Biografie

Článků v rubrice: 179

Osobnost české chemie na poštovní známce

Objev chemické látky, ale také štěstěna v podobě shody šťastných okolností, to jsou základy úspěchu profesora Antonína Holého (1. září 1936 - 16. července 2012), geniálního českého chemika, který prožil celý svůj profesní život v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (předtím ČSAV) a jehož nedožité 80. narozeniny letos 1. září pracoviště v pražských Dejvicích připomíná.

Fotogalerie (1)
Poštovní známka s portrétem Antonína Holého (foto: Česká pošta)

Látkami, které objevil, se Antonín Holý stal nesmrtelným a stále pomáhá milionům lidí na celém světě při léčbě žloutenky typu B, AIDS nebo oparů. A je vcelku nasnadě, že anonymně: vždyť ruku na srdce – napadlo by vás snad zkoumat, kdo stojí za nějakým produktem, který si koupíte v lékárně? A přitom je celý proces výroby léků nesmírně složitý, dlouhodobý a finančně nákladný.

Profesní kariéra slavného chemika

Antonín Holý vystudoval v letech 1954 až 1959 organickou chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V letech 1960 až 1963 byl vědeckým aspirantem oboru organické chemie v Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV v Praze. V roce 1963 se stal vědeckým pracovníkem, v roce 1967 vedoucím vědeckým pracovníkem, v roce 1983 vedoucím skupiny chemie nukleových kyselin. V letech 1994 až 2012 vykonával funkci ředitele ústavu. Habilitoval se v roce 2004 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci prací Acyklické nukleosidfosfonáty: představy a skutečnost. Tamtéž byl v roce 2005 jmenován profesorem organické chemie.

Právě již zmíněná štěstěna svedla Antonína Holého dohromady s Erikem De Clercqem z Katolické univerzity v Lovani (Belgie), s nímž od roku 1976 spolupracovali na vývoji antivirových preparátů. V jejich slibných výzkumech v oblasti virů DNA (to jsou viry, které ve své částici (virionu) obsahují deoxyribonukleovou kyselinu) a retrovirů rozpoznal potenciál k praktickému využití americký vědec John C. Martin. A novou trojici, díky níž se léky skutečně začaly vyrábět a dostaly se k cílovým uživatelům, štěstěna neopustila. Podle databáze Web of Science Antonín Holý publikoval 604 publikací. Je také autorem či spoluautorem 60 českých i zahraničních patentů.

Antonín Holý na poštovní známce

Letošní kulaté výročí se stalo tou nejlepší příležitostí, jak profesora Antonína Holého představit celému světu, a to prostřednictvím jednoho z tradičních a veleúspěšných vývozních artiklů naší země, poštovní známky. Výtvarná stránka dvacetikorunové ceniny, kterou Česká pošta vydává i s příležitostným razítkem, je dílem Karla Zemana. Známku si budete moci koupit a případně rozeslat do světa od 7. září 2016.

Další informace

Více se o profesoru Holém dočtete např. v rozhovoru Hlavně, aby měla práce smysl a pomáhala lidem http://abicko.avcr.cz/2012/09/03/ nebo ve vzpomínce na http://abicko.avcr.cz/fotogalerie/zemrel-antonin-holy.html.

Marina Hužvárová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Alfred Werner a milník v dějinách chemie

K letošnímu stému výročí úmrtí zakladatele komplexní chemie Alfreda Wernera přinášíme jeho životopis i zajímavosti o vzniku nového vědního oboru anorganické chemie.

Profesoři laserové fúze - Bruecker a Siegel

O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel.

Den otevřených dveří na MatFyz

dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.

Vakuum jako na měsíci

Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery.

Kvůli milované vědě se nestačil ani oženit

Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail