V letošním roce slaví své 20. narozeniny Viagra, jeden z nejznámějších současných léků, na který se spoléhají miliony mužů na celém světě. Malé tabletky s typickou modrou barvou a nápisem pfizer změnily moderní společnost. Jak to bývá v medicíně časté, účinky Viagry byly objeveny úplnou náhodou. Firma Pfizer, která lék dodnes vyrábí a prodává, vždy na otázku "Kdo vynalezl Viagru?" odpovídá, že jde o výsledek úspěšné týmové práce mnoha vědců a techniků, nikoliv o úspěch geniálního jednotlivce.

Mezníkem, který u nás urychlil rozvoj všech vědeckých a technických oborů, byl vznik samostatné Československé republiky v roce 1918. Právě s osudy nově vzniklého demokratického státu jsou spojeny počátky mnohostranné vědecké a pedagogické činnosti významného českého geologa a mineraloga, univerzitního profesora RNDr. Odolena Kodyma, DrSc., od jehož narození letos uplynulo 120 let. (1898 - 1963).

Nejen Tesla, i další výrobci se připravují na dobu, kdy automatizované systémy převezmou kontrolu nad vozy na silnicích. Firma Continental používá umělou inteligenci, aby autům dodala schopnost rozhodnout se jako člověk. Umělou inteligenci využije k detekci chodců multifunkční kamera 5. generace, která bude v sériové výrobě od roku 2020. Ke klasifikaci úmyslů a gest chodců budou sloužit neuronové sítě. Hardware a software, vhodný pro automatizované řízení, nabízí vše od jednoduché detekce objektů až po komplexní porozumění situaci pomocí neuronových sítí.

Norská vláda pozastavila vydávání licencí na výstavbu dalších podmořských přenosových kabelů. Premiérka Erma Solbergová prohlásila, že její kabinet nebude schvalovat další podmořská vedení, dokud ta již rozestavěná nebudou v provozu a dokud nebude vyhodnocen jejich přínos. Vychází tak vstříc protestům norských firem a odborových organizací, které děsí možný nárůst cen elektřiny. Rozhodnutí přichází nedlouho poté, co byla zahájena pokládka 623 km dlouhého kabelu, který povede pod mořským dnem a vytvoří přímé spojení mezi energetickými soustavami Německa a Norska. Vedení NordLink s kapacitou 1 400 MW by mělo začít fungovat v roce 2020 a náklady na jeho výstavbu se vyšplhají na 1,5 až 2 miliardy eur. Německo tak získá odbyt pro elektřinu z baltských a severomořských větrníků v případě nadbytku během větrného počasí. Zároveň bude moci díky novému vedení v době nedostatku odebírat relativně levný proud z norských vodních elektráren, které vyrábějí až 95 % tamní elektřiny.

Cílem studia jaderné fúze je vývoj elektrárny neovlivňující klima a životní prostředí. Rozumí se - neovlivňující záporně. Jde o to, jak uvolnit energii sloučením lehkých atomových jader, stejně jako na Slunci. Vzhledem k tomu, že fúzní oheň potřebuje k zapálení teplotu, která přesahuje 100 milionů stupňů, palivo - vodíkové plazma s nízkou hustotou - by nemělo přicházet do kontaktu s chladnými stěnami vakuové nádoby. Plazma izoluje od stěn vakuové nádoby magnetické pole. Je jakoby „zavěšeno“ uvnitř vakuové komory, jejíchž stěn se téměř nedotýká. Způsoby vytvoření magnetického pole se různí. Pojďme se blíže podívat na stelarátor.

Nově se objevující emise před třiceti lety zakázaného CFC-11 naznačují, že i ty nejlépe myšlené ekologické dohody nemusejí mít trvalou platnost.