Biografie

Článků v rubrice: 182

Aristoteles

Za naším pravidelným výročím se dnes vydáme daleko hlouběji v běhu času, než bylo zatím našim zvykem. Jednak proto, že chceme představit muže, který už více než 2000 let patří k nesmrtelným, a také, abychom si uvědomili, že věda není tak úplně dítkem moderních časů...

Fotogalerie (2)
Aristoteles

Roku 384 před naším letopočtem se narodil Aristoteles, muž, který dal světu řád.
Aristoteles se narodil v malém městečku Stageira v severním Řecku. Jeho otce pokládali spoluobčané za vzdělaného člověka, byl lékařem. Brzy dosáhl významného postavení, neboť se stal osobním lékařem makedonských panovníků, krále Amyntáse a jeho následovníka Filipa Makedonského. Vše nasvědčovalo tomu, že jeho bystrý syn bude pokračovat v otcových šlépějích, ale mladý Aristoteles nejevil o lékařství pražádný zájem. Zato ho zajímalo všechno, čeho si všímal v přírodě, a všímal si věcí, které jiné nenapadly: Proč ptáci létají? Proč se vržený kámen nezastaví, když ho ruka pustí? Proč svítí měsíc? Mrzuté odpovědi otce o tom, že tak všechno řídí bohové, jej neuspokojovaly. Hledal řád, hledal zákon, podle kterého se svět řídí.
Po smrti svého otce se sedmnáctiletý mladík vydal do Athén, do školy věhlasného filozofa Platona. Na dveřích školy si Aristoteles přečetl větu „Nechť nevchází v tento dům ten, kdo nezná matematiku“ a nezapomněl na ni po celý život. Vedle Platona prožil Aristoteles dvacet let a převzal od něj některé názory, například jeho geocentrismus či učení o fluidu. A přece se od sebe lišili jako voda a oheň. Platon přizpůsoboval svět svým ideálům čisté vědy, Aristoteles se snažil pochopit to, co poznával svými smysly. Aristoteles svět zkoumá, objevuje principy mechaniky, konstruuje stroje. Odpovídá si na otázky z dětství – zkoumá paprsky světla, přemýšlí o zvuku. „Ozvěna vzniká tehdy, když vzduch při svém pohybu naráží na stěnu a odráží se zpátky jako míč,“ říká. Nepochybuje o tom, že Země je kulatá a snaží se vypočítat její rozměry. A vlastně se ani moc nezmýlí, jeho Země je dvakrát tak velká, než ve skutečnosti, což je na tehdejší dobu skvělý výsledek.
Když dospěl syn Filipa Makedonského Alexandr, později zvaný Veliký, do věku čtrnácti let, byl Aristoteles vyzván, aby se stal jeho vychovatelem. A Alexandr, skutečný vládce tehdejšího světa, o něm řekl: „Vážím si Aristotela stejně jako svého otce, neboť jsem-li otci zavázán za život, pak Aristotelovi jsem vděčný za to, že mu dal cenu.“ Vysoké postavení dovolilo Aristotelovi, aby si v Athénách (v Lykeiu, odtud lyceum) zřídil vlastní školu. Shromáždil tu své žáky, psal učená díla a vyučoval. Po Alexandrově smrti však v Athénách získali moc jeho protivníci a Aristoteles se musel uchýlit do vyhnanství. Usadil se v Chalkidě, kde zatrpklý brzy zemřel ve věku šedesáti tří let. Vyprávěly se pak o něm i nepěkné věci – prý kupoval a ničil rukopisy, jejichž obsah byl v rozporu s jeho učením, a totéž vyžadoval od svých žáků. Nesnášel kritiku a despoticky trval na svém.
Dnes už víme, že na většinu otázek tento „největší ze starověkých filozofů“ odpověděl chybně, jeho zásluha však tkví v tom, že je vůbec formuloval a vyslovil.

Víte, že...
Aristoteles napsal mimo jiné díla Fyzika, Mechanika, O vznikání a zanikání či Meteorologie? Po staletí byl považován za naprosto nezpochybnitelnou autoritu a to především katolickou církví, která jinak antické učence, jakožto pohany, neuznávala. V jeho učení nesmělo být zpochybněno ani jediné slovíčko. Že to pokroku vědy nijak neposloužilo, je nesporné, ale může za to Aristoteles?

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak schovat zlaté nobelovské medaile

Udělování Nobelových cen bylo v průběhu jejich téměř stodvacetileté historie doprovázeno řadou až bizarních událostí. Dvě zlaté medaile byly dokonce rozpuštěny v kyselinách. Tato zajímavá příhoda se váže k maďarskému chemikovi šlechtického původu Györgye ...

Praha počítá se vznikem vodních ploch a výsadbou stromů

Praha nepodceňuje přípravu na extrémní sucho, které v následujících měsících předpovídají meteorologové. Rada města počítá s rozsáhlými revitalizačními projekty. V ulicích tak bude zeleň zavlažována průsakovou vodou z kolektorů (psali jsme v článku https://www.

Termojaderná fúze na rozcestí

Kdy už je termojaderné zařízení ziskové? To nám prozradí Lawsonovo kritérium: součin hustoty plazmatu a doby jeho udržení (stability) musí být dost velký, zhruba 1020 s.m-3. Pro spojitou činnost udržujeme plazma v omezeném prostoru silným magnetickým ...

Existuje hypotetická částice X 17?

Fyzika nás učí, že existují 4 základní interakce, tedy přírodní síly, které vše ovládají a vysvětlují konstrukci světa dle současného stavu poznání - gravitace, elektromagnetická síla, slabá a silná interakce. Zdá se, že vědci jsou na stopě páté fundamentální přírodní síly.

Proč komáři koušou zrovna vás

Někteří lidé mohou sedět venku celé léto a komáři na ně takzvaně „nejdou“. Jiní se objeví za letního večera venku a okamžitě si musejí škrábat komáří kousance, přestože se koupali v repelentu. Co s tím? Důvodem je většinou neviditelná chemická clona ve vzduchu kolem nás.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail