Biografie

Článků v rubrice: 182

Uctění památky Ernsta Macha

Asi všichni někdy zaslechli ránu od letadla pohybujícího se na hranici rychlosti zvuku, případně rovnou nadzvukovou rychlostí. To první je sonický třesk, to druhé způsobila Machova rázová vlna. Oba jevy zkoumal a popsal významný fyzik Ernst Mach. Jeho jméno nese v této části akustiky a aerodynamiky užívaná veličina Machovo číslo Ma, udávající poměr měřené rychlosti a rychlosti zvuku v daném prostředí (tedy zpravidla atmosférického vzduchu). Někdy se pro stručnost rychlost Ma = 1 bere rovnou jako jednotka; jeden mach (1 Ma) představuje při teplotě 0 °C rychlost 1 193 km/h. K třesku dochází, už když se letadlo rychlosti zvuku přiblíží; extrémní zhuštění vodních par lze přitom okolo jeho čela přímo pozorovat. Tzv. Machův kužel tvořící rázovou vlnu vzniká při nadzvukové rychlosti stejným mechanismem, jako vzniká kýlová vlna za lodí pohybující se po hladině vody rychleji, než činí rychlost povrchových vln (a to je téměř vždy).

Fotogalerie (3)
Pamětní deska Ernsta Macha (foto: S. Kyselová, Akademický bulletin AV ČR))

Ernst Mach, vynikající fyzik i filozof, zemřel právě před sto lety 19. 2. 1916 v Mnichově (narodil se 18. 2. 1838 v Chrlicích u Brna – nyní brněnské čtvrti).

Tohoto významného výročí využily Evropská fyzikální společnost spolu s Jednotou českých matematiků a fyziků (JČMF), aby odhalily pamětní desku na budově dnešního rektorátu Karlovy univerzity na Ovocném trhu v Praze 1. Právě zde byl totiž Ernst Mach v roce 1867 jmenován profesorem experimentální fyziky a následně se stal ředitelem Fyzikálního kabinetu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Pamětní desku ztvárnil sochař Jakub Vlček.

Machovo jméno nese řada fyzikálních veličin a pojmů. Známé je především v oborech zabývajících se nadzvukovými rychlostmi. Průkopnické studie v této oblasti učinil Mach právě během svého pražského působení. V současné době mohou být vynikající domácí i zahraniční fyzikové oceněni Čestnou oborovou medailí Ernsta Macha, a to Za zásluhy ve fyzikálních vědách; tu uděluje Akademie věd ČR. Mimořádnou osobnost letos připomínají rovněž Brněnské dny Ernsta Macha 2016.

Zajímavý je i pozoruhodný a v historii pamětních desek věhlasných osobností nepochybně unikátní příběh, který se pojí k pamětní desce Ernsta Macha v jeho rodných Chrlicích. Brněnská odbočka JČMF pod vedením prof. Martina Černohorského už v roce 1988 odvážně zorganizovala umístění pamětní desky na Machův rodný dům, třebaže Machova filosofie empiriokriticismu byla osobně kritizovaná Leninem, a tedy pro tehdejší bolševiky naprosto nepřijatelná. Seznámit se s celou historií můžete v článku prof. Černohorského v Akademickém bulletinu 10/2013 http://abicko.avcr.cz/2013/10/09/deska.html.

Marina Hužvárová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak funguje produkce radionuklidů pro medicínu v době koronakrize

Nemocnice na celém světě řeší nejen COVID-19, ale i běžný provoz (i když mnohde v omezené míře). Moderní medicínu si neumíme představit bez nukleární medicíny a jejích pomocníků - radionuklidů. Produkce radionuklidů pro medicínu tedy musí pokračovat i v době pandemické krize.

Hledání hmotnosti neutrina

Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Zadrátovaný ITER

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.

Deštný prales pod Antarktidou

Antarktida nebyla vždy zemí ledu. Před miliony let, kdy byla stále součástí obrovského kontinentu na jižní polokouli zvaného Gondwana, vzkvétaly poblíž jižního pólu stromy. Nově objevené fosílie stromů a dalších organizmů odhalují, jak se pralesu dařilo.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail