Biografie

Článků v rubrice: 182

Alfred Bernhard Nobel

Celý můj pozůstalý majetek nechť je využit následujícím způsobem: kapitál vložený vykonavatelem mé vůle do cenných papírů dá základ fondu, jehož úroky se každoročně rozdělí ve formě cen těm, kteří se během uplynulého roku nejvíce zasloužili o prospěch lidstva..., zní závěť sepsaná 27. listopadu 1895 ve Švédském klubu v Paříži Alfredem Nobelem, vynálezcem a průmyslníkem, který se narodil před 170 lety, 21. října 1833.

Fotogalerie (3)
Zlatá síň radnice ve Stockholmu -zde dostali Nobelovu cenu jediní dva Češi: roku 1959 akademik Jaroslav Heyrovský a roku 1984 básník Jaroslav Seifert. (Zdroj Shutterstock)

Tento, jeden z nepozoruhodnějších testamentů v historii lidstva, vstoupil v platnost již po roce od vyhotovení – 10. prosince 1896 Alfred Nobel ve své vile v San Remu zemřel. Pocházel z rodiny, která si soustavně „zahrávala s ohněm“. Jeho otec
Immanuel Nobel – označovaný za génia bez vzdělání – začínal jako plavčík, zámečnický
tovaryš, zkoušel štěstí jako stavitel a vybudoval i malou továrnu na kaučuk. Po bankrotu utekl před věřiteli ze Švédska do Petrohradu, kde si zařídil mechanickou dílnu na výrobu parních bucharů, kol železničních vagónů a především námořních min. Krymská válka mu zpočátku zaručovala prosperitu, ale po jejím konci následoval znovu bankrot a návrat do Stockholmu. Tam jej doprovodili i dva z jeho čtyř synů – Emil-Oskar a Alfred. Zbývající dva synové,
Robert a Ludwig, zůstali v Rusku a podnikali v ropném průmyslu. Zavedli dopravu ropy tankery a vybudovali největší rafinérie na přelomu 19. a 20. století v Baku.
Alfred Nobel byl podobně jako jeho otec
samouk, nikdy souvisle nenavštěvoval žádnou školu, přesto však plynule ovládal vedle rodné švédštiny angličtinu, němčinu, ruštinu, francouzštinu a italštinu, měl přehled v literatuře a filozofii a hlavně pozoruhodné vědomosti v chemii a fyzice. Jeho životní snahou bylo „zkrotit“ nitroglycerín, výkonnou výbušninu, která však byla pro praktické využití příliš citlivá a tudíž nebezpečná. Jako první krok Nobel zatavil nitroglycerin do kovové trubky naplněné černým prachem a opatřené doutnákem. Vznikla tak „Nobelova nálož“, brzy nepostradatelná při stavbě železnic, ražení tunelů a hloubení šachet. Otec a synové okamžitě založili továrny na nitroglycerín, jednu na předměstí Stockholmu, druhou v Hamburku. V té švédské došlo však brzy k výbuchu, při kterém zahynul i Alfredův bratr Emil-Oskar. Úřady pak daly továrnu zavřít a pokusy s nitroglycerínem povolily jen na lodi na jezeře Malaren.
Přestože výroba nitroglycerínu pokračovala, bylo zřejmé, že je to pro práci stále ještě příliš riskantní a hrozivá látka. Zlom přinesl až 7. květen 1867, kdy si dal Nobel patentovat tzv. kieselguhr-dynamite, stručně dynamit. Kieselguhr není nic jiného než křemelina. Pokud ji nasytíte z 30 až 70% nitroglycerínem, získáte výkonnou, ale zároveň zcela bezpečnou trhavinu. Dynamit se vydal na vítěznou cestu světem. Vedle mateřského závodu v Německu vznikaly jak houby po dešti „dynamitky“ po celé Evropě, i v Čechách.
Jaký však vlastně byl jeho tvůrce, jeden z nebohatších mužů a nejúspěšnějších podnikatelů své doby? Nesmírně pracovitý a tvořivý duch, zároveň však uzavřený a nevlídný muž. Tvrdost střídal se záchvaty nesmírné štědrosti. Zcela osamělý člověk, do jehož nitra se nikomu nepodařilo nahlédnout. Když před smrtí bilancoval svůj život, mohl si připsat k dobru 350 patentů, 93 továren na výbušniny po celém světě, stamilionový majetek. Bylo rozhodnutí o založení Nobelovy ceny pro ty, kdo „se nejvíce zasloužili o prospěch lidstva“, jakýmsi aktem pokání? Nobel kdysi řekl: „Věci, na nichž pracuji, jsou skutečně obludné, ale jsou tak zajímavé, tak dokonale technické, že se stávají dvojnásob přitažlivými.“ Možná netušil, že před podobným dilema budou stát vědci – s možná ještě tíživějšími pocity – stále a stále.

VÍTE, ŽE ...
Alfred Nobel kromě dalších „výbušných“ vynálezů – jako byla například výbušná želatina nebo bezdýmný prach balistit – také zkonstruoval automatické brzdy, zkoumal umělé hedvábí a pokoušel se o výrobu náhražky kůže a kaučuku? Jeho neklidný tvůrčí duch si stále hledal nové oblasti zájmu.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak funguje produkce radionuklidů pro medicínu v době koronakrize

Nemocnice na celém světě řeší nejen COVID-19, ale i běžný provoz (i když mnohde v omezené míře). Moderní medicínu si neumíme představit bez nukleární medicíny a jejích pomocníků - radionuklidů. Produkce radionuklidů pro medicínu tedy musí pokračovat i v době pandemické krize.

Hledání hmotnosti neutrina

Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Zadrátovaný ITER

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.

Deštný prales pod Antarktidou

Antarktida nebyla vždy zemí ledu. Před miliony let, kdy byla stále součástí obrovského kontinentu na jižní polokouli zvaného Gondwana, vzkvétaly poblíž jižního pólu stromy. Nově objevené fosílie stromů a dalších organizmů odhalují, jak se pralesu dařilo.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail