Fyzika a klasická energetika

O oxidu uhličitém a jeho možném vlivu na klimatické změny už bylo napsáno a řečeno mnoho. I kdyby jeho rostoucí koncentrace v ovzduší globální oteplování nezpůsobovala, je na místě otázka, zda by bylo možno z atmosféry tento plyn odebírat a něco z něho vyrábět. Zajímavá surovina by se mohla stát základem nového průmyslu, přinášet zisk a ještě čistit planetu. Nadějnou technologií se zdá být CCU (Carbon Capture and Use) - zachycení uhlíku a jeho použití.

Největší brzdou rozvoje světové energetiky je, že lidstvo dosud neumí ve velkém skladovat elektřinu. Od roku 1882, kdy byla postavena první přečerpávací elektrárna, tedy jediný zatím známý fungující způsob, jsme se v řešení tohoto problému příliš neposunuli. Jeho palčivost v posledních deseti letech prohloubil raketový nástup výrobně nestabilních obnovitelných zdrojů energie. Závodu v hledání řešení se účastní na celém světě mnoho týmů včetně českých. Na vítěze čeká sláva a bohatství, a pokud bude řešení založeno na nějakém novém principu, tak možná i Nobelova cena.

Jistý Joseph Hudek z Tampy na Floridě se 6. července 2017 pokusil o otevření výstupních dveří v cestovní letové výšce během mezinárodního letu Delta Boeing 767 ze Seattlu do Pekingu. Skupina cestujících a posádka mu v tom dvěma dobře mířenými lahvemi vína zabránila. Měla ovšem na své straně i fyziku - k otevření letadlových dveří by totiž nešťastník musel vynaložit tolik síly, jako by zvedal dva africké slony. Pilot po incidentu otočil letadlo, přistál zpět v Seattlu, a policie pana Hudka zatkla.

Nová analýza IEA (Mezinárodní energetické agentury) ukazuje naléhavou potřebu zlepšit efektivitu chlazení, protože celosvětová poptávka po energii pro chlazení se v roce 2050 ztrojnásobí! Rostoucí používání klimatizačních jednotek v domácnostech a kancelářích po celém světě bude podle nejnovější analýzy Mezinárodní energetické agentury jedním z nejvyšších motorů světové poptávky po elektřině v příštích třech desetiletích. Zřejmě budou potřeba nějaká politická opatření - např. důraz na zlepšení účinnosti.

Ve spolupráci katedry jaderné chemie Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT s Universitou v Oslu a s Ústavem jaderné fyziky AV ČR v Řeži probíhá v laboratořích cyklotronu U120M výzkum chemických vlastností homologů vybraných supertěžkých prvků – transaktinoidů –, v současné době konkrétně rutherfordia, dubnia, seaborgia a nihonia. Výzkum souvisí s objevem a přípravou těchto nových supertěžkých prvků v laboratořích Spojených ústavů jaderného výzkumu v Dubně v Rusku, v laboratoři RIKEN (Rikagaku Kenkyūjyo, Japonsko), v Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu (GSI Helmholtz Centre for Heavy Ion Research) a v americké Lawrence Berkeley National Laboratory.

Na Zemi žije téměř miliarda lidí, kteří nemají přístup k elektřině. Podle nedávno zveřejněné studie Mezinárodní agentury pro energii (IEA) je postup elektrifikace planety pomalejší, než předpokládal program Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (tzv. Světová banka), který plánuje, že všichni lidé na světě budou mít přístup k elektřině nejpozději do roku 2030. EIA nyní konstatuje, že pokud se tempo elektrifikace v nejméně vyspělých zemích nezrychlí, zůstane v roce 2030 bez elektřiny stále asi 674 milionů lidí.