval elektrodynamické působení Slunce na všechna tělesa sluneční soustavy. Roku 1893 je vydal v Paříži pod názvem Le système du monde électrodynamique (roku 1901 vyšly česky jako Soustava světová elektrodynamická).

A proč jsme jej v titulku označili za pedagoga osvíceného? Například proto, že právě Zengerovou zásluhou byl na pražskou polytechniku přijat František Křižík, ačkoli neměl složenou maturitu (nesehnal prostředky na povinnou taxu). Profesor Zenger však důvěřoval jeho talentu natolik, že tuto formalitu přešel a pro českou elektrotechniku tím vykonal nedocenitelnou službu.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail