Biografie

Článků v rubrice: 178

Alfred Bernhard Nobel

Celý můj pozůstalý majetek nechť je využit následujícím způsobem: kapitál vložený vykonavatelem mé vůle do cenných papírů dá základ fondu, jehož úroky se každoročně rozdělí ve formě cen těm, kteří se během uplynulého roku nejvíce zasloužili o prospěch lidstva..., zní závěť sepsaná 27. listopadu 1895 ve Švédském klubu v Paříži Alfredem Nobelem, vynálezcem a průmyslníkem, který se narodil před 170 lety, 21. října 1833.

Fotogalerie (3)
Zlatá síň radnice ve Stockholmu -zde dostali Nobelovu cenu jediní dva Češi: roku 1959 akademik Jaroslav Heyrovský a roku 1984 básník Jaroslav Seifert. (Zdroj Shutterstock)

Tento, jeden z nepozoruhodnějších testamentů v historii lidstva, vstoupil v platnost již po roce od vyhotovení – 10. prosince 1896 Alfred Nobel ve své vile v San Remu zemřel. Pocházel z rodiny, která si soustavně „zahrávala s ohněm“. Jeho otec
Immanuel Nobel – označovaný za génia bez vzdělání – začínal jako plavčík, zámečnický
tovaryš, zkoušel štěstí jako stavitel a vybudoval i malou továrnu na kaučuk. Po bankrotu utekl před věřiteli ze Švédska do Petrohradu, kde si zařídil mechanickou dílnu na výrobu parních bucharů, kol železničních vagónů a především námořních min. Krymská válka mu zpočátku zaručovala prosperitu, ale po jejím konci následoval znovu bankrot a návrat do Stockholmu. Tam jej doprovodili i dva z jeho čtyř synů – Emil-Oskar a Alfred. Zbývající dva synové,
Robert a Ludwig, zůstali v Rusku a podnikali v ropném průmyslu. Zavedli dopravu ropy tankery a vybudovali největší rafinérie na přelomu 19. a 20. století v Baku.
Alfred Nobel byl podobně jako jeho otec
samouk, nikdy souvisle nenavštěvoval žádnou školu, přesto však plynule ovládal vedle rodné švédštiny angličtinu, němčinu, ruštinu, francouzštinu a italštinu, měl přehled v literatuře a filozofii a hlavně pozoruhodné vědomosti v chemii a fyzice. Jeho životní snahou bylo „zkrotit“ nitroglycerín, výkonnou výbušninu, která však byla pro praktické využití příliš citlivá a tudíž nebezpečná. Jako první krok Nobel zatavil nitroglycerin do kovové trubky naplněné černým prachem a opatřené doutnákem. Vznikla tak „Nobelova nálož“, brzy nepostradatelná při stavbě železnic, ražení tunelů a hloubení šachet. Otec a synové okamžitě založili továrny na nitroglycerín, jednu na předměstí Stockholmu, druhou v Hamburku. V té švédské došlo však brzy k výbuchu, při kterém zahynul i Alfredův bratr Emil-Oskar. Úřady pak daly továrnu zavřít a pokusy s nitroglycerínem povolily jen na lodi na jezeře Malaren.
Přestože výroba nitroglycerínu pokračovala, bylo zřejmé, že je to pro práci stále ještě příliš riskantní a hrozivá látka. Zlom přinesl až 7. květen 1867, kdy si dal Nobel patentovat tzv. kieselguhr-dynamite, stručně dynamit. Kieselguhr není nic jiného než křemelina. Pokud ji nasytíte z 30 až 70% nitroglycerínem, získáte výkonnou, ale zároveň zcela bezpečnou trhavinu. Dynamit se vydal na vítěznou cestu světem. Vedle mateřského závodu v Německu vznikaly jak houby po dešti „dynamitky“ po celé Evropě, i v Čechách.
Jaký však vlastně byl jeho tvůrce, jeden z nebohatších mužů a nejúspěšnějších podnikatelů své doby? Nesmírně pracovitý a tvořivý duch, zároveň však uzavřený a nevlídný muž. Tvrdost střídal se záchvaty nesmírné štědrosti. Zcela osamělý člověk, do jehož nitra se nikomu nepodařilo nahlédnout. Když před smrtí bilancoval svůj život, mohl si připsat k dobru 350 patentů, 93 továren na výbušniny po celém světě, stamilionový majetek. Bylo rozhodnutí o založení Nobelovy ceny pro ty, kdo „se nejvíce zasloužili o prospěch lidstva“, jakýmsi aktem pokání? Nobel kdysi řekl: „Věci, na nichž pracuji, jsou skutečně obludné, ale jsou tak zajímavé, tak dokonale technické, že se stávají dvojnásob přitažlivými.“ Možná netušil, že před podobným dilema budou stát vědci – s možná ještě tíživějšími pocity – stále a stále.

VÍTE, ŽE ...
Alfred Nobel kromě dalších „výbušných“ vynálezů – jako byla například výbušná želatina nebo bezdýmný prach balistit – také zkonstruoval automatické brzdy, zkoumal umělé hedvábí a pokoušel se o výrobu náhražky kůže a kaučuku? Jeho neklidný tvůrčí duch si stále hledal nové oblasti zájmu.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Profesoři laserové fúze - Bruecker a Siegel

O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel.

Den otevřených dveří na MatFyz

dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.

Vakuum jako na měsíci

Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery.

Kvůli milované vědě se nestačil ani oženit

Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena.

Chytré budovy v ohrožení

Čtyři z deseti počítačů řídících automatické systémy chytrých budov byly v prvním pololetí tohoto roku vystaveny nějakému druhu kybernetického útoku. Toto zjištění přináší společnost Kaspersky ve svém přehledu hrozeb zacílených na chytré budovy.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail