Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 283

Unikátní izraelský chladicí systém v Hodoníně

Dosavadní průtočné chlazení elektrárny Hodonín vodou z řeky mělo hlavně v létě omezenou kapacitu. Po několikaměsíčním testu přešel do ročního zkušebního provozu nový chladicí systém. Nová izraelská technologie chladicí věže sníží potřebu chladicí vody o 97 %, z 59 milionů na necelé 2 miliony metrů krychlových ročně.  Ventilátorová chladicí věž je rozložena do 4 buněk, každá má výšku do 12,5 metrů a zařízení tak neruší ani pohledový horizont. Elektrárna Hodonín patří k nízkoemisním zdrojům ČEZ, v roce 2009 začala se spalováním biomasy, která je nyní hlavním palivem.

Fotogalerie (3)
Nová ventilátorová chladicí věž Elektrárny Hodonín šetří vodu uzavřeným okruhem (zdroj ČEZ)

Původně uhelná elektrárna Hodonín používala dosud průtočné chlazení, což zejména v letních měsících výrazně zvyšovalo její závislost na průtoku v řece Moravě, z níž chladicí vodu odebírala. Omezením byly také teplotní a objemové limity pro vracení využité vody zpět do řeky nebo do takzvaného "teplého járku". Díky investici v řádu desítek milionů korun nyní kondenzátory bloků TG3 a TG4 nově chladí izraelský systém používající technologii uzavřeného cirkulačního okruhu s ventilátorovou chladicí věží.

Ventilátorová věž

Dominantou cirkulačního chladicího okruhu je ventilátorová chladicí věž o rozměrech 30 x 30 metrů. Každá z buněk je vybavena ventilátorovou jednotkou o průměru 11 m se sedmi lopatkami. Díky tomuto řešení chladicí věže nepřesáhnou svou výškou ani úroveň hlavních elektrárenské haly, a je tak pro většinu obyvatel Hodonína téměř neviditelná. Při nižších teplotách bude patrná pouze vodní pára vystupující z chladicí věže. Optimalizací původního návrhu technického řešení se podařilo chladicí věž přemístit blíže zdroji oteplené vody a snížit počet buněk chladicí věže z pěti na čtyři. Tím se kromě ekonomické úspory a zvýšení účinnosti chlazení podařilo urychlit výstavbu a zkrátit tak celou realizaci na rekordních 10 měsíců.

Hodonínská elektrárna

Elektrárna Hodonín je českým průkopníkem nízkoemisní výroby, elektřinu a teplo z biomasy začala dodávat už v roce 2009. Ročně vedle 400 TJ tepla vyrobí až 300 milionů kWh ekologické elektřiny, která pokryje spotřebu 90 tisíc domácností na jihu Moravy. Pokračující dekarbonizace české energetiky klade vedle výstavby ekologických zdrojů důraz hlavně na udržení stabilní dodávky energií. Průtočné chlazení zejména v létě citelně omezovalo spolehlivost dodávky. Start chladicí věže navazuje na předchozí modernizace hodonínského provozu související s navyšováním výroby z biomasy, které se tu dnes ročně spálí více než 400 tisíc tun.

Elektrárna vznikla v letech 1954-58, kdy postupně najížděly do provozu jednotlivé bloky. S výkonem 205 MW šlo o největší zdroj elektřiny v tehdejším Československu. Záměr sázel na levné uhlí z okolních lignitových dolů a chladicí vodu z blízké řeky Moravy. Na začátku 21. století ČEZ začal převádět výrobu na biomasu, která je dnes v běžném režimu jediným palivem. Elektrárna Hodonín je také evropským unikátem v dodávce přeshraničního tepla, to odsud míří přes řeku Moravu do slovenské Holíče.

Prohlédněte si v dokumentu jak vznikala chladicí věž: media.cez.cz/webdav/storage/web2016/2024/03/ces-es-hodonin-short.mp4

Navštivte elektrárnu virtuálně: Virtuální prohlídka ČEZ - uhelná elektrárna Hodonín (spalování biomasy) (cez.cz)

 

Martin Schreier

Martin Schreier
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.

Začaly tikat první jaderné hodiny na světě

Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.

MAAE zahajuje nový výzkumný projekt zaměřený na kvalitu a potřebu bílkovin ve stravě

MAAE zahajuje nový koordinovaný výzkumný projekt (CRP) s cílem posoudit stravitelnost bílkovin a aminokyselin z alternativních zdrojů bílkovin v potravě, a tím podpořit adekvátní ...

Proč se kovy ve vesmíru lepí k sobě?

  Když na Zemi stlačíte dvě kovové desky k sobě, nic se nestane. Ale pokud tytéž desky vezmete do vesmírného vakua, mohou se spojit do jednoho kusu kovu.

Japonsko spolupracuje s MAAE na recyklaci zeminy odstraněné po havárii Fukušimy

Generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi a japonský ministr životního prostředí Hirotaka Išihara podepsali v Tokiu dne 23. června 2026 memorandum o spolupráci o řízené recyklaci a ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail