Biografie

Článků v rubrice: 187

Osobnost české chemie na poštovní známce

Objev chemické látky, ale také štěstěna v podobě shody šťastných okolností, to jsou základy úspěchu profesora Antonína Holého (1. září 1936 - 16. července 2012), geniálního českého chemika, který prožil celý svůj profesní život v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (předtím ČSAV) a jehož nedožité 80. narozeniny letos 1. září pracoviště v pražských Dejvicích připomíná.

Fotogalerie (1)
Poštovní známka s portrétem Antonína Holého (foto: Česká pošta)

Látkami, které objevil, se Antonín Holý stal nesmrtelným a stále pomáhá milionům lidí na celém světě při léčbě žloutenky typu B, AIDS nebo oparů. A je vcelku nasnadě, že anonymně: vždyť ruku na srdce – napadlo by vás snad zkoumat, kdo stojí za nějakým produktem, který si koupíte v lékárně? A přitom je celý proces výroby léků nesmírně složitý, dlouhodobý a finančně nákladný.

Profesní kariéra slavného chemika

Antonín Holý vystudoval v letech 1954 až 1959 organickou chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V letech 1960 až 1963 byl vědeckým aspirantem oboru organické chemie v Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV v Praze. V roce 1963 se stal vědeckým pracovníkem, v roce 1967 vedoucím vědeckým pracovníkem, v roce 1983 vedoucím skupiny chemie nukleových kyselin. V letech 1994 až 2012 vykonával funkci ředitele ústavu. Habilitoval se v roce 2004 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci prací Acyklické nukleosidfosfonáty: představy a skutečnost. Tamtéž byl v roce 2005 jmenován profesorem organické chemie.

Právě již zmíněná štěstěna svedla Antonína Holého dohromady s Erikem De Clercqem z Katolické univerzity v Lovani (Belgie), s nímž od roku 1976 spolupracovali na vývoji antivirových preparátů. V jejich slibných výzkumech v oblasti virů DNA (to jsou viry, které ve své částici (virionu) obsahují deoxyribonukleovou kyselinu) a retrovirů rozpoznal potenciál k praktickému využití americký vědec John C. Martin. A novou trojici, díky níž se léky skutečně začaly vyrábět a dostaly se k cílovým uživatelům, štěstěna neopustila. Podle databáze Web of Science Antonín Holý publikoval 604 publikací. Je také autorem či spoluautorem 60 českých i zahraničních patentů.

Antonín Holý na poštovní známce

Letošní kulaté výročí se stalo tou nejlepší příležitostí, jak profesora Antonína Holého představit celému světu, a to prostřednictvím jednoho z tradičních a veleúspěšných vývozních artiklů naší země, poštovní známky. Výtvarná stránka dvacetikorunové ceniny, kterou Česká pošta vydává i s příležitostným razítkem, je dílem Karla Zemana. Známku si budete moci koupit a případně rozeslat do světa od 7. září 2016.

Další informace

Více se o profesoru Holém dočtete např. v rozhovoru Hlavně, aby měla práce smysl a pomáhala lidem http://abicko.avcr.cz/2012/09/03/ nebo ve vzpomínce na http://abicko.avcr.cz/fotogalerie/zemrel-antonin-holy.html.

Marina Hužvárová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nekonečný tunel pro konečné plazma

Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.

Vědci v laboratoři vytvořili miniaturní analog černé díry

Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.

Větrné elektrárny ve střední Evropě: přehled, přínosy a limity

Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.

Začaly tikat první jaderné hodiny na světě

Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail