Odsolování pomocí jaderné energie v arabském regionu
Nedostatek sladké vody je trvalým problémem po celém světě, zejména v arabském regionu, kde omezené přírodní vodní zdroje a rychlý růst populace kladou stále větší požadavek na dodávky.
Před sto lety – 29. září 1901 – se narodil Enrico Fermi, italský fyzik. Dalo by se říci, že spatřil světlo světa takřka současně se zrozením „atomového věku“. Vždyť právě tehdy, na přelomu 19. a 20. století, konali své pokusy A. H. Becquerel, manželé Curiovi či E. Rutherford a svět se s úžasem dozvídal o existenci radioaktivity.
Zlatou dobou jaderné fyziky byla 30. léta 20. století. Nejlepší mozky Evropy odhalovaly stále nová tajemství hmoty. Roku 1932 byly objeveny neutrony, o rok později umělá radioaktivita. Také Fermi byl už připraven. Až dosud spíše teoretik, rozhodl se v roce 1934 po prostudování zpráv o objevu umělé radioaktivity zahájit experimenty s jejím vyvoláním pomocí neutronů. Neutrony Fermi bombardoval postupně všechny prvky Mendělejevovy soustavy. Po bombardování uranu, tehdy posledního prvku s číslem 92, zjistil, že výsledný produkt obsahuje více aktivních prvků a výsledky měření neodpovídají žádnému z dosud známých prvků v Mendělejevově soustavě. To vzbudilo obrovský zájem vědecké veřejnosti, a nezůstalo jen u světa vědy. Krátce na to oznámily New York Times: "Itálie vyrábí 93. prvek bombardováním uranu."
Vědcům však sluší skepse, a to především k vlastním objevům. Fermi jí byl schopen a své pochybnosti o "novém prvku" neskrýval. Trvalo celé čtyři roky než se jaderným fyzikům a chemikům podařilo objasnit, co se ve skutečnosti stalo: Fermi rozštěpil jádro uranu.
Fermi toto poznání bez problémů přijal, na jeho základě vypracoval vlastní model štěpení a současně teorii o uvolňování dalších neutronů při štěpení uranu - myšlenku samovolné řetězové reakce. V té době už nežil v rodné Itálii, odkud jej vyhnaly černé košile fašistů, ale v azylu v USA. Atomové bádání se z teoretické oblasti pomalu přesunuje do světa praxe - a cesta k prvnímu jadernému reaktoru je otevřena.
První umělou řetězovou reakci v prvním jaderném reaktoru na světě spustil Fermi 2. prosince 1942. Nedivme se, že se tak stalo ve zcela nezvyklém prostředí - na bývalém chicagském univerzitním stadionu.
Velké osobnosti se občas "utnou". Fermiho žena Laura o tom vyprávěla příznačnou historku. Ještě v Itálii bývalo v jejich bytě přes zimu velmi chladno. Paní Laura to chtěla vyřešit nahrazením jednoduchých oken dvojitými. Velký fyzik usedl a hbitě spočítal, že takto získaná úspora bude zcela zanedbatelná. Praktickou manželku však nepřesvědčil, okna nechala zdvojit - a v bytě bylo rázem teplo. Překvapený Fermi své výpočty překontroloval a zjistil, že jsou správné, jen desetinná čárka se mu zatoulala na špatné místo.
Nedostatek sladké vody je trvalým problémem po celém světě, zejména v arabském regionu, kde omezené přírodní vodní zdroje a rychlý růst populace kladou stále větší požadavek na dodávky.
Infocentra energetické společnosti ČEZ návštěvníkům o prázdninách kromě interaktivních prohlídek přinesou i soutěž o unikátní odměnu.
Rozsáhlé výpadky elektřiny, které počátkem května 2025 zasáhly Pyrenejský poloostrov, poukázaly na zranitelnost naší energetické infrastruktury a zdůraznily potřebu ochránit ...
V temelínské jaderné elektrárně zkoušejí energetici využití autonomních dronů pro inspekce technologií v obtížně přístupných prostorách.
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.