Někdo to rád studené: kryorodopsiny
Vzácné modré proteiny z mikrobů adaptovaných na chlad mohou sloužit jako prototypy pro návrh molekulárních přepínačů pro buňky. Rodopsiny jsou skupinou proteinů, které stejně jako chlorofyl ...
Při hledání tzv. „kulatých“ životních výročí v kalendáři historie světové vědy a techniky najdeme na internetových stránkách v materiálech Matematického ústavu SAV i stručnou biografii dnes již zcela neznámého slovenského fyzika a pedagoga Adama Tomčániho. Byl vrstevníkem B. Franklina, H. Cavendishe, T. Seebecka, J. Berselia, Ch. Coulomba, B. Thompsona - hrabě Rumforda, J. Daltona, Ch. Oersteda, L. Galvaniho, A. Volty a mnoha dalších pozoruhodných postav v dějinách přírodních věd na evropském i severoamerickém kontinentu. Adam Tomčáni se na přelomu 18. a 19. století stal prvním světským profesorem fyziky (přírodní filozofie) na Slovensku.
Spectabilis a magnificence Tomčáni
Adam Tomčáni se narodil před 260 lety 4. prosince 1755 v malé zemědělské obci Kamenové (okr. Topoľčany). Pocházel z nepříliš majetné zemanské rodiny. Od roku 1778 studoval matematiku a fyziku na univerzitě a později na zeměměřičském ústavu v Budíně (dnešní Budapešti); zde se také stal krátce asistentem na Katedře mechaniky a přírodovědy (1790-1791). V letech 1791 až 1798 působil jako profesor fyziky na Akademii ve Velkém Varadíně (dnes rumunská Oradea), tři roky přednášel fyziku na Královské akademii v Bratislavě (1799-1801) a nakonec zakotvil jako profesor na Katedře fyziky a mechaniky strojů Královské uherské univerzity v Pešti (také dnešní Budapešti). Zde jej také ve školním roce 1804/1805 učitelé a studenti oslovovali „spectabilis“, později i „magnificence“ (1823/1824). Jeho nástupce na katedře byl další významný uherský vědec pocházející ze Slovenska, experimentální fyzik a konstruktér Štefan Anián Jedlík (1800-1845), který se mimo jiné zabýval výzkumem elektromagnetických jevů.
Písemný odkaz i nepublikované experimenty
Tomčáni je autorem řady na tehdejší dobu moderně pojatých vysokoškolských učebnic. Například v díle Institutiones physicae (1821-1822) zřetelně definoval jednotlivé oblasti fyziky a poprvé od ní oddělil astronomii a fyzický zeměpis jako samostatné obory.
Nejvýznamnějším spisem je 355stránková monografie Dissertatio de theoria phaenomenorum electricitatis galvaniae (1809), první takto elektrochemicky zaměřené dílo nejen na Slovensku, ale v celém Uhersku. Zkoumal v ní fyzikální a chemické vlastnosti elektrického článku, galvanické jevy v jednoduchých vodičích a v organických látkách. O svých experimentech jen velmi málo publikoval a většinu přístrojů zkonstruoval pouze jako názorné pomůcky k demonstračním pokusům; proto také jeho objevy zůstaly většinou bez povšimnutí. Jejich význam je o to větší, když si uvědomíme, že šlo o zcela novou vědní oblast, existující jen několik let.
Z aktivit prof. Tomčániho připomeňme i jeho podíl na výzkumu následků zemětřesení v Uhersku. V roce1802 společně s dalšími učenci navrhoval založení uherské přírodovědecké a lékařské společnosti, avšak tato iniciativa se nesetkala s porozuměním. Zemřel v Budapešti 24. července 1831. Jeho celoživotní dílo je důkazem toho, že fyzici a další přírodovědci, působící v polovině 18. století ve střední Evropě, dosahovali zcela srovnatelné celoevropské úrovně.
Vzácné modré proteiny z mikrobů adaptovaných na chlad mohou sloužit jako prototypy pro návrh molekulárních přepínačů pro buňky. Rodopsiny jsou skupinou proteinů, které stejně jako chlorofyl ...
Geotermální elektrárna společnosti Silenos Energy v jihobavorském Garchingu an der Alz, které leží u německých Alp poblíž hranice s Rakouskem, začne do roku 2028 dodávat ...
Moderní technika hlídá jaderné materiály na celém světě. Existuje světová organizace, jejíž experti objíždějí jaderné elektrárny po celém světě a ověřují, ...
Možná si někteří z čtenářů pamatují mediální humbuk v roce 2009 kolem nevysvětlitelných poškození elektroinstalace v jednom rodinném domě v obci Strašice na Rokycansku.
Zemi pokrývají kubické kilometry vzduchu. Hranice mezi zemskou atmosférou a vesmírem, Kármánova linie, je asi 100 kilometrů nad povrchem planety.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.