Odsolování pomocí jaderné energie v arabském regionu
Nedostatek sladké vody je trvalým problémem po celém světě, zejména v arabském regionu, kde omezené přírodní vodní zdroje a rychlý růst populace kladou stále větší požadavek na dodávky.
Někteří „staří“ členové EU neplní závazky snižování produkce skleníkových plynů O zhruba 800 miliónů tun, tedy o sedminu v porovnání se startovním rokem 1990, klesnou napřesrok v Evropské unii emise skleníkových plynů označovaných za původce globálního oteplení. Rozhodující měrou se na tom podílejí nové členské země a využívání bezemisních technologií v energetice, především atomových zdrojů. Vyplývá to z nejnovějších analýz Evropské ekologické agentury (EEA).
Ve Švýcarsku, kde se bezmála tři pětiny proudu vyrábějí ve vodních a dvě pětiny v jaderných zdrojích, vypustily elektrárny a teplárny jen čtyři procenta všech emisí v zemi představující 2,7 miliónu tun CO2. V Rakousku s až dvoutřetinovým podílem vodních zdrojů na energetickém mixu znečišťují elektrárny a teplárny klima 12,1 milióny tun oxidu uhličitého ročně, což je více než 13 procent všech jeho emisí skleníkových plynů. V Česku s dvoutřetinovým podílem uhelných a třetinou atomových elektráren produkuje energetika a teplárenství 54,8 miliónů tun, tedy více než třetinu všech republikových emisí.
Ve výhledu Evropská ekologická agentura předpokládá, že v roce 2010 se objem produkovaných skleníkových plynů díky využívání současných opatření (včetně přínosu emisních povolenek) sníží, a to na 5,2 miliardy tun ekvivalentu CO2.
Nedostatek sladké vody je trvalým problémem po celém světě, zejména v arabském regionu, kde omezené přírodní vodní zdroje a rychlý růst populace kladou stále větší požadavek na dodávky.
Infocentra energetické společnosti ČEZ návštěvníkům o prázdninách kromě interaktivních prohlídek přinesou i soutěž o unikátní odměnu.
Rozsáhlé výpadky elektřiny, které počátkem května 2025 zasáhly Pyrenejský poloostrov, poukázaly na zranitelnost naší energetické infrastruktury a zdůraznily potřebu ochránit ...
V temelínské jaderné elektrárně zkoušejí energetici využití autonomních dronů pro inspekce technologií v obtížně přístupných prostorách.
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.