Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 217

Velká uhelná lež

Respektovaný německý list Handelsblatt přinesl rozsáhlý článek pod titulkem „Velká uhelná lež“. Informuje v něm o nové uhelné elektrárně, kterou u města Datteln v západním Porúří staví německá společnost Uniper. Nový elektrárenský zdroj o výkonu 1100 megawattů (pro srovnání: zhruba polovina výkonu jaderné elektrárny Temelín), s jehož uvedením do provozu se počítá během prvního pololetí roku 2018, vůbec nezapadá do oficiálně deklarované energetické politiky spolkové vlády sázející jednoznačně na obnovitelné zdroje. Je totiž na uhlí.

Fotogalerie (2)
Obrovská moderní uhelná elektrárna Neurath v Německu (zdroj Adobe Stock)

Při plném výkonu bude spalovat osm až devět tisíc tun uhlí (téměř 200 vagónů) denně. Podle propočtů za rok vypustí do ovzduší zhruba 8,5 milionu tun oxidu uhličitého. Před dvěma lety u Hamburku slavnostně spustili novou uhelku Moorburg s výkonem 1 650 MW, dále blok o výkonu 731 MW v elektrárně Wilhelmshaven a také dva uhelné bloky s výkonem 1 100 MW v elektrárně Neurath, ve které je nyní sedm bloků, a stala se tak svým celkovým výkonem 4 400 MW druhou největší uhelnou elektrárnou v Evropě – pochopitelně s odpovídajícími emisemi. To je pravdivý obraz postupu „zelené“ Energiewende...

Nejen Němci

Elektrárna Datteln není však zdaleka jediný velký uhelný energetický zdroj budovaný v současné době ve světě. Celkem ve dvaašedesáti zemích, hlavně asijských, se aktuálně staví nebo plánuje stavět přes 1 600 uhelných elektráren s úhrnným instalovaným výkonem přes 840 tisíc megawattů.

Vyplývá to z analýzy, kterou ve spolupráci se zahraničními partnery zpracovala německá ekologická organizace Urgewald. Největší program výstavby uhelných elektráren má Čína (280 000 MW). Čína ale současně staví také nejvíc jaderných elektráren a také instalovala nejvíce větrníků.

Na celosvětové těžbě uhlí se Čína sice podílí více než dvěma pětinami, její těžba loni ale klesala již třetí rok po sobě a dosáhla 3 210 milionů tun. Druhé místo ve světě patří Indii (708 milionů tun) na třetím místě jsou USA, kde těžba loni také výrazně klesla na 683 milionů tun. Prezident Donald Trump je ale zastáncem „uhelné renesance“ USA, které se podle jeho představ mají stát dominantní silou ve světové energetice.

Uhlí si tak přinejmenším v asijské energetice ještě nadlouho zachová klíčovou úlohu. V Evropě je sice na ústupu, ale i zde se staví, či plánují nové uhelné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem skoro 21 000 MW (deset Temelínů). Nejvíce na Balkáně, konkrétně v Bosně a Hercegovině a v Srbsku, a také v Turecku, kde se však uhelné elektrárny staví v jeho převládající asijské části.

Výstavba uhelných elektráren ve světě (příklady, údaje jsou v megawattech)

Země

Současný výkon

Ve výstavbě či v plánu

Asie

 

 

Čína

921 237

280 053

Indie

212 562

174 773

Turecko

16 362

69 492

Indonésie

27 399

45 870

Vietnam

13 394

44 757

Pákistán

190

15 278

Spojené arabské emiráty

0

3870

Afrika

Egypt

0

17 240

Nigérie

0

2 200

Evropa

Polsko

27 761

10 065

Bosna a Hercegovina

2 065

3 500

Německo

53 060

3 120

Srbsko

4 294

2 900

Fosilní paliva (uhlí, ropa, plyn) vyrábějí celosvětově 66,2 % elektřiny, jádro 10,7 %, voda 16,4 %, vítr 3,5 %, ostatní zdroje včetně solárních 3,2 % (údaje z r. 2015). Podle všech prognóz tomu v nejbližších padesáti letech nebude jinak.

Zdroje:

http://www.handelsblatt.com/my/unternehmen/energie/1-600-neue-kraftwerke-geplant-die-grosse-kohle-luege/19990872.html

https://www.wsj.com/articles/world-coal-output-fell-by-record-amount-in-2016-1497375842

https://urgewald.org/artikel/coalexitorg

https://yearbook.enerdata.net/coal-lignite/coal-production-data.html

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail