Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 279

Kam auto nemůže

Na svazích kolem Horního Maršova na Trutnovsku už leží vrstvy sněhu, teplota je lehce pod bodem mrazu. Z temného nebe se valí proudy deště se sněhem a do toho všeho fouká nepříjemný vítr. „Tohle je ještě docela pěkné počasí, známe i horší,“ říká s úsměvem Luboš Rulf, vedoucí technik pracoviště Provozní a poruchové služby regionu východ ČEZ Distribuční služby, zatímco se čtyřčlenná četa provozních montérů chystá na kontrolu vedení po nedávné vichřici.

Fotogalerie (5)
Ilustrační foto

Sám v minulosti mnohokrát na vlastní kůži poznal, jak těžký je izolátor nebo jaká zima může být člověku zavěšenému na stožáru při opravě strženého vedení. „Pracuji v energetice už od roku 1978,“ vypráví. „Začínal jsem u montáží nových a rekonstrukcí starých linek, potom jsem jedenáct let montoval elektroměry, později se ze mě stal technik obvodové služebny ve Dvoře Králové nad Labem, pak zástupce vedoucího služebny a nakonec hlavní technik Oblastního centra Provozu a poruchové služby Trutnov,“ popisuje svou dosavadní profesní dráhu. Ve funkci vedoucího technika se už do terénu dostane jen výjimečně. „Jsem jen u kalamit, kvůli dokumentaci, jinak na to nemám čas. Mou starostí je organizovat život technikům a provozním montérům, plánovat jim pohotovostní služby, zajistit jim potřebné technické zázemí pro jejich práci. A musím se také postarat o administrativu,“ říká.

Připraveni na rozmary počasí

Do oblasti trutnovských a semilských,,provozáků“ spadá v podstatě celý region východních i západních Krkonoš, území podhůří a příhraničních lokalit. Technici i provozní montéři tu proto musí být připraveni na rozmary počasí. „Jsme na to zvyklí. Já osobně si už nedokážu představit, jak se dělá tato práce někde v nížině. My už jsme se s těmi kopci sžili,“ dodává. Práce tu mají víc než dost. „Z osmdesáti procent nám poruchy způsobuje pád stromu do vedení,“ říká Luboš Rulf. Pohotovostních míst v celém regionu je osm, „ostrou“ službu tu zajišťuje parta devíti provozních montérů. „Děláme pravidelné revize vedení nízkého i vysokého napětí a trafostanic, běžnou údržbu těchto zařízení, drobný servis, odstraňujeme poruchy a zajišťujeme i prořezy,“ popisuje Luboš Rulf. Každé ráno se sejdou v trutnovském „hlavním stanu“ a rozdělí si práci. „Když se ale poruchy nakumulují, nevědí technici, kam dřív skočit – a veškeré plány jsou k ničemu,“ podotýká Luboš Rulf.

 

Ráno vstává v 5:45, do práce vyjíždí před půl sedmou. V sedm už sedí v kanceláři. Den začíná poradou s provozními techniky – je třeba rozdělit práci. Z práce odchází po 15. hodině, často si ale s sebou nese na flashdisku uložené resty, které pak dodělává ještě doma.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

O naší zoufalé potřebě zachovat náš nejcennější zdroj

Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...

Lepidlo z použitého kuchyňského oleje

Chemici vzali použitý kuchyňský olej a vytvořili udržitelné, superpevné lepidlo, které je dostatečně silné na to, aby uneslo desítky kilogramů.

Jantar Mantar

Jantar Mantar je název unikátní kolekce devatenácti astronomických instrumentů postavených králem Sawai Jai Singhem II., zakladatelem indického města Džajpuru v Radžastánu.

Dlouhověkost je fajn, ale jen když jsme zdraví

Pankaj Kapahi, vědec indického původu, strávil více než 30 let studiem lidského stárnutí a zkoumáním, jak můžeme žít zdravěji a déle.

Mohla by si planeta skutečně vyvinout vědomí?

Myšlenka, že Země může fungovat jako jediný, samoregulující se živý organismus, existuje již desítky let a objevila se v 70. letech 20. století jako hypotéza Gaia.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail