Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 276

Skleníkové plyny v Evropě

Někteří „staří“ členové EU neplní závazky snižování produkce skleníkových plynů O zhruba 800 miliónů tun, tedy o sedminu v porovnání se startovním rokem 1990, klesnou napřesrok v Evropské unii emise skleníkových plynů označovaných za původce globálního oteplení. Rozhodující měrou se na tom podílejí nové členské země a využívání bezemisních technologií v energetice, především atomových zdrojů. Vyplývá to z nejnovějších analýz Evropské ekologické agentury (EEA).

Fotogalerie (1)
Areál nemocnice

Občané si to přejí

Za únorovým švédským rozhodnutím zrušit téměř 30 let staré rozhodnutí zlikvidovat všechny atomové elektrárny stojí v první řadě důraz, který Švédové kladou na ochranu klimatu. Jaderná energetika se dnes ve Švédsku těší 82procentní podpoře. Energetický mix tam tvoří rovným 45procentním dílem voda a atom, zbytek připadá na klasické a další obnovitelné zdroje.

Ve Švýcarsku, kde se bezmála tři pětiny proudu vyrábějí ve vodních a dvě pětiny v jaderných zdrojích, vypustily elektrárny a teplárny jen čtyři procenta všech emisí v zemi představující 2,7 miliónu tun CO2. V Rakousku s až dvoutřetinovým podílem vodních zdrojů na energetickém mixu znečišťují elektrárny a teplárny klima 12,1 milióny tun oxidu uhličitého ročně, což je více než 13 procent všech jeho emisí skleníkových plynů. V Česku s dvoutřetinovým podílem uhelných a třetinou atomových elektráren produkuje energetika a teplárenství 54,8 miliónů tun, tedy více než třetinu všech republikových emisí.

Ve výhledu Evropská ekologická agentura předpokládá, že v roce 2010 se objem produkovaných skleníkových plynů díky využívání současných opatření (včetně přínosu emisních povolenek) sníží, a to na 5,2 miliardy tun ekvivalentu CO2.

Česko zaslouží pochvalu, Rakousko je na tom hůře

Zatímco noví členové Evropské unie snížili objem emisí skleníkových plynů za uplynulých téměř 20 let nezřídka o více než třetinu, další „staré“ země jich do ovzduší vypouštějí čím dál více. V Česku tak množství vypouštěného CO2 kleslo z necelých 195 miliónů v roce 1990 na 148 miliónů tun v roce 2006. Za stejnou dobu Rakousko místo slíbeného snižování z 79 miliónů tun registrovalo vzestup na 91 miliónů tun. Agentura sice předpokládá, že díky dodatečným opatřením se naši jižní sousedé dostanou na úroveň startovního roku, v Rakousku tomu však nevěří ani největší optimisté.

(jlm)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Plazmová voda (nejen) v zemědělství

Moderní zemědělství řeší mnoho problémů souvisejících s potravinovou bezpečností, degradací půdy a dopadem chemických hnojiv na životní prostředí.

Rychlouzávěr vodní elektrárny Slapy

Krátce po Velikonocích, 8. dubna, skončila výměna 45tunového bezpečnostního rychlouzávěru u turbogenerátoru č. 3. Soustrojí TG 3 vodní elektrárny Slapy obnovilo dodávku do energetické sítě.

Uzbekistán bude mít první jaderku

Plánovaná jaderná elektrárna má mít čtyři bloky: dva velké bloky s tlakovodními reaktory VVER-1000, každý o elektrickém výkonu 1 000 MWe a dva malé modulární ...

V Temelíně dohlíželi na zavezení použitého paliva inspektoři MAAE

Tři kontejnery s použitým jaderným palivem umístili technici Jaderné elektrárny Temelín do zdejšího skladu v polovině března. Po dalších kontrolách zde zaplní 76.

Jak vznikly brambory? Náhodou.

Vědci tvrdí, že konečně odhalili původ jednoho z našich nejoblíbenějších zdrojů sacharidů a třetího nejdůležitějšího zdroje lidské výživy na světě, bramboru.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail