Biografie

Článků v rubrice: 177

Prokop Diviš

Před 240 lety, krátce před Vánocemi, 21. prosince 1765, zemřel v Příměticích u Znojma farář Václav Divíšek, známější ovšem pod svým řádovým jménem Prokop Diviš.

Fotogalerie (2)
Prokop Diviš

Malý Václav se narodil 1. srpna 1696 v Helkovicích (dnes Helvíkovicích) u Žamberka v chudičké rodině. Od útlého věku projevoval velké nadání a s úspěchem pokračoval i na střední škole u premonstrátorů ve Znojmě. Do kláštera v Louce u Znojma nakonec vstoupil, roku 1726 tu byl vysvěcen na kněze a jmenován učitelem přírodních věd, filozofie a teologie na klášterní škole. Ve studiu ale pokračoval dál, v roce 1733 byl promován na univerzitě v Salzburku doktorem teologie a získal i doktorát filozofie na olomoucké univerzitě. Co vedlo jeho řádové nadřízené, aby tak graduovaného vědce poslali na venkovskou faru do Přímětic, se lze jen dohadovat. Diviš však klidu v ústraní využíval k četným experimentům s novou fyzikální „silou“ – elektřinou. S vědeckým světem neztratil kontakt, pravidelně si dopisoval například s L. Eulerem. V bádání o elektřině šel mnoha směry – sestrojil třecí elektriku i řadu leydenských lahví, studoval vliv elektřiny na rostliny a používal ji i k léčení. Jeho pokusy prosluly natolik, že byl roku 1750 pozván do Vídně, kde je předváděl před císařem Františkem I. a císařovnou Marií Terezií. Dnes je obecně pokládán za vynálezce bleskosvodu, o kteroužto prioritu zápasí s ve světě mnohem známějším Benjaminem Franklinem. Ve skutečnosti jde o nedorozumění, neboť konstrukce obou vynálezců se v principu lišily. Zatímco při pokusech s Franklinovým neuzemněným bleskosvodem šlo o život (což se bohužel i potvrdilo), Diviš od počátku chápal důležitost uzemnění. Svůj proslulý bleskosvod dal postavit na zahradě přímětické fary roku 1754. Čtyři sta kovových hrotů spolu s ústřední tyčí mělo krotit „boží posly“. Po šesti letech však Divišovu „povětrnostní mašinu“ rozlobení farníci strhli, neboť jí dávali za vinu dlouhé sucho, které tehdy uhodilo. Naštěstí se nám zachoval alespoň podrobný nákres v Divišově knize Descriptio Machinae Meteorologicae (Popis povětrnostního stroje), vydané v Tübingenu

MOŽNÁ NEVÍTE, ŽE...
Prokop Diviš byl také velice muzikální, znamenitě hrál především na varhany. Stavěl četné mechanické hudební nástroje, různé polyfony či orchestriony. Nebyl by to ovšem on, kdyby nesestrojil zvláštní strunný nástroj napájený proudem z leydenských lahví, dalo by se říci nástroj elektrofonický, pravděpodobně první na světě. Nástroj se 790 kovovými strunami a 14 dvojitými rejstříky nazval Denis d´Or (Zlatý Diviš). Podivuhodný Denis d´Or dokázal znít tóny různých hudebních nástrojů – klavíru, harfy, loutny, lesního rohu, fagotu, klarinetu, napodobil dokonce i lidský hlas. V roce 1777 byl předváděn na císařském dvoře ve Vídni a tam se také nenávratně ztratil.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Irský matematik a fyzik George Gabriel Stokes

Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail