Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Texaská univerzita vyvíjí nové kondenzátory, tzv. ultrakapacitory, založené na principu grafenových vrstev. Grafen je název pro nový materiál na bázi uhlíku. Je tvořen plochými molekulami o šířce jednoho atomu uhlíku, patří do skupiny fullerenů. Jeho pomocí lze vytvořit atomární tenké vrstvy.
Jeden gram takového materiálu je možné rozprostřít na ploše až 2630 m2 (cca polovina fotbalového hřiště!). Elektrická vodivost grafenu je až stokrát lepší než vodivost křemíku, jeho použití by tedy doslova znamenalo revoluci ve výrobě transistorů a dalších součástek. Při použití v elektrolytických kondenzátorech se díky němu významně zvýší plocha, která je v kontaktu s elektrolytem. Tým texaských vědců zkoumá chemické modifikace grafenu a nové kombinace elektrolytů. Oproti dnes komerčně používaným kondenzátorům se očekává až dvojnásobné zvýšení jejich kapacity.
Technologie ultrakapacitorů založených na bázi grafenu by významně zlepšila životnost, výkon a užitnou hodnotu baterií do mobilních telefonů, notebooků, elektrických automobilů, vlaků, tramvají atd. Uvažuje se, že by mohla řešit i problém skladování energie z větrných elektráren (vítr fouká kdy chce a ne kdy to spotřeba energie vyžaduje – rozvoji větrných elektráren by tedy řešení problému skladování elektrické energie velmi pomohlo).
Projekt je podpořila Universita v Texasu a Austinu a grant Korejské nadace pro výzkum.
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.