Fyzika a klasická energetika

Systém GPS (údajně "Gde Proboha 'Sem?") umožní vašemu přijímači aby našel svou polohu na Zemi ze signálů vysílaných družicemi systému. Přes nesmírnou náročnost technickou i výpočetní je ale princip sám tak jednoduchý, že vám ho bez použití jediné rovnice matfyzák vyloží dříve, než vám vystydne kávička. Vsaďte se.

Podle odhadů agentury Bloomberg bude celosvětově rostoucí trh skladování energie do roku 2040 činit 620 miliard USD, což je částka rovnající se zhruba desetiletému státnímu rozpočtu ČR. Kromě bateriových úložišť, přečerpávacích elektráren, výroby vodíku nebo metanu, ukládání tepla do chemických sloučenin nebo kinetické energie do různých mechanických systémů, se řada firem zabývá i technologiemi, které ještě před pár lety vypadaly jako sci-fi. Slibně dnes vypadá například kryogenní skladování energie, další společnosti zkoumají možnosti podzemních přečerpávacích elektráren nebo gravitačních úložišť.

Začátkem letošního léta proběhla v terminálu v Omišalji na ostrově Krk poprvé ve Středomoří náročná technologická operace: překládka kapalného zemního plynu (LNG) z tankeru Croatia na menší plavidlo Avenir, jež s nákladem pokračovalo na italskou Sardínii. Chorvatská cesta představuje další kanál, kudy proudí LNG na evropský kontinent. Zařízení na ostrově Krk je v provozu od letošního ledna, kdy přijalo první dodávku kapalného plynu z amerického Marylandu. Má kapacitu až 2,6 miliardy metrů krychlových zemního plynu ročně a přišlo na 233,6 milionu eur. Více než sto milionů poskytla Evropská unie, neboť terminál byl zařazen do seznamu projektů společného zájmu EU, které mají posílit evropský trh s energií a zvýšit bezpečnost dodávek zemního plynu. V Evropě v současné době funguje 30 terminálů na dovoz LNG, dalších šest se staví a 22 nových projektů se plánuje.

Na začátku letošního léta proběhla v terminálu v Omišalji na ostrově Krk poprvé ve Středomoří náročná technologická operace: překládka kapalného zemního plynu (LNG) z tankeru Croatia na menší plavidlo Avenir, jež s nákladem pokračovalo na italskou Sardínii. Chorvatská cesta představuje další kanál, kudy proudí LNG na evropský kontinent. Zařízení na ostrově Krk je v provozu od letošního ledna, kdy přijalo první dodávku kapalného plynu z amerického Marylandu. Má kapacitu až 2,6 miliardy metrů krychlových zemního plynu ročně a přišlo na 233,6 milionu EUR. Více než sto milionů poskytla Evropská unie, neboť terminál byl zařazen do seznamu projektů společného zájmu EU, které mají posílit evropský trh s energií a zvýšit bezpečnost dodávek zemního plynu. V Evropě v současné době funguje třicet terminálů na dovoz LNG, dalších 6 se staví a 22 nových projektů se plánuje.

Vědci stále hledají nové způsoby a metody, jak získat potřebnou elektřinu, na níž je moderní svět závislý. A poptávka stále stoupá. Potřebujeme nahradit desítky let staré metody výroby elektřiny, které většinou spalují fosilní paliva a produkují oxid uhličitý. Jednou z možností může být využití uhlíkových nanotrubiček. Potahované uhlíkové nanotrubice vyrobené z jednotlivých atomů by v budoucnu mohly pohánět vše od mobilních telefonů po hybridní elektrická vozidla. Nový jev už deset let studuje vědecký týma předpokládá, že energie na bázi nanotrubiček bude spotřebitelům k dispozici v příštích pěti letech.

Energetika se v posledních letech dramaticky proměňuje. Sílící tlaky na větší podíl obnovitelných zdrojů a uhlíkovou neutralitu na jedné straně a zvyšující se počet zařízení připojených do sítě, elektromobilů a domácích fotovoltaických elektráren na straně druhé ukazují, že současná distribuční soustava přestává nárokům 21. století stačit. Odborníci se shodují, že bez chytrých sítí, tzv. Smart Grids, se proto v blízké budoucnosti neobejdeme. Průkopníkem Smart Grids je v České republice energetická skupina ČEZ, která první Smart Grids a Smart Metery zavedla experimentálně už v roce 2011 (psali jsme o tom zde Prošpikovaný panelák | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie (3pol.cz))