Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Obrázky hořícího zemního plynu mluví za vše – v době, kdy se potýkáme s nedostatkem energie, se bez užitku spaluje cenné palivo přestavující drahocenný neobnovitelný zdroj energie. Podle odhadů uveřejněných v nové zprávě Flare Gas Reduction Study společnosti GE se až pět procent zemního plynu zbytečně vyplýtvá tím, že plyn shoří přímo v místě těžby. Takové množství odpovídá 30 procentům plynu spotřebovaného v Evropské unii a 23 procentům spotřeby v USA. Tímto hořením plynu navíc ročně vzniká 400 milionů tun CO2, tedy asi stejné množství, jaké vytvoří 77 milionů automobilů. Na celém světě se tak ročně vyplýtvají miliardy kubíků zemního plynu.
Tato obrovská čísla nejsou dobrou zprávou. Existuje však i ta dobrá: snížení množství vyplýtvaného plynu by se mohlo stát velkým úspěchem v oblasti péče o životní prostředí, pokud by se využila některá z vhodných technologií. Jedněmi z nadějných technologických řešení jsou například metoda zachycení a využití plynu k výrobě energie nebo jeho zpětné zavádění pod povrch země usnadňující obnovení těžby ropy. Průzkum GE uvádí, že by bylo reálné využít na výrobu elektřiny jinak zbytečně vyplýtvaný zemní plyn v hodnotě téměř 20 miliard dolarů.
„Pokud se na globální úrovni projeví větší podpora a zájem – včetně spolupráce, vhodné politiky a zavádění inovativních technologií –, bude možné velké ztráty z hoření plynu do značné míry eliminovat již během pěti let. Jedná se o řešení, které prospěje všem stranám,“ uvedl Michael Farina, programový manažer GE Energy a autor zmíněné studie.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...
International Atomic Energy Agency (Mezinárodní agentura pro atomovou energii) byla založena v roce 1957, aby dohlížela a stanovovala pravidla pro mírové využívání jaderné energie.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.