Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 271

Jak dlouho by trvalo propadnout skrz Zemi?

Možná vám učitel ve škole při fyzice položil záludnou otázku: představte si tunel provrtaný od pólu k pólu skrz střed planety Země – jak dlouho byste padali takovým tunelem až na druhou stranu Země? A obvykle výpočtem, beroucím v úvahu zemské zrychlení do středu Země (pohybovali byste se rychlostí až 8 km za sekundu) a pak zpomalení od středu, vyjde něco okolo 42 minut.

Fotogalerie (1)
Cesta do středu Země a na druhé straně ven (ilustrace autorka)

Zanedbáme-li odpor vzduchu, zrychlení získané počátečním pádem by vás vyneslo až na druhou stranu. Tam byste se museli rychle vyhoupnout na pevnou zem, jinak byste mohli spadnout zpátky do díry a pendlovat v ní sem a tam. Polovinu cesty vás gravitace urychluje, pak zpomaluje.

Poprvé byla tato nerealistická úloha vyslovena pravděpodobně v roce 1966. Samozřejmě, že provrtat se 12 742 kilometrů skrz zemské jádro je nemožné, ale je tu ještě jeden nerealistický fyzikální předpoklad – totiž, že považujeme Zemi za homogenní těleso, jako třeba kulečníkovou kouli. Použijeme-li přesnější model, zjistíme, že průchod Zemí bychom zvládli za 38 minut a 11 sekund. Přesnější výpočet se zakládá na rozlišení vnitřní struktury Země, tak, jak nás o ní informuje seizmologie. Zatímco zemská kůra má hustotu méně než 3 g/cm3, zemské jádro má asi 13 g/cm3. Hustota planety neroste stejnoměrně. Ostrý padesátiprocentní nárůst hustoty nastává na rozhraní pláště a vnějšího jádra v hloubce asi 2 900 km.

Díra do pekla

Bývalý Sovětský svaz mezi lety 1970 a 1992 vrtal nejhlubší vrt do zemské kůry. Dosáhl hloubky 12 261 m a zapsal se do Guinessovy knihy rekordů jako nejhlubší vrt na světě. Leží na poloostrově Kola u města Zapoljarnyj na geologickém území tzv. Baltského štítu. Také se mu říká Díra do pekla, protože z hlubin země se prý ozývaly zvuky podobné nářkům. Později se zjistilo, že šlo o podvrh soundtracku k filmu Baron Blood. Vrt sloužil čistě geologickým výzkumům litosféry. I tento rekordní vrt představuje jen 0,1 % délky potřebné pro provrtání Země.

Podle http://www.livescience.com.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Co jste nevěděli o blescích

Učili jsme se, že blesky vznikají třením vzdušných mas, oblaků a ledových krystalků v nich. Nové simulace ukazují, že blesky na Zemi jsou vyvolány silnou řetězovou reakcí částic ...

Deset let od prvního důkazu gravitačních vln

LIGO, Virgo a KAGRA slaví výročí první detekce gravitačních vln a oznamují ověření teorie Stephena Hawkinga o oblasti černé díry. 14.

Produkce a spotřeba bílkovin v EU

Poradní rada evropských akademií věd (EASAC) zveřejnila komplexní zprávu o alternativách masa. V době, kdy EU zvažuje strategii pro bílkoviny na podporu udržitelných potravinových systémů, ...

Nedostatek vody a datová centra v Evropě

S podstatným nárůstem lesních požárů v Evropě v letošním roce, uprostřed rekordních such a extrémních veder, se ukazuje jako zásadní problém pro celý evropský ...

Unseenlabs v projektu Copernicus

Společnost Unseenlabs, evropský lídr v oblasti detekce rádiových frekvencí (RF) z vesmíru, byla vybrána Evropskou kosmickou agenturou (ESA) jako součást programu Copernicus Contributing Missions ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail