Biografie

Článků v rubrice: 169

První historik matematiky v českých zemích Quido Vetter

Do archivu portrétů významných osobností dějin vědy a techniky právem patří i jméno českého matematika, pedagoga a historika exaktních věd mezinárodní proslulosti, univ. prof. PhDr. Quida Vettera. Od jeho smrti uplynulo 55 let. Tento první český, resp. československý vysokoškolský učitel dějin matematiky a spoluzakladatel světové společnosti pro historii vědy bohužel po necelém století od vrcholu svého působení v letech první „buržoasní“ ČSR vstoupil do stínu zapomnění.

Fotogalerie (2)
Matematika je královnou věd (ilustrační foto, zdroj Shutterstock)

Quido Vetter pocházel z intelektuálního prostředí pražské „patricijské“ rodiny. Narodil se 5. června 1881 a po získání gymnaziálního vzdělání studoval matematiku a deskriptivní geometrii na filozofické fakultě české univerzity. Po absolutoriu v roce 1907 působil jako středoškolský profesor v Lipníku nad Bečvou, Chrudimi a od roku 1914 v Praze. V roce 1913 se stal na základě disertační práce „Základy geometrie a vztahy metrické“ doktorem filozofie.

Historik odbojář

V průběhu první světové války se zúčastnil domácího protirakouského odboje, nicméně souběžně pracoval na habilitačním spise „O metodice dějin matematiky na univerzitě“. V roce 1919 se na filozofické fakultě Karlovy univerzity habilitoval pro dějiny matematiky, o pět let později byla tato habilitace rozšířena i na pražskou techniku (ČVUT). V roce 1924 byl jmenován na univerzitě mimořádným profesorem pro dějiny a didaktiku matematiky. Jako první vysokoškolský učitel tohoto oboru v Československu se věnoval zejména starověké matematice babylonské, řecké, egyptské a arabské (např. „Jak se počítalo a měřilo na úsvitě kultury“, 1926), většinou se však zabýval matematikou českou („Šest století matematického a astronomického učení na Univerzitě Karlově v Praze“, 1952; „Dějiny matematických věd v českých zemích až do roku 1620“, 1958; „Vývoj matematiky v českých zemích od roku 1620 do konce 17. století“ (vydáno posmrtně), 1961).

Aktivní do posledních dnů

V roce 1937 ukončil (dočasně) svoje vysokoškolské působení, když překvapivě přijal uvolněné místo ředitele reálky v Humpolci, rodišti své manželky Anny. Za dva roky však odešel kvůli restrikcím do penze (1939). Po skončení druhé světové války se mu sice podařilo vrátit se částečně do aktivního života – ještě v padesátých letech vyučoval na Pedagogické fakultě a patrně i na Přírodovědecké a Matematicko-fyzikální fakultě UK dějiny matematiky. Podstatná část jeho celoživotního úsilí však už byla zmařena. Osobní kontakty se zahraničními vědci sice nepřerušil, pokračoval i v činnosti odborné, žádné oficiální postavení v organizaci vědy nebo dějin věd však neměl. V roce 1959 byl ještě jmenován členem tehdy ustavené Komise pro dějiny přírodních, lékařských a technických věd, ve které činorodě pracoval. Zemřel před 55 lety v Praze 20. října 1960 a je pochován na Olšanských hřbitovech.

Světové renomé českého vědce

Výsledkem jeho celoživotní práce je úctyhodná suma téměř 250 studií, referátů a článků uveřejněných v renomovaných českých, anglických, italských, německých, polských a holandských vědeckých časopisech. Vynikající jazykové vybavení, vlastní badatelská a publikační činnost i rozsáhlé odborné kontakty mu připravily cestu do mezinárodní komunity historiků vědy, jež koncem dvacátých let zakládala mezinárodní organizaci „Académie internationale d´Histoire des Sciences“. Měla osobní členství – Quido Vetter byl přijat roku 1929 pod číslem 34 jako dopisující, v roce 1933 pak jako 33. člen řádný. Činnosti v Akademii se obzvláště věnoval ve 30. letech a v roce 1934 se stal vicepresidentem a poté na tři roky i jejím presidentem. Vrcholem jeho působení v této funkci bylo uspořádání 4. mezinárodního kongresu pro dějiny přírodních věd v Praze v roce 1937.

Kromě členství v Akademii byl také členem jiných zahraničních institucí, např. Comité belge d´historie des sciences v Bruselu, Commission d´historie des sciences při Centre de synthese v Paříži, delegátem při Mezinárodní komisi pro matematické vyučování aj.

O organizační podporu oboru se Quido Vetter snažil také v domácím prostředí: pochopení našel v rámci Masarykovy akademie práce a Československé národní rady badatelské. Stal se členem Archivu pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce a byl oceněn mimořádným členstvím v Královské české společnosti nauk (1931).

Zasloužené ocenění Quido Vetterovi dodnes dlužíme

Quido Vetter patří k našim nejvýznamnějším historikům matematiky a exaktních disciplín vůbec. Byl pilířem dějin přírodních věd a jejich organizace v českých zemích. Z jeho neúnavné práce vzešly po druhé světové válce všechny důležité instituce, které se tomuto oboru mohly profesionálně i zájmově věnovat. Přesto dosud neexistuje ani bibliografie jeho prací, ani podrobnější monografie. Výjimku tvoří několik, většinou příležitostných, časopiseckých prací (L. Nový, F. Balada, K. Mačák, H. Barvíková aj.). Z nich také bylo čerpáno.

Manželkou Quido Vettera byla Anna Vetterová-Bečvářová (1884, Humpolec – 1968, Praha), absolventka filozofické fakulty pražské univerzity, která byla přední činitelkou ženského hnutí u nás. Od roku 1919 byla členkou Čs. Národní demokracie, v letech 1929-1935 poslankyní (jako členka postupně celkem deseti výborů držela v tomto směru celorepublikové prvenství) a v letech 1935-1939 senátorkou Národního shromáždění.

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Rizika IT dovednosti teenagerů

Vývoj počítačových technologií změnil nároky pracovního trhu i sebevědomí pracovníků. Podle obecného mínění má mladá generace ve znalostech počítačových technologií před tou starší náskok, a tedy i výhodu uplatnění v mnoha oborech.

Klimatické změny působí problémy světové energetice

Globální oteplování, které se mimo jiné projevuje také dlouhými obdobími bez deště, začíná působit problémy i ve světové energetice. Nejzranitelnější jsou podle očekávání vodní elektrárny, ale zkušenosti z posledních několika let ukazují, ...

Polsko se připravuje na jadernou energetiku

Aby Polsko uspokojilo rostoucí poptávku po energii a zároveň se snažilo o plnění cílů v oblasti ochrany klimatu, musí postavit nové zdroje energie. To otevírá příležitost zavést jadernou energii, říká ministr energetiky Kryštof Tchórzewski.

Tokamak JET V ROCE 2020

Tokamak (původem ruský) je v současnosti jediným pokusným zařízením schopným vyvolat termojadernou reakci na Zemi. Jediný tokamak schopný termojadernou reakcí uvolnit významné množství fúzního výkonu (a největší současný tokamak v provozu) je evropský tokamak JET v anglickém Culhamu.

Říše hmot

V pátém, posledním dílu seriálu o tom, jak se psalo a učilo o fyzice a chemii před rokem 1850, se podíváme na světlo. Laskavostí našeho přispěvatele, váženého pana inženýra Jana Tůmy, jsme získali cenný zdroj, knížku Karla Amerlinga Orbis Pictus čili ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail