Biografie

Článků v rubrice: 182

Alfred Bernhard Nobel

Celý můj pozůstalý majetek nechť je využit následujícím způsobem: kapitál vložený vykonavatelem mé vůle do cenných papírů dá základ fondu, jehož úroky se každoročně rozdělí ve formě cen těm, kteří se během uplynulého roku nejvíce zasloužili o prospěch lidstva..., zní závěť sepsaná 27. listopadu 1895 ve Švédském klubu v Paříži Alfredem Nobelem, vynálezcem a průmyslníkem, který se narodil před 170 lety, 21. října 1833.

Fotogalerie (3)
Zlatá síň radnice ve Stockholmu -zde dostali Nobelovu cenu jediní dva Češi: roku 1959 akademik Jaroslav Heyrovský a roku 1984 básník Jaroslav Seifert. (Zdroj Shutterstock)

Tento, jeden z nepozoruhodnějších testamentů v historii lidstva, vstoupil v platnost již po roce od vyhotovení – 10. prosince 1896 Alfred Nobel ve své vile v San Remu zemřel. Pocházel z rodiny, která si soustavně „zahrávala s ohněm“. Jeho otec
Immanuel Nobel – označovaný za génia bez vzdělání – začínal jako plavčík, zámečnický
tovaryš, zkoušel štěstí jako stavitel a vybudoval i malou továrnu na kaučuk. Po bankrotu utekl před věřiteli ze Švédska do Petrohradu, kde si zařídil mechanickou dílnu na výrobu parních bucharů, kol železničních vagónů a především námořních min. Krymská válka mu zpočátku zaručovala prosperitu, ale po jejím konci následoval znovu bankrot a návrat do Stockholmu. Tam jej doprovodili i dva z jeho čtyř synů – Emil-Oskar a Alfred. Zbývající dva synové,
Robert a Ludwig, zůstali v Rusku a podnikali v ropném průmyslu. Zavedli dopravu ropy tankery a vybudovali největší rafinérie na přelomu 19. a 20. století v Baku.
Alfred Nobel byl podobně jako jeho otec
samouk, nikdy souvisle nenavštěvoval žádnou školu, přesto však plynule ovládal vedle rodné švédštiny angličtinu, němčinu, ruštinu, francouzštinu a italštinu, měl přehled v literatuře a filozofii a hlavně pozoruhodné vědomosti v chemii a fyzice. Jeho životní snahou bylo „zkrotit“ nitroglycerín, výkonnou výbušninu, která však byla pro praktické využití příliš citlivá a tudíž nebezpečná. Jako první krok Nobel zatavil nitroglycerin do kovové trubky naplněné černým prachem a opatřené doutnákem. Vznikla tak „Nobelova nálož“, brzy nepostradatelná při stavbě železnic, ražení tunelů a hloubení šachet. Otec a synové okamžitě založili továrny na nitroglycerín, jednu na předměstí Stockholmu, druhou v Hamburku. V té švédské došlo však brzy k výbuchu, při kterém zahynul i Alfredův bratr Emil-Oskar. Úřady pak daly továrnu zavřít a pokusy s nitroglycerínem povolily jen na lodi na jezeře Malaren.
Přestože výroba nitroglycerínu pokračovala, bylo zřejmé, že je to pro práci stále ještě příliš riskantní a hrozivá látka. Zlom přinesl až 7. květen 1867, kdy si dal Nobel patentovat tzv. kieselguhr-dynamite, stručně dynamit. Kieselguhr není nic jiného než křemelina. Pokud ji nasytíte z 30 až 70% nitroglycerínem, získáte výkonnou, ale zároveň zcela bezpečnou trhavinu. Dynamit se vydal na vítěznou cestu světem. Vedle mateřského závodu v Německu vznikaly jak houby po dešti „dynamitky“ po celé Evropě, i v Čechách.
Jaký však vlastně byl jeho tvůrce, jeden z nebohatších mužů a nejúspěšnějších podnikatelů své doby? Nesmírně pracovitý a tvořivý duch, zároveň však uzavřený a nevlídný muž. Tvrdost střídal se záchvaty nesmírné štědrosti. Zcela osamělý člověk, do jehož nitra se nikomu nepodařilo nahlédnout. Když před smrtí bilancoval svůj život, mohl si připsat k dobru 350 patentů, 93 továren na výbušniny po celém světě, stamilionový majetek. Bylo rozhodnutí o založení Nobelovy ceny pro ty, kdo „se nejvíce zasloužili o prospěch lidstva“, jakýmsi aktem pokání? Nobel kdysi řekl: „Věci, na nichž pracuji, jsou skutečně obludné, ale jsou tak zajímavé, tak dokonale technické, že se stávají dvojnásob přitažlivými.“ Možná netušil, že před podobným dilema budou stát vědci – s možná ještě tíživějšími pocity – stále a stále.

VÍTE, ŽE ...
Alfred Nobel kromě dalších „výbušných“ vynálezů – jako byla například výbušná želatina nebo bezdýmný prach balistit – také zkonstruoval automatické brzdy, zkoumal umělé hedvábí a pokoušel se o výrobu náhražky kůže a kaučuku? Jeho neklidný tvůrčí duch si stále hledal nové oblasti zájmu.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Energosádrovec

Na příčky, podhledy, římsy pro osvětlení, jako zvuková izolace, nebo podklad pro plovoucí podlahu – sádrokartonové desky slouží ve stavebnictví už přes sto let.

Může americium nahradit plutonium v kosmických misích?

O tom, že kosmické mise (satelity, měsíční a marsovská vozítka, sondy letící na hranice Sluneční soustavy a dál) pohání jaderné a radionuklidové zdroje, jsme psali již několikrát.

Zátěžový test dobíječek elektromobilů

Premiérový český test souběžného dobíjení šesti elektromobilů na třech stanicích a současně málo vídané doplňování baterií 12 e-aut jedné značky v místě a čase.

Oblíbená Soutěž „Vím proč“ startuje pošesté

Na tři minuty se stát Newtonem, Einsteinem nebo Curie-Sklodowskou, natočit zajímavý fyzikální pokus a vyhrát 200 000 korun pro svou školu.

Plovoucí fotovoltaické elektrárny – řešení pro země s nedostatkem půdy

Kromě nestálosti a nepředvídanosti výroby jsou zřejmě největší nevýhodou solárních elektráren velké zábory zemědělské půdy. Tuto nevýhodu se stále více zemí snaží řešit umisťováním fotovoltaických panelů na střechy továrních hal, obchodních center, úřadů i obytných domů.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail