Biografie

Článků v rubrice: 182

Prokop Diviš

Před 240 lety, krátce před Vánocemi, 21. prosince 1765, zemřel v Příměticích u Znojma farář Václav Divíšek, známější ovšem pod svým řádovým jménem Prokop Diviš.

Fotogalerie (2)
Prokop Diviš

Malý Václav se narodil 1. srpna 1696 v Helkovicích (dnes Helvíkovicích) u Žamberka v chudičké rodině. Od útlého věku projevoval velké nadání a s úspěchem pokračoval i na střední škole u premonstrátorů ve Znojmě. Do kláštera v Louce u Znojma nakonec vstoupil, roku 1726 tu byl vysvěcen na kněze a jmenován učitelem přírodních věd, filozofie a teologie na klášterní škole. Ve studiu ale pokračoval dál, v roce 1733 byl promován na univerzitě v Salzburku doktorem teologie a získal i doktorát filozofie na olomoucké univerzitě. Co vedlo jeho řádové nadřízené, aby tak graduovaného vědce poslali na venkovskou faru do Přímětic, se lze jen dohadovat. Diviš však klidu v ústraní využíval k četným experimentům s novou fyzikální „silou“ – elektřinou. S vědeckým světem neztratil kontakt, pravidelně si dopisoval například s L. Eulerem. V bádání o elektřině šel mnoha směry – sestrojil třecí elektriku i řadu leydenských lahví, studoval vliv elektřiny na rostliny a používal ji i k léčení. Jeho pokusy prosluly natolik, že byl roku 1750 pozván do Vídně, kde je předváděl před císařem Františkem I. a císařovnou Marií Terezií. Dnes je obecně pokládán za vynálezce bleskosvodu, o kteroužto prioritu zápasí s ve světě mnohem známějším Benjaminem Franklinem. Ve skutečnosti jde o nedorozumění, neboť konstrukce obou vynálezců se v principu lišily. Zatímco při pokusech s Franklinovým neuzemněným bleskosvodem šlo o život (což se bohužel i potvrdilo), Diviš od počátku chápal důležitost uzemnění. Svůj proslulý bleskosvod dal postavit na zahradě přímětické fary roku 1754. Čtyři sta kovových hrotů spolu s ústřední tyčí mělo krotit „boží posly“. Po šesti letech však Divišovu „povětrnostní mašinu“ rozlobení farníci strhli, neboť jí dávali za vinu dlouhé sucho, které tehdy uhodilo. Naštěstí se nám zachoval alespoň podrobný nákres v Divišově knize Descriptio Machinae Meteorologicae (Popis povětrnostního stroje), vydané v Tübingenu

MOŽNÁ NEVÍTE, ŽE...
Prokop Diviš byl také velice muzikální, znamenitě hrál především na varhany. Stavěl četné mechanické hudební nástroje, různé polyfony či orchestriony. Nebyl by to ovšem on, kdyby nesestrojil zvláštní strunný nástroj napájený proudem z leydenských lahví, dalo by se říci nástroj elektrofonický, pravděpodobně první na světě. Nástroj se 790 kovovými strunami a 14 dvojitými rejstříky nazval Denis d´Or (Zlatý Diviš). Podivuhodný Denis d´Or dokázal znít tóny různých hudebních nástrojů – klavíru, harfy, loutny, lesního rohu, fagotu, klarinetu, napodobil dokonce i lidský hlas. V roce 1777 byl předváděn na císařském dvoře ve Vídni a tam se také nenávratně ztratil.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak schovat zlaté nobelovské medaile

Udělování Nobelových cen bylo v průběhu jejich téměř stodvacetileté historie doprovázeno řadou až bizarních událostí. Dvě zlaté medaile byly dokonce rozpuštěny v kyselinách. Tato zajímavá příhoda se váže k maďarskému chemikovi šlechtického původu Györgye ...

Praha počítá se vznikem vodních ploch a výsadbou stromů

Praha nepodceňuje přípravu na extrémní sucho, které v následujících měsících předpovídají meteorologové. Rada města počítá s rozsáhlými revitalizačními projekty. V ulicích tak bude zeleň zavlažována průsakovou vodou z kolektorů (psali jsme v článku https://www.

Termojaderná fúze na rozcestí

Kdy už je termojaderné zařízení ziskové? To nám prozradí Lawsonovo kritérium: součin hustoty plazmatu a doby jeho udržení (stability) musí být dost velký, zhruba 1020 s.m-3. Pro spojitou činnost udržujeme plazma v omezeném prostoru silným magnetickým ...

Existuje hypotetická částice X 17?

Fyzika nás učí, že existují 4 základní interakce, tedy přírodní síly, které vše ovládají a vysvětlují konstrukci světa dle současného stavu poznání - gravitace, elektromagnetická síla, slabá a silná interakce. Zdá se, že vědci jsou na stopě páté fundamentální přírodní síly.

Proč komáři koušou zrovna vás

Někteří lidé mohou sedět venku celé léto a komáři na ně takzvaně „nejdou“. Jiní se objeví za letního večera venku a okamžitě si musejí škrábat komáří kousance, přestože se koupali v repelentu. Co s tím? Důvodem je většinou neviditelná chemická clona ve vzduchu kolem nás.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail