V elektrárně Prunéřov zapaluje kotel plazma

Na to, aby se pomocí vysokoteplotního plazmatu vyráběla elektřina ve fúzním reaktoru, si budeme muset ještě pár let počkat. Realitou však už je pomoc nízkoteplotního plazmatu při najíždění uhelných elektrárenských kotlů.

Poprvé v Česku
6. května letošního roku se uskutečnil první start elektrárenského bloku ze studeného stavu pomocí plazmové technologie. Dosud se používá k zapálení kotlů např. mazutových hořáků. Firma ORGREZ, a. s., představila tuto možnost již v roce 2001 a energetická společnost ČEZ ji nyní ověřuje u jednoho z devíti kotlů elektrárny Prunéřov.

Výhody
Plazmová technologie najíždění kotlů je dynamičtější (plazmový hořák startuje okamžitě), a provozně výrazně levnější. Rychlejší najetí bloku znamená i snížení emisí, kterých je jinak při fázi zapalování kotle více než při stálém provozu.

Trocha teorie
Nízkoteplotní plazma (teplota v jádře plazmatu se pohybuje mezi
2000 - 5000 K) produkuje plazmatron. To je elektronka, v níž se mezi souose uloženými měděnými alektrodami anodou a katodou tvoří plasma pomocí elektrického výboje. Vzduch tvořící plazma se do výbojové komory přivádí přes dva kruhové otvory umístěné na obou čelech katody. Po počáteční iniciaci vysokonapěťovým ionizačním zdrojem je plazma dále udržováno elektrickým obloukovým výbojem. Části plazma-tronu vystavené účinkům tepla od elektrického oblouku se chladí vodou. Působením plazmatu na směs rozemletého uhlí a vzduchu (uhelný mour) dojde k destrukci uhelných částic, prudkému nárůstu sorpční a absorpční plochy, uvolnění prchavé hořlaviny z palivových částic a zvýšení jejich schopnosti hořet. Molekuly se rozkládají na atomy a ionty a elektrony se uvolňují z vnějších i vnitřních vazeb.