Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 591

Nové radiační riziko v letecké dopravě

Na povrchu země nás chrání před kosmickým zářením atmosféra.  Lety ve vysokých výškách nás však vystavují kosmickým paprskům mnohem více a obdržená radiační dávka při letu z Londýna do Tokia se přibližně rovná radiační dávce při rentgenovém vyšetření plic. Magnetické pole Země nás do značné míry před kosmickým zářením chrání, přesto se ukazuje, že vysoko v atmosféře existují záhadné radiační oblasti, které mohou představovat dosud neznámé zdravotní riziko.

Fotogalerie (1)
Pohoří Pamir dosahující přes 7 000 m. n. m. je z letadla jako vlnky na krajině. V takových výškách je silné elektromagnetické záření. (Foto Marie Dufková)

Výzkumné lety financované NASA v rámci programu ARMAS (Automated Radiation Measurements for Aerospace Safety) odhalily existenci zón, kde úrovně radiace mohou být až dvojnásobně vyšší než je obvyklé. Letecké linky by se měly v budoucnosti těmto oblastem vyhýbat, aby minimalizovaly rizika pro cestující a zejména posádky, které létají opakovaně a často.

Třetí zdroj kosmického záření?

U 265 letů byly radiační úrovně běžně očekávané, ale u nejméně šesti letů byly vyšší. Vypadalo to, jako kdyby letadlo proletělo radioaktivním mrakem, přestože v oblasti žádný nebyl.  W. Kent Tobiska, hlavní výzkumník ze Space Environment Technologies, Los Angeles, uvedl, že hlavní zdroje záření, tj. kosmické paprsky a sluneční vítr, nemohly toto zvýšení způsobit. Měření poukázala na jakousi dosud neznámou třetí složku. Občasný nárůst radiace je možné dát do souvislosti s geomagnetickými bouřemi. Tobiska se domnívá, že příčinou mohou být energetické elektrony uvolňované při takové bouři z vnějších Van Allenových radiačních pásů, což jsou oblasti zemské magnetosféry, kde byly nabité částice – většinou ze slunečního větru – zachyceny.  Tyto elektrony jsou „hnány“ do horních vrstev atmosféry, kde se srážejí s atomy a molekulami dusíku a kyslíku a potom vytvářejí spršky sekundární a terciární radiace, zejména  ve formě záření gama (fotonů). Má se za to, že tato radiace je právě to, co lety v rámci ARMAS detekovaly. Daniel Baker z University of Colorado´s Laboratory for Atmosfpheric and Space Physics říká, že je to zcela možné a že se výsledky ARMAS týkají zvýšeného přesunu částic z radiačních pásů do středních a nižších vrstev atmosféry.

Riziko a jeho predikce

Absolutní riziko z této radiace je nízké. (Rentgenové vyšetření plic zvyšuje riziko vzniku fatální rakoviny 1 : 200 000.) V případě posádek letadel se ale musí brát v úvahu velký počet letů. Důležité je, zda lze tomuto riziku zabránit. V letecké dopravě USA zatím neexistují standardy radiační bezpečnosti, ale Tobiska se domnívá, že budou připraveny během několika let. Je zcela možné, že díky zlepšenému monitorování  a předpovídání slunečních a geomagnetických bouří se tyto "radioaktivní mraky" podaří odhalovat včas a že se jim pak letadla budou moci vyhnout nebo přejít do nižších výšek.

O riziku geomagnetických bouří jsme psali v článcích: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/astronomie/22-odpojte-transformatory-blizi-se-slunecni-boure

http://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/1906-slunecni-boure-v-roce-1967-malem-vyvolala-nuklearni-valku

http://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/2007-zvladli-bychom-geomagnetickou-bouri

Zdroj: David Hambling: New radiation hazard to flights. New Scientist, 2017, č. 3112, s. 12)

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Reoxygenace Baltského moře

Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.

Data z mizejícího ledovce

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.

Druhý pokus na ITERu na výbornou

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.

Malé a velké reaktory

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.

Malinké želvušky přežijí i ve vesmíru

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail