Radiotracery, odvaha a cesta proti stereotypům

Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra. Pro budoucí vědkyni to byl první krok k fascinaci chemií a fyzikou. Dnes se Hannah Affum podílí na vývoji a využití jaderných technologií, které pomáhají průmyslu kontrolovat bezpečnost zařízení, předcházet nehodám a lépe porozumět složitým průmyslovým procesům. Její kariéra je příběhem vědy, vytrvalosti i překonávání stereotypů.

Od dětské zvědavosti k jaderné vědě

Hannah Affum vyrůstala v Ghaně a už od dětství ji fascinovalo, jak látky reagují a jak lze pomocí vědy vysvětlit svět kolem nás. Ve škole vynikala zejména v matematice a chemii, a proto se rozhodla studovat chemické inženýrství. Inspirací jí byla i její teta – první fyzička v rodině, která jí ukázala, že věda není jen abstraktní disciplína, ale především nástroj k řešení reálných problémů.

Po dokončení studia nastoupila v rámci povinné státní služby do Ghanské komise pro atomovou energii. Zde se začala zabývat monitoringem znečištění ovzduší a později pokračovala ve výzkumu na Univerzitě v Ghaně. Její práce využívala jadernou aktivační analýzu k identifikaci stop těžkých kovů v prostředí. Právě tehdy si uvědomila, že inženýrství může mít přímý dopad na zdraví lidí i životní prostředí.

Co jsou radiotracery a proč jsou důležité

Jedním z hlavních nástrojů, se kterými Affum pracuje, jsou radiotracery – radioaktivním izotopem značené látky, které umožňují sledovat pohyb materiálů v různých systémech. V praxi fungují jako „viditelná stopa“ v jinak neviditelném procesu.

Pokud například chemická továrna potřebuje zjistit, proč je její výroba neefektivní, lze do systému přidat malé množství radiotraceru a sledovat jeho pohyb potrubím nebo reaktorem. Díky detekci jeho radioaktivního signálu lze přesně určit, kde dochází k únikům, zpožděním nebo nežádoucím reakcím.

Tyto metody se používají například pro diagnostiku průmyslových chemických reaktorů, optimalizaci chemických procesů, sledování proudění kapalin a plynů, odhalování závad v průmyslových zařízeních.

Radiotracery tak pomáhají průmyslu šetřit energii, suroviny i peníze.

Bez poškození vzorků: nedestruktivní testování

Po několika letech práce v Ghaně se Affum připojila k Mezinárodní agentuře pro atomovou energii jako průmyslová technoložka. Zde se věnuje také metodám tzv. nedestruktivního testování (NDT).

Tyto technologie umožňují zkoumat materiály a konstrukce bez toho, aby je bylo potřeba rozebrat nebo jinak poškodit. Pomocí rentgenového nebo gama záření lze například „nahlédnout“ dovnitř mostů, potrubí, turbín nebo tlakových nádob a odhalit trhliny či jiné skryté vady. Takové kontroly jsou klíčové pro bezpečnost infrastruktury – od letadel až po elektrárny.

Affum se významně podílela na založení nového Centra pro nedestruktivní testování v rakouském Seibersdorfu (laboratoře MAAE), které bylo otevřeno v roce 2024. Centrum slouží jako mezinárodní školicí hub, kde se odborníci z různých zemí učí využívat moderní diagnostické technologie například pro kontrolu infrastruktury po přírodních katastrofách.

Překonávání bariér ve vědě

Cesta k vědecké kariéře však nebyla jednoduchá. Na začátku své dráhy se Affum často setkávala s otázkou, zda má žena v inženýrství vůbec šanci uspět. Velkou roli proto hráli mentoři, kteří ji podporovali – například známý ghanský matematik a fyzik Francis Allotey, jenž ji povzbuzoval k publikování výsledků, vystupování na konferencích a mentoringu dalších studentek.

Dnes se sama snaží pomáhat mladým ženám ve vědě. Aktivně se zapojuje do organizace Women in Nuclear Ghana a podporuje studentky, aby se nebály oborů STEM (Science, Technology, Engineering, Mathematics). Podle ní není věda otázkou „vrozeného génia“, ale spíše zvědavosti a vytrvalosti.

Síla jaderných technologií

Veřejnost si často spojuje slovo „jaderný“ především s elektrárnami nebo zbraněmi. Affum však zdůrazňuje, že jaderné technologie mají mnohem širší a velmi pozitivní využití. Pomáhají například při léčbě rakoviny, v zemědělství při zvyšování výnosů plodin, při monitorování životního prostředí, v průmyslu při zvyšování bezpečnosti a efektivity výroby. „Radiace může být nebezpečná, pokud se používá nesprávně. Ale její přínosy jsou obrovské,“ říká Affum.

Věda jako služba společnosti

Vedle své vědecké práce se Affum věnuje i sociálním projektům. Spolu se svým manželem pomáhá mladým lidem z chudších komunit v Ghaně a podporuje jejich vzdělávání. Její životní motto je jednoduché: věda má sloužit lidem. A jakou radu dává mladým vědcům? Nebát se příležitostí – ani tehdy, když si člověk není jistý, zda je na ně připraven. „Věda není tak složitá, jak se zdá. Je to jen skládačka, která čeká na vaše vlastní řešení.“

Zdroj: IAEA Profile: Hannah Affum: Breaking Barriers with Radiotracers and Resilience