Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 217

Elektromagnetická bomba

Pan Compton by se divil. Objevil tzv. Comptonův jev, při kterém se z elektronových obalů atomů při působení fotonového záření uvolňují elektrony. Na jeho principu je vytvořena zbraň, která dokáže paralyzovat naši civilizaci.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Elektromagnetická bomba nikoho nezabije, ale zcela zničí elektronické přístroje, elektrické rozvody, telefonní linky, počítače, motory s elektrickým vinutím, atd. Svět zhasne a ztichne. Kolaps, který si v našem elektrifikovaném světě nedokážeme ani představit. Společnosti, které žijí "přírodním životem", si ničeho ani nevšimnou, ale naše na elektřině zcela závislá civilizace bude ochromena.

Jak to vypadá?

V měděné cívce je uložena trubice s výbušninou. Před odpálením se cívka nabije soustavou kondenzátorů. Výbuch je pak řízen odzadu dopředu, což způsobuje postupné přitlačení trubice na cívku a tak postupné krátké spojení, magnetické pole cívky se stlačuje a vytvoří se stoupající elektrický puls. Jedná se o čas řádově setin mikrosekundy a proud řádově deset milionů Ampérů. Elektromagnetický puls vytvoří místní magnetická pole v elektrických soustavách, které zasáhl. Tato pole pak mohou do svého okolí vyslat další rázy, což znásobuje účinky.

Jak se chránit?

Umísťovat elektronické přístroje v kovových tzv. Faradayových klecích, které odvedou elektrický výboj do země. Ve vývoji elektromagnetické bomby jsou asi nejdále USA. Plánují i zneškodňování protiletadlových střel mohutnými mikrovlnnými rázy. Co asi plánují teroristé? Takovou
e-bombu lze postavit velmi levně…

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail