Objev chemické látky, ale také štěstěna v podobě shody šťastných okolností, to jsou základy úspěchu profesora Antonína Holého (1. září 1936 - 16. července 2012), geniálního českého chemika, který prožil celý svůj profesní život v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (předtím ČSAV) a jehož nedožité 80. narozeniny letos 1. září pracoviště v pražských Dejvicích připomíná.
Fotogalerie (1)
Látkami, které objevil, se Antonín Holý stal nesmrtelným a stále pomáhá milionům lidí na celém světě při léčbě žloutenky typu B, AIDS nebo oparů. A je vcelku nasnadě, že anonymně: vždyť ruku na srdce – napadlo by vás snad zkoumat, kdo stojí za nějakým produktem, který si koupíte v lékárně? A přitom je celý proces výroby léků nesmírně složitý, dlouhodobý a finančně nákladný.
Profesní kariéra slavného chemika
Antonín Holý vystudoval v letech 1954 až 1959 organickou chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V letech 1960 až 1963 byl vědeckým aspirantem oboru organické chemie v Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV v Praze. V roce 1963 se stal vědeckým pracovníkem, v roce 1967 vedoucím vědeckým pracovníkem, v roce 1983 vedoucím skupiny chemie nukleových kyselin. V letech 1994 až 2012 vykonával funkci ředitele ústavu. Habilitoval se v roce 2004 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci prací Acyklické nukleosidfosfonáty: představy a skutečnost. Tamtéž byl v roce 2005 jmenován profesorem organické chemie.
Právě již zmíněná štěstěna svedla Antonína Holého dohromady s Erikem De Clercqem z Katolické univerzity v Lovani (Belgie), s nímž od roku 1976 spolupracovali na vývoji antivirových preparátů. V jejich slibných výzkumech v oblasti virů DNA (to jsou viry, které ve své částici (virionu) obsahují deoxyribonukleovou kyselinu) a retrovirů rozpoznal potenciál k praktickému využití americký vědec John C. Martin. A novou trojici, díky níž se léky skutečně začaly vyrábět a dostaly se k cílovým uživatelům, štěstěna neopustila. Podle databáze Web of Science Antonín Holý publikoval 604 publikací. Je také autorem či spoluautorem 60 českých i zahraničních patentů.
Antonín Holý na poštovní známce
Letošní kulaté výročí se stalo tou nejlepší příležitostí, jak profesora Antonína Holého představit celému světu, a to prostřednictvím jednoho z tradičních a veleúspěšných vývozních artiklů naší země, poštovní známky. Výtvarná stránka dvacetikorunové ceniny, kterou Česká pošta vydává i s příležitostným razítkem, je dílem Karla Zemana. Známku si budete moci koupit a případně rozeslat do světa od 7. září 2016.
Další informace
Více se o profesoru Holém dočtete např. v rozhovoru Hlavně, aby měla práce smysl a pomáhala lidem http://abicko.avcr.cz/2012/09/03/ nebo ve vzpomínce na http://abicko.avcr.cz/fotogalerie/zemrel-antonin-holy.html.
Udělování Nobelových cen bylo v průběhu jejich téměř stodvacetileté historie doprovázeno řadou až bizarních událostí. Dvě zlaté medaile byly dokonce rozpuštěny v kyselinách. Tato zajímavá příhoda se váže k maďarskému chemikovi šlechtického původu Györgye ...
Praha nepodceňuje přípravu na extrémní sucho, které v následujících měsících předpovídají meteorologové. Rada města počítá s rozsáhlými revitalizačními projekty. V ulicích tak bude zeleň zavlažována průsakovou vodou z kolektorů (psali jsme v článku https://www.
Kdy už je termojaderné zařízení ziskové? To nám prozradí Lawsonovo kritérium: součin hustoty plazmatu a doby jeho udržení (stability) musí být dost velký, zhruba 1020 s.m-3. Pro spojitou činnost udržujeme plazma v omezeném prostoru silným magnetickým ...
Fyzika nás učí, že existují 4 základní interakce, tedy přírodní síly, které vše ovládají a vysvětlují konstrukci světa dle současného stavu poznání - gravitace, elektromagnetická síla, slabá a silná interakce. Zdá se, že vědci jsou na stopě páté fundamentální přírodní síly.
Někteří lidé mohou sedět venku celé léto a komáři na ně takzvaně „nejdou“. Jiní se objeví za letního večera venku a okamžitě si musejí škrábat komáří kousance, přestože se koupali v repelentu. Co s tím? Důvodem je většinou neviditelná chemická clona ve vzduchu kolem nás.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
