Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 217

Exkurze do historie televizní techniky

„Moje nejoblíbenější součástka v televizním přijímači je vypínač." V. K. Zworykin

Fenomén televize se stal technickou, sociální, ale i politickou konstantou novodobé historie lidstva. Podílel se na proměně mocenských praktik, zásadním způsobem pozměnil hodnotový žebříček a chování různých sociálních skupin i celých národů. Historii 20. století si bez něj nelze představit. Jednou z nejvýznamnějších postav dějin televizního přenosu ve světě, která se výrazně zasloužila o vývoj televizní techniky, byl Rus žijící v USA Dr. Vladimír Kosma Zworykin. Od jeho úmrtí letos uplynulo třicet let. Ačkoliv patří mezi protagonisty televizního vysílání, jeho jméno často v širším povědomí dnešních generací chybí.

Fotogalerie (1)
Vladimír Kosma Zworykin

Narodil se 30. července 1889 v ruském městě Muromu, asi 300 km východně od Moskvy. Po středoškolských studiích odešel do Petrohradu, kde se stal na univerzitě žákem a později asistentem profesora fyziky Borise Rosinga; ten se již počátkem 20. století zabýval mechanicko‑optickými a elektronickými přenosovými systémy. První světová válka a bolševická revoluce jejich pokusy přerušily. V roce 1919 Zworykin emigroval do Spojených států. V New Yorku přistál pod mrakodrapy sice bez peněz a s prázdnýma rukama, mohl však nabídnout rozsáhlé technické znalosti a výjimečný pracovní elán.

Od ikonoskopu k televizi

Prvním velkým činem V. K. Zworykinav novém domově coby zaměstnance firmy Westinghouse Electric Corporation byl objev základních principů dnes již legendárního ikonoskopu. Jde o elektronku, v níž je pro snímání použita metoda snímání jednotlivých bodů obrazu elektronovým paprskem vychylovaným vychylovacími cívkami. Paprsek snímal body obrazu jako náboje ze slídové destičky pokryté rozptýlenými a navzájem nespojenými částečkami mozaiky. Destička byla umístěna uvnitř trubice a snímaná scéna se na ni zobrazovala optikou.

Citlivost ikonoskopu byla vysoká, což zlepšovalo kvalitu získávaného obrazu. Přestože byla v té době televize (poprvé byl pojem televize použit již v roce 1900) převážně mechanicko‑optickou záležitostí, Zworykinzačal pracovat na plně elektronickém televizním řetězci. V roce 1923 si nechal snímací elektronku – ikonoskop – patentovat, a o rok na to i elektronku přijímající – kineskop. Manažeři a akcionáři firmy Westinghouse však nebyli na investování do tohoto nejistého projektu dostatečně připraveni a vynálezci doporučili, aby věnoval svůj pracovní čas na řešení praktičtějších úkolů. Avšak přesvědčení vynálezce, že jde po správné cestě, vybičovalo jeho další pracovní vypětí do krajnosti a 18. listopadu 1929 bylo korunováno úspěchem. V institutu amerických radiových techniků předvedl televizní zařízení pro společnost RCA. Zworykinovi pomohlo, že význam ikonoskopu pro rozvoj televizního vysílání záhy pochopil další ruský emigrant, generální ředitel a později president RCS David Sarnoff. Nový systém předčil všechny předcházející mechanickooptické aparatury poháněné motory a vybavené rotujícími kotouči. Zvítězilo elektronické snímání i reprodukce obrazu.

Následovaly další vynálezy, např. noktovizoru

Zworykinova cílevědomá práce jako šéfa výzkumných laboratoří RCA vedla k mnoha dalším důležitým vynálezům, zejména v oboru využití sekundární emise elektronů: k násobičům, roce 1939 k citlivější snímací elektronce – superikonoskopu a k superortikonu. Intenzívní studium elektronové optiky umožnilo v roce 1942 i vynález rastrového elektronového mikroskopu s rozlišením až 500 angströmů.

Nemalou měrou přispěl Dr. Zworykin také k vojenským úspěchům spojenců v průběhu druhé světové války. Již v roce 1934 vytvořil projekt televizního systému pro navádění rádiem řízených střel. Díky nepřetržitému vývoji mohly být řízené střely použity ještě před dnem vítězství nad Japonskem v roce 1945. Za války také vedl vývoj noktovizorů – puškohledů citlivých na infračervené záření, které umožňují střelbu v noci – a paměťových elektronek. Později pracoval i v oboru elektronických počítačů, lékařských elektronických přístrojů apod.

Nesmírné celoživotní pracovní zanícení Dr. Zworykina bylo mimo jiné motivováno jeho nadějí, že televize bude sloužit především ke vzdělání, výchově a ke vzájemnému pochopení mezi lidmi. Při oslavách svých narozenin v roce 1975 byl bohužel nucen vyslovit hluboké zklamání nad kvalitou tehdejších amerických televizních programů. Zemřel ve vysokém věku v New Yorku 29. července 1982.


Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail