Skla z Libyjské pouště (Libyan Desert Glass – LDG) jsou přírodní skla s vysokým obsahem SiO₂ (až 99 hm.%). Vyskytují se v jihozápadní části Egypta na hranici s Libyí v tzv. Velkém písečném moři, mezi písečnými dunami na ploše 2000 až 6500 km². Jsou impaktového původu a za jejich vznik tedy může dopad meteoritu (podobně jako za vznik našich vltavínů).

Člověk se s různými projevy živé i neživé přírody, které si neuměl uspokojivě vysvětlit, setkával od pradávna. Patřily mezi ně i elektrické a magnetické jevy. Významnou měrou k jejich pochopení a využití přispěl lékař a přírodovědec Jan Křtitel Boháč. Od jeho narození letos uplynulo právě 290 let.

Představte si, že jste začínající astronaut a chystáte se na svou první misi. I přes měsíce a měsíce tvrdého výcviku asi budete pekelně nervózní. A co teprve když se na palubě vašeho raketoplánu vyskytne po zážehu motorů před startem závažná závada? Posádka sedmého letu raketoplánu Endeavour by mohla vyprávět. A taky vyprávěla!

V sobotu 28. června uplynulo devět let od chvíle, kdy byl v Moskvě podepsán dokument přisuzující stavbu tisíciletí – stavbu gigantického tokamaku, tj. termojaderného reaktoru – Evropě. Ti, kteří prohráli, byli Japonci. A jako správní potomci samurajů o místo pro ITER bojovali do posledního dechu a už prohranou válku nechtěli vzdát. Na počátku tohoto příběhu, který poskytl nejen Evropě, ale celému světu historickou šanci, byl ale jiný příběh, který bude letos 30. srpna slavit 57. výročí. Příběh se jmenuje ZETA.

Slavný americký vynálezce – držitel více než 300 realizovaných patentů – a šéf výzkumu General Motors, Charles F. Kettering, kdysi řekl, že „dobře formulovaný problém je napůl vyřešený“. Svým výběrem a zejména formou zadání této myšlence vyhovuje podstatná část k řešení zařazených fyzikálních úloh v nové publikaci pro studenty vysokých škol „Fyzika v příkladech – Mechanika“ autorů prof. Ing. Ladislava Samka, DrSc. a prof. Ing. Františka Černého, DrSc., vědeckopedagogických pracovníků z Fakulty strojní ČVUT Praha. Nová sbírka příkladů z fyziky je určena nejen posluchačům a pedagogickým pracovníkům technických univerzit, ale každému, kdo chce nebo se ve svém zaměstnání neobejde bez prohlubování znalostí fyziky.

Připomínají vám ještě dnes něco pojmy jako: gutaperča, celuloid, bakelit, buna, ebonit, galalit, sololit, xylolit, trofitul, vulkánfíbr nebo rubon? Za každým z nich se skrývá dobový konstrukční materiál, používaný velmi často k výrobě zboží určeného pro každodenní použití v domácnostech. Vynálezy a objevy přicházejí na svět klikatými cestičkami. Často sehraje svou roli náhoda nebo dokonce omyl. To je také případ dnes již téměř neznámých polosyntetických surovin. A propos – víte co je to galalit neboli „mléčný kámen“ a k čemu se používal?