Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Když Karel Čapek ve své světoznámé hře RUR poprvé použil slovo robot, určitě netušil, že jen o pár desítek let později bude zjednodušená verze jeho hlavních hrdinů pomáhat skoro v každé kuchyni. Málokdo ví, že se prvnímu tuzemskému kuchyňskému robotu prý říkalo „domácí blázen – miláček žen“.
Občas je zajímavé vrátit se do historie – oslavu slibovaného a v „pětiletkách“ budovaného pokroku předvedl před 66 lety článek v týdeníku pro kulturu a politiku TVORBA, který vydával Ústřední výbor Komunistické strany Československa. Autorkou reportáže o vývoji a zahájení výroby našeho prvního kuchyňského robota byla nadějná tehdy 22letá redaktorka Rudého práva Lenka Hašková.
V Rudém právu jsme se mohli dočíst také to, že: „Elektricky poháněný strojek má 16 kusů dalšího příslušenství, kterého se používá k různým úkonům. Tak je možno na strojku šlehat, třít a hníst těsto a protlaky, šlehat smetanu, mlít maso a zeleninu, strouhat a krouhat, mlít mák, lisovat ovoce, na strojku je možno dělat zmrzlinu, mlít cukr a koření, míchat povidla, brousit nože, strojek může sloužit jako vývěva a čerpadlo, škrabe brambory, čistí a leští okna, parkety, příbory – prostě dělá vše, co je z domácích prací nejméně příjemné.“
A do třetice dobový citát: „Tento zázrak v domácnosti nebyl zhotoven jen tak. Pracovala na něm dva roky konstruktérská skupina, vedená konstruktérem Sedláčkem, než se mohl pochlubit svou dokonalostí a všestranností. Mnoho hospodyněk si již šetří a snad budou mít to štěstí, že bude dostatek materiálu a strojek hned dostanou.“
A na závěr: „Největší zájem o robota má SSSR. Mlýnek na mák se ke strojku přidává jenom u nás a pro Ukrajinu, jinde mák neznají. Největší poptávka je po škrabači brambor.”
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.