Uhlíková stopa velkých společností
Od počátku průmyslové revoluce v 18. století provozuje svět stále více technologií, které emitují skleníkové plyny. Ve 20.
Dosavadní průtočné chlazení elektrárny Hodonín vodou z řeky mělo hlavně v létě omezenou kapacitu. Po několikaměsíčním testu přešel do ročního zkušebního provozu nový chladicí systém. Nová izraelská technologie chladicí věže sníží potřebu chladicí vody o 97 %, z 59 milionů na necelé 2 miliony metrů krychlových ročně. Ventilátorová chladicí věž je rozložena do 4 buněk, každá má výšku do 12,5 metrů a zařízení tak neruší ani pohledový horizont. Elektrárna Hodonín patří k nízkoemisním zdrojům ČEZ, v roce 2009 začala se spalováním biomasy, která je nyní hlavním palivem.
Původně uhelná elektrárna Hodonín používala dosud průtočné chlazení, což zejména v letních měsících výrazně zvyšovalo její závislost na průtoku v řece Moravě, z níž chladicí vodu odebírala. Omezením byly také teplotní a objemové limity pro vracení využité vody zpět do řeky nebo do takzvaného "teplého járku". Díky investici v řádu desítek milionů korun nyní kondenzátory bloků TG3 a TG4 nově chladí izraelský systém používající technologii uzavřeného cirkulačního okruhu s ventilátorovou chladicí věží.
Ventilátorová věž
Dominantou cirkulačního chladicího okruhu je ventilátorová chladicí věž o rozměrech 30 x 30 metrů. Každá z buněk je vybavena ventilátorovou jednotkou o průměru 11 m se sedmi lopatkami. Díky tomuto řešení chladicí věže nepřesáhnou svou výškou ani úroveň hlavních elektrárenské haly, a je tak pro většinu obyvatel Hodonína téměř neviditelná. Při nižších teplotách bude patrná pouze vodní pára vystupující z chladicí věže. Optimalizací původního návrhu technického řešení se podařilo chladicí věž přemístit blíže zdroji oteplené vody a snížit počet buněk chladicí věže z pěti na čtyři. Tím se kromě ekonomické úspory a zvýšení účinnosti chlazení podařilo urychlit výstavbu a zkrátit tak celou realizaci na rekordních 10 měsíců.
Hodonínská elektrárna
Elektrárna Hodonín je českým průkopníkem nízkoemisní výroby, elektřinu a teplo z biomasy začala dodávat už v roce 2009. Ročně vedle 400 TJ tepla vyrobí až 300 milionů kWh ekologické elektřiny, která pokryje spotřebu 90 tisíc domácností na jihu Moravy. Pokračující dekarbonizace české energetiky klade vedle výstavby ekologických zdrojů důraz hlavně na udržení stabilní dodávky energií. Průtočné chlazení zejména v létě citelně omezovalo spolehlivost dodávky. Start chladicí věže navazuje na předchozí modernizace hodonínského provozu související s navyšováním výroby z biomasy, které se tu dnes ročně spálí více než 400 tisíc tun.
Elektrárna vznikla v letech 1954-58, kdy postupně najížděly do provozu jednotlivé bloky. S výkonem 205 MW šlo o největší zdroj elektřiny v tehdejším Československu. Záměr sázel na levné uhlí z okolních lignitových dolů a chladicí vodu z blízké řeky Moravy. Na začátku 21. století ČEZ začal převádět výrobu na biomasu, která je dnes v běžném režimu jediným palivem. Elektrárna Hodonín je také evropským unikátem v dodávce přeshraničního tepla, to odsud míří přes řeku Moravu do slovenské Holíče.
Prohlédněte si v dokumentu jak vznikala chladicí věž: media.cez.cz/webdav/storage/web2016/2024/03/ces-es-hodonin-short.mp4
Navštivte elektrárnu virtuálně: Virtuální prohlídka ČEZ - uhelná elektrárna Hodonín (spalování biomasy) (cez.cz)
Martin Schreier
Od počátku průmyslové revoluce v 18. století provozuje svět stále více technologií, které emitují skleníkové plyny. Ve 20.
Rychlý růst umělé inteligence (AI) výrazně zvýšil poptávku po schopnostech a kapacitě zpracování dat, což vedlo k celosvětovému rozšíření datových center.
Změna klimatu je tady, ať už ji způsobuje cokoliv, a nemá moc smyslu s ní „bojovat“ – spíš má velký smysl se včas přizpůsobit. Zásadní bude pro světová městská centra.
Jednou z nejsymboličtějších ekologických katastrof je, že za méně než sto let lidstvo zničilo Aralské jezero. Podle nových geologických výzkumů se ale zdá, že se toto malé moře ...
Francouzská společnost Naarea uzavřela strategické partnerství se společností EO Concept. Spolu zkoumají možnost zkonstruování a využití mikroreaktoru XAMR s rychlými neutrony chlazeného roztavenými solemi.