Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 265

Jak dlouho by trvalo propadnout skrz Zemi?

Možná vám učitel ve škole při fyzice položil záludnou otázku: představte si tunel provrtaný od pólu k pólu skrz střed planety Země – jak dlouho byste padali takovým tunelem až na druhou stranu Země? A obvykle výpočtem, beroucím v úvahu zemské zrychlení do středu Země (pohybovali byste se rychlostí až 8 km za sekundu) a pak zpomalení od středu, vyjde něco okolo 42 minut.

Fotogalerie (1)
Cesta do středu Země a na druhé straně ven (ilustrace autorka)

Zanedbáme-li odpor vzduchu, zrychlení získané počátečním pádem by vás vyneslo až na druhou stranu. Tam byste se museli rychle vyhoupnout na pevnou zem, jinak byste mohli spadnout zpátky do díry a pendlovat v ní sem a tam. Polovinu cesty vás gravitace urychluje, pak zpomaluje.

Poprvé byla tato nerealistická úloha vyslovena pravděpodobně v roce 1966. Samozřejmě, že provrtat se 12 742 kilometrů skrz zemské jádro je nemožné, ale je tu ještě jeden nerealistický fyzikální předpoklad – totiž, že považujeme Zemi za homogenní těleso, jako třeba kulečníkovou kouli. Použijeme-li přesnější model, zjistíme, že průchod Zemí bychom zvládli za 38 minut a 11 sekund. Přesnější výpočet se zakládá na rozlišení vnitřní struktury Země, tak, jak nás o ní informuje seizmologie. Zatímco zemská kůra má hustotu méně než 3 g/cm3, zemské jádro má asi 13 g/cm3. Hustota planety neroste stejnoměrně. Ostrý padesátiprocentní nárůst hustoty nastává na rozhraní pláště a vnějšího jádra v hloubce asi 2 900 km.

Díra do pekla

Bývalý Sovětský svaz mezi lety 1970 a 1992 vrtal nejhlubší vrt do zemské kůry. Dosáhl hloubky 12 261 m a zapsal se do Guinessovy knihy rekordů jako nejhlubší vrt na světě. Leží na poloostrově Kola u města Zapoljarnyj na geologickém území tzv. Baltského štítu. Také se mu říká Díra do pekla, protože z hlubin země se prý ozývaly zvuky podobné nářkům. Později se zjistilo, že šlo o podvrh soundtracku k filmu Baron Blood. Vrt sloužil čistě geologickým výzkumům litosféry. I tento rekordní vrt představuje jen 0,1 % délky potřebné pro provrtání Země.

Podle http://www.livescience.com.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Data z mizejícího ledovce

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.

Druhý pokus na ITERu na výbornou

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.

Malé a velké reaktory

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.

Malinké želvušky přežijí i ve vesmíru

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...

Kvantové počítače budou splněným snem hackerů

Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail