Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Když Karel Čapek ve své světoznámé hře RUR poprvé použil slovo robot, určitě netušil, že jen o pár desítek let později bude zjednodušená verze jeho hlavních hrdinů pomáhat skoro v každé kuchyni. Málokdo ví, že se prvnímu tuzemskému kuchyňskému robotu prý říkalo „domácí blázen – miláček žen“.
Občas je zajímavé vrátit se do historie – oslavu slibovaného a v „pětiletkách“ budovaného pokroku předvedl před 66 lety článek v týdeníku pro kulturu a politiku TVORBA, který vydával Ústřední výbor Komunistické strany Československa. Autorkou reportáže o vývoji a zahájení výroby našeho prvního kuchyňského robota byla nadějná tehdy 22letá redaktorka Rudého práva Lenka Hašková.
V Rudém právu jsme se mohli dočíst také to, že: „Elektricky poháněný strojek má 16 kusů dalšího příslušenství, kterého se používá k různým úkonům. Tak je možno na strojku šlehat, třít a hníst těsto a protlaky, šlehat smetanu, mlít maso a zeleninu, strouhat a krouhat, mlít mák, lisovat ovoce, na strojku je možno dělat zmrzlinu, mlít cukr a koření, míchat povidla, brousit nože, strojek může sloužit jako vývěva a čerpadlo, škrabe brambory, čistí a leští okna, parkety, příbory – prostě dělá vše, co je z domácích prací nejméně příjemné.“
A do třetice dobový citát: „Tento zázrak v domácnosti nebyl zhotoven jen tak. Pracovala na něm dva roky konstruktérská skupina, vedená konstruktérem Sedláčkem, než se mohl pochlubit svou dokonalostí a všestranností. Mnoho hospodyněk si již šetří a snad budou mít to štěstí, že bude dostatek materiálu a strojek hned dostanou.“
A na závěr: „Největší zájem o robota má SSSR. Mlýnek na mák se ke strojku přidává jenom u nás a pro Ukrajinu, jinde mák neznají. Největší poptávka je po škrabači brambor.”
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.