Společně můžeme pokračovat mnohem rychleji, říkají fúzaři
Mé poslední dny strávené v akademickém ústavu se už počítaly na prstech jedné ruky. Nicméně se mi podařilo vydat knížku Soukromý kapitál ve výzkumu termojaderné fúze.
Možná vám učitel ve škole při fyzice položil záludnou otázku: představte si tunel provrtaný od pólu k pólu skrz střed planety Země – jak dlouho byste padali takovým tunelem až na druhou stranu Země? A obvykle výpočtem, beroucím v úvahu zemské zrychlení do středu Země (pohybovali byste se rychlostí až 8 km za sekundu) a pak zpomalení od středu, vyjde něco okolo 42 minut.
Zanedbáme-li odpor vzduchu, zrychlení získané počátečním pádem by vás vyneslo až na druhou stranu. Tam byste se museli rychle vyhoupnout na pevnou zem, jinak byste mohli spadnout zpátky do díry a pendlovat v ní sem a tam. Polovinu cesty vás gravitace urychluje, pak zpomaluje.
Poprvé byla tato nerealistická úloha vyslovena pravděpodobně v roce 1966. Samozřejmě, že provrtat se 12 742 kilometrů skrz zemské jádro je nemožné, ale je tu ještě jeden nerealistický fyzikální předpoklad – totiž, že považujeme Zemi za homogenní těleso, jako třeba kulečníkovou kouli. Použijeme-li přesnější model, zjistíme, že průchod Zemí bychom zvládli za 38 minut a 11 sekund. Přesnější výpočet se zakládá na rozlišení vnitřní struktury Země, tak, jak nás o ní informuje seizmologie. Zatímco zemská kůra má hustotu méně než 3 g/cm3, zemské jádro má asi 13 g/cm3. Hustota planety neroste stejnoměrně. Ostrý padesátiprocentní nárůst hustoty nastává na rozhraní pláště a vnějšího jádra v hloubce asi 2 900 km.
Díra do pekla
Bývalý Sovětský svaz mezi lety 1970 a 1992 vrtal nejhlubší vrt do zemské kůry. Dosáhl hloubky 12 261 m a zapsal se do Guinessovy knihy rekordů jako nejhlubší vrt na světě. Leží na poloostrově Kola u města Zapoljarnyj na geologickém území tzv. Baltského štítu. Také se mu říká Díra do pekla, protože z hlubin země se prý ozývaly zvuky podobné nářkům. Později se zjistilo, že šlo o podvrh soundtracku k filmu Baron Blood. Vrt sloužil čistě geologickým výzkumům litosféry. I tento rekordní vrt představuje jen 0,1 % délky potřebné pro provrtání Země.
Podle http://www.livescience.com.
Mé poslední dny strávené v akademickém ústavu se už počítaly na prstech jedné ruky. Nicméně se mi podařilo vydat knížku Soukromý kapitál ve výzkumu termojaderné fúze.
Kultivované maso je maso vypěstované přímo z živočišných buněk, bez nutnosti porážky zvířat. V dnešní době už nejde o sci-fi.
Mladé technické mozky ze středních škol z Česka a Slovenska se na konci listopadu utkaly v 8. ročníku AT&T HACKATHONu Junior v Brně. Dvoudenní maraton plný technologií opanovali ...
V noci 19. dubna 1787 astronom William Herschel zaznamenal z neosvětleného nového měsíce hodinu trvající světlo, jasné jako mlhovina v Orionu. Co to viděl? Pravděpodobně byl svědkem „přechodového ...
Oblast jaderné fúze se rychle vyvíjí. Fúze, která se dříve omezovala na experimentální výzkum, se nyní stává strategickou národní prioritou pro výzkum a vývoj.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.