Záhada „temného kyslíku“: revoluce, nebo omyl?
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Skutečným unikátem se může pochlubit severočeská elektrárna Tušimice II Skupiny ČEZ. Využívá totiž nejdelší pohyblivý přívod energie na světě. Jeho celková délka přesahuje 600 metrů! Konkurentem jí může být asi jen 500metrové vedení v Singapuru. Jen pro představu: tušimické vedení by stačilo přetnout šest fotbalových hřišť naskládaných za sebou.
Nový přívod je součástí modernizace elektrárny, která ČEZ přijde na 25 miliard korun. Po spojení původně dvou samostatných skládek uhlí do jedné bylo třeba vyřešit dodávku elektřiny pro tři skládkové stroje obsluhující uhelnou skládku o ploše 600 x 50 metrů. Tento technický oříšek vyřešili odborníci ze společnosti Hennlich Engineering (odštěpný závod rakouské společnosti Hennlich Industrietechnik) tzv. energetickými řetězy. Ty přivádějí energii do zařízení (2 mostové nakladače, skládkový stroj), jež „krmí“ elektrárnu uhlím. Unikátní technické řešení nahrazuje původně používané kabelové shrnovačky a navíjecí bubny, jejichž funkčnost negativně ovlivňovaly povětrnostní podmínky.
Energii dodávají tři druhy kabelů: silový, ovládací a optický
Jde o tři jednožilové silové kabely s koncentrickým opletením pro napětí 6 kV, přívodní vyhřívanou a izolovanou hadici, ovládací kabel a optický kabel. Hadice, která je v zimě ohřívána topným kabelem na nezámrznou teplotu, slouží pro přívod vody k systému vysokotlakého mlžení na stroji.
Původní kabelový přívod nahradil systém energetických řetězů i v případě obou mostových nakladačů, které odebírají uhlí ze skládky pomocí korečkového kolesa; to se pohybuje napříč skládkou po dráze dlouhé 50 metrů.
Zařízení je nepřetržitě sledováno kontrolním zařízením
Zařízení skládky je on-line monitorováno. To umožňuje nepřetržitě sledovat stav technologie, především trakční sílu, polohu, čas a mnoho dalších provozních parametrů. Monitorovací zařízení tzv. OP (overload protection) okamžitě zareaguje v případě překročení povolené trakční síly a chrání celý přívodní systém proti poškození. Všechny informace z monitorovacího zařízení jsou přenášeny na server do operačního centra v Litoměřicích.
Celý den 800 kW
Vybudování přívodu trvalo tři měsíce a v provozu je již od prosince 2008. Systém je schopen dodávat celodenně energii 800 kW. Podobné, avšak kratší zařízení slouží již v elektrárně Počerady. Obdobná zařízení se mohou kromě elektráren, tepláren a úpraven uhlí uplatnit i v jiných oblastech průmyslu, kde je třeba spolehlivě přivádět různé druhy a množství energie na delší vzdálenosti.
Zdroj: http://www.hennlich.cz/index.php?fn=910&dn=1270&dokument=10102 (MFD)
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Páskový mikrofon, elektromagnetický akcelerátor nebo balónek, který nepraskl. To jsou některá z témat vítězných videí žáků základních a středních ...
Kromě obvykle celoročně otevřených infocenter ČEZ bude možné letos o prázdninách přidat tři další exkurzní programy. Zavedou návštěvníky do běžně nepřístupné vodní ...
Představ si, že přijdeš do divadla. Usadíš se do sedačky, světla zhasnou… a místo klasického představení začne show plná výbuchů, laserů, tekutého dusíku a nečekaných pokusů.
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.