Nekonečný tunel pro konečné plazma
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Někteří „staří“ členové EU neplní závazky snižování produkce skleníkových plynů O zhruba 800 miliónů tun, tedy o sedminu v porovnání se startovním rokem 1990, klesnou napřesrok v Evropské unii emise skleníkových plynů označovaných za původce globálního oteplení. Rozhodující měrou se na tom podílejí nové členské země a využívání bezemisních technologií v energetice, především atomových zdrojů. Vyplývá to z nejnovějších analýz Evropské ekologické agentury (EEA).
Ve Švýcarsku, kde se bezmála tři pětiny proudu vyrábějí ve vodních a dvě pětiny v jaderných zdrojích, vypustily elektrárny a teplárny jen čtyři procenta všech emisí v zemi představující 2,7 miliónu tun CO2. V Rakousku s až dvoutřetinovým podílem vodních zdrojů na energetickém mixu znečišťují elektrárny a teplárny klima 12,1 milióny tun oxidu uhličitého ročně, což je více než 13 procent všech jeho emisí skleníkových plynů. V Česku s dvoutřetinovým podílem uhelných a třetinou atomových elektráren produkuje energetika a teplárenství 54,8 miliónů tun, tedy více než třetinu všech republikových emisí.
Ve výhledu Evropská ekologická agentura předpokládá, že v roce 2010 se objem produkovaných skleníkových plynů díky využívání současných opatření (včetně přínosu emisních povolenek) sníží, a to na 5,2 miliardy tun ekvivalentu CO2.
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.