Co je zvláštního na oceánech
Asi 70 procent zemského povrchu je pokryto vodou, přesto oceány zůstávají pro vědce z velké části záhadou. O povrchu Měsíce se ví více než o hlubinách oceánu.
Před 240 lety, krátce před Vánocemi, 21. prosince 1765, zemřel v Příměticích u Znojma farář Václav Divíšek, známější ovšem pod svým řádovým jménem Prokop Diviš.
Malý Václav se narodil 1. srpna 1696 v Helkovicích (dnes Helvíkovicích) u Žamberka v chudičké rodině. Od útlého věku projevoval velké nadání a s úspěchem pokračoval i na střední škole u premonstrátorů ve Znojmě. Do kláštera v Louce u Znojma nakonec vstoupil, roku 1726 tu byl vysvěcen na kněze a jmenován učitelem přírodních věd, filozofie a teologie na klášterní škole. Ve studiu ale pokračoval dál, v roce 1733 byl promován na univerzitě v Salzburku doktorem teologie a získal i doktorát filozofie na olomoucké univerzitě. Co vedlo jeho řádové nadřízené, aby tak graduovaného vědce poslali na venkovskou faru do Přímětic, se lze jen dohadovat. Diviš však klidu v ústraní využíval k četným experimentům s novou fyzikální „silou“ – elektřinou. S vědeckým světem neztratil kontakt, pravidelně si dopisoval například s L. Eulerem. V bádání o elektřině šel mnoha směry – sestrojil třecí elektriku i řadu leydenských lahví, studoval vliv elektřiny na rostliny a používal ji i k léčení. Jeho pokusy prosluly natolik, že byl roku 1750 pozván do Vídně, kde je předváděl před císařem Františkem I. a císařovnou Marií Terezií. Dnes je obecně pokládán za vynálezce bleskosvodu, o kteroužto prioritu zápasí s ve světě mnohem známějším Benjaminem Franklinem. Ve skutečnosti jde o nedorozumění, neboť konstrukce obou vynálezců se v principu lišily. Zatímco při pokusech s Franklinovým neuzemněným bleskosvodem šlo o život (což se bohužel i potvrdilo), Diviš od počátku chápal důležitost uzemnění. Svůj proslulý bleskosvod dal postavit na zahradě přímětické fary roku 1754. Čtyři sta kovových hrotů spolu s ústřední tyčí mělo krotit „boží posly“. Po šesti letech však Divišovu „povětrnostní mašinu“ rozlobení farníci strhli, neboť jí dávali za vinu dlouhé sucho, které tehdy uhodilo. Naštěstí se nám zachoval alespoň podrobný nákres v Divišově knize Descriptio Machinae Meteorologicae (Popis povětrnostního stroje), vydané v Tübingenu
MOŽNÁ NEVÍTE, ŽE...
Prokop Diviš byl také velice muzikální, znamenitě hrál především na varhany. Stavěl četné mechanické hudební nástroje, různé polyfony či orchestriony. Nebyl by to ovšem on, kdyby nesestrojil zvláštní strunný nástroj napájený proudem z leydenských lahví, dalo by se říci nástroj elektrofonický, pravděpodobně první na světě. Nástroj se 790 kovovými strunami a 14 dvojitými rejstříky nazval Denis d´Or (Zlatý Diviš). Podivuhodný Denis d´Or dokázal znít tóny různých hudebních nástrojů – klavíru, harfy, loutny, lesního rohu, fagotu, klarinetu, napodobil dokonce i lidský hlas. V roce 1777 byl předváděn na císařském dvoře ve Vídni a tam se také nenávratně ztratil.
Asi 70 procent zemského povrchu je pokryto vodou, přesto oceány zůstávají pro vědce z velké části záhadou. O povrchu Měsíce se ví více než o hlubinách oceánu.
Létáme do vesmíru, hledáme cizí civilizace, a přitom na naší vlastní planetě jsou neprobádané říše, které se zdají být téměř mimozemské.
Společnost Westinghouse předvádí projekt malého modulárního reaktoru AP300. Je to zmenšená verze velkého osvědčeného reaktoru AP1000. Cílem společnosti je, aby první dodával energii do sítě během deseti let.
Od 22. do 30. dubna se ve Frýdštejně, vesničce nedaleko Jablonce nad Nisou, konalo jarní soustředění FYKOSu, které bylo tentokrát s vesmírnou tématikou. Tradičně nechyběl program odborný, ani legendový.
Značka Barum vznikla spojením názvů podniků Baťa, Rubena a Matador/Mitas. Před 75 lety bylo poprvé zaregistrováno dodnes používané logo značky Barum.
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.