Fyzikální soutěž „Vím proč“ zná letošní vítěze
Na 170 videí s pokusy poslali do fyzikální soutěže „Vím proč“ studenti z celé České republiky. V náročné konkurenci letos u odborné poroty uspěli hlavně ti, kdo vsadili ...
Uplynulo dvě stě let od narození italského fyzika Carlo Matteucciho Cesty vědy jsou často křivolaké. Všechny zákonitosti elektrostatiky a magnetostatiky byly v podstatě známy již na sklonku 18. století. Pro další rozvoj nauky o elektřině a magnetismu byl nezbytný objev něčeho nového – buď na základě teoretické předpovědi, nebo prosté náhody. O takový náhodný objev se postaral italský lékař a porodník, Luigi Galvani (1737–1798), profesor anatomie a medicíny na proslulé univerzitě v Bologni. Jeho objev rozvinul italský profesor fyziky Carlo Matteucci.
Luigi Galvani se zapsal do dějin svým pokusem se žabími stehýnky a objevem tzv. „živočišné“ („animální“) elektřiny. V roce 1791 své obsáhlé experimenty a hypotézy shrnul ve čtyřech svazcích pojednání „Komentář o elektrických silách při pohybu svalů“. Jak se ukázalo, jeho vysvětlení bylo mylné a nápravu provedl jeho krajan a pokračovatel Alessandro Volta. Přesto vzbudil Galvaniho objev velkou pozornost a stal se impulsem pro další rozvoj poznatků. Později, asi kolem roku 1850, vedl mimo jiné ke vzniku nové vědecké disciplíny – elektrofyziologie.
Matteucciho výzkumy upoutaly pozornost předního evropského učence J. P. Müllera, profesora fyziologie a anatomie na berlínské univerzitě, který proslul svou nedůvěřivostí k cizím objevům. Pověřil proto svého nejlepšího žáka, německého fyziologa Emila du Bois‑Reymonda, aby ověřil Matteucciho experimenty a pokračoval v dalším studiu elektrofyziologie. Již v roce 1843 du Bois‑Reymond popsal akční potenciál provázející stah svalu. Pro svoje pokusy vyvinul tehdy nejcitlivější galvanometr: jeho zařízení mělo cívku se 24 000 závity drátu o celkové délce asi 5 km. V roce 1849 podal ve své knize Untersuchungen über Thierische Elektricität první zprávu o elektrických signálech, produkovaných při volní aktivitě lidských kosterních svalů.
V roce 1846 Matteucci vynalezl kymograf, který velmi přispěl k rozvoji fyziologie. Přístroj graficky zaznamenává pohybovou činnost srdce, svalů a jiných orgánů. Matteucci byl rovněž významně politicky a společensky angažovaný – stal se doživotním senátorem, krátkodobě i ministrem vyučování, jedním z 15 členů italské „Scientifical Society“, členem‑korespondentem pařížské Akademie věd. V Ravenně řídil chemickou továrnu a nemocniční chemickou laboratoř, byl ředitelem italských elektrických telegrafů a později meteorologické stanice. Plodný život ukončil v roce 1868 v Ardenze poblíž Livorna.
„Dějiny vědy jsou skutečnými dějinami lidstva.“ Emil du Bois‑Reymond, německý lékař a zakladatel elektrofyziologie.
Na 170 videí s pokusy poslali do fyzikální soutěže „Vím proč“ studenti z celé České republiky. V náročné konkurenci letos u odborné poroty uspěli hlavně ti, kdo vsadili ...
Historicky první palivové soubory od společnosti Westinghouse dorazily do Jaderné elektrárny Dukovany 16. června. Následují po dodávkách do Temelína.
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.