Biografie

Článků v rubrice: 187

Osobnost české chemie na poštovní známce

Objev chemické látky, ale také štěstěna v podobě shody šťastných okolností, to jsou základy úspěchu profesora Antonína Holého (1. září 1936 - 16. července 2012), geniálního českého chemika, který prožil celý svůj profesní život v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (předtím ČSAV) a jehož nedožité 80. narozeniny letos 1. září pracoviště v pražských Dejvicích připomíná.

Fotogalerie (1)
Poštovní známka s portrétem Antonína Holého (foto: Česká pošta)

Látkami, které objevil, se Antonín Holý stal nesmrtelným a stále pomáhá milionům lidí na celém světě při léčbě žloutenky typu B, AIDS nebo oparů. A je vcelku nasnadě, že anonymně: vždyť ruku na srdce – napadlo by vás snad zkoumat, kdo stojí za nějakým produktem, který si koupíte v lékárně? A přitom je celý proces výroby léků nesmírně složitý, dlouhodobý a finančně nákladný.

Profesní kariéra slavného chemika

Antonín Holý vystudoval v letech 1954 až 1959 organickou chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V letech 1960 až 1963 byl vědeckým aspirantem oboru organické chemie v Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV v Praze. V roce 1963 se stal vědeckým pracovníkem, v roce 1967 vedoucím vědeckým pracovníkem, v roce 1983 vedoucím skupiny chemie nukleových kyselin. V letech 1994 až 2012 vykonával funkci ředitele ústavu. Habilitoval se v roce 2004 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci prací Acyklické nukleosidfosfonáty: představy a skutečnost. Tamtéž byl v roce 2005 jmenován profesorem organické chemie.

Právě již zmíněná štěstěna svedla Antonína Holého dohromady s Erikem De Clercqem z Katolické univerzity v Lovani (Belgie), s nímž od roku 1976 spolupracovali na vývoji antivirových preparátů. V jejich slibných výzkumech v oblasti virů DNA (to jsou viry, které ve své částici (virionu) obsahují deoxyribonukleovou kyselinu) a retrovirů rozpoznal potenciál k praktickému využití americký vědec John C. Martin. A novou trojici, díky níž se léky skutečně začaly vyrábět a dostaly se k cílovým uživatelům, štěstěna neopustila. Podle databáze Web of Science Antonín Holý publikoval 604 publikací. Je také autorem či spoluautorem 60 českých i zahraničních patentů.

Antonín Holý na poštovní známce

Letošní kulaté výročí se stalo tou nejlepší příležitostí, jak profesora Antonína Holého představit celému světu, a to prostřednictvím jednoho z tradičních a veleúspěšných vývozních artiklů naší země, poštovní známky. Výtvarná stránka dvacetikorunové ceniny, kterou Česká pošta vydává i s příležitostným razítkem, je dílem Karla Zemana. Známku si budete moci koupit a případně rozeslat do světa od 7. září 2016.

Další informace

Více se o profesoru Holém dočtete např. v rozhovoru Hlavně, aby měla práce smysl a pomáhala lidem http://abicko.avcr.cz/2012/09/03/ nebo ve vzpomínce na http://abicko.avcr.cz/fotogalerie/zemrel-antonin-holy.html.

Marina Hužvárová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Virtuálně v elektrárně – 7. ročník

Naučný pořad vzdělávacího programu Svět energie Skupiny ČEZ „Virtuálně v elektrárně“ zahajuje 7. ročník. Zájemci mohou nahlédnout do běžně nepřístupných prostor významných elektráren.

Když ATLAS nejsou mapy

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) letos v srpnu zahájila iniciativu ATLAS (Atomic Technologies Licensed for Applications at Sea – Atomové technologie licencované pro využití na moři).

Černobyl po čtyřiceti letech

Velká část území pokrývajícího části severní Ukrajiny a jižního Běloruska byla po havárii v jaderné elektrárně Černobyl v roce 1986 prohlášena za uzavřenou zónu.

Unikátní turbína pro Orlík

O přípravách na čtvrtou českou přečerpávací elektrárnu jsme psali 3.8. zde: Čtvrtá česká přečerpávací elektrárna vznikne na Orlíku | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie.

PRIS

MAAE modernizuje významnou databázi jaderné energie. Mezinárodní agentura pro atomovou energii spustila aktualizovanou verzi svého Informačního systému o jaderných reaktorech (PRIS) a spustila ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail