Nekonečný tunel pro konečné plazma
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Když Karel Čapek ve své světoznámé hře RUR poprvé použil slovo robot, určitě netušil, že jen o pár desítek let později bude zjednodušená verze jeho hlavních hrdinů pomáhat skoro v každé kuchyni. Málokdo ví, že se prvnímu tuzemskému kuchyňskému robotu prý říkalo „domácí blázen – miláček žen“.
Občas je zajímavé vrátit se do historie – oslavu slibovaného a v „pětiletkách“ budovaného pokroku předvedl před 66 lety článek v týdeníku pro kulturu a politiku TVORBA, který vydával Ústřední výbor Komunistické strany Československa. Autorkou reportáže o vývoji a zahájení výroby našeho prvního kuchyňského robota byla nadějná tehdy 22letá redaktorka Rudého práva Lenka Hašková.
V Rudém právu jsme se mohli dočíst také to, že: „Elektricky poháněný strojek má 16 kusů dalšího příslušenství, kterého se používá k různým úkonům. Tak je možno na strojku šlehat, třít a hníst těsto a protlaky, šlehat smetanu, mlít maso a zeleninu, strouhat a krouhat, mlít mák, lisovat ovoce, na strojku je možno dělat zmrzlinu, mlít cukr a koření, míchat povidla, brousit nože, strojek může sloužit jako vývěva a čerpadlo, škrabe brambory, čistí a leští okna, parkety, příbory – prostě dělá vše, co je z domácích prací nejméně příjemné.“
A do třetice dobový citát: „Tento zázrak v domácnosti nebyl zhotoven jen tak. Pracovala na něm dva roky konstruktérská skupina, vedená konstruktérem Sedláčkem, než se mohl pochlubit svou dokonalostí a všestranností. Mnoho hospodyněk si již šetří a snad budou mít to štěstí, že bude dostatek materiálu a strojek hned dostanou.“
A na závěr: „Největší zájem o robota má SSSR. Mlýnek na mák se ke strojku přidává jenom u nás a pro Ukrajinu, jinde mák neznají. Největší poptávka je po škrabači brambor.”
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.