Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Na povrchu země nás chrání před kosmickým zářením atmosféra. Lety ve vysokých výškách nás však vystavují kosmickým paprskům mnohem více a obdržená radiační dávka při letu z Londýna do Tokia se přibližně rovná radiační dávce při rentgenovém vyšetření plic. Magnetické pole Země nás do značné míry před kosmickým zářením chrání, přesto se ukazuje, že vysoko v atmosféře existují záhadné radiační oblasti, které mohou představovat dosud neznámé zdravotní riziko.
Výzkumné lety financované NASA v rámci programu ARMAS (Automated Radiation Measurements for Aerospace Safety) odhalily existenci zón, kde úrovně radiace mohou být až dvojnásobně vyšší než je obvyklé. Letecké linky by se měly v budoucnosti těmto oblastem vyhýbat, aby minimalizovaly rizika pro cestující a zejména posádky, které létají opakovaně a často.
Třetí zdroj kosmického záření?
U 265 letů byly radiační úrovně běžně očekávané, ale u nejméně šesti letů byly vyšší. Vypadalo to, jako kdyby letadlo proletělo radioaktivním mrakem, přestože v oblasti žádný nebyl. W. Kent Tobiska, hlavní výzkumník ze Space Environment Technologies, Los Angeles, uvedl, že hlavní zdroje záření, tj. kosmické paprsky a sluneční vítr, nemohly toto zvýšení způsobit. Měření poukázala na jakousi dosud neznámou třetí složku. Občasný nárůst radiace je možné dát do souvislosti s geomagnetickými bouřemi. Tobiska se domnívá, že příčinou mohou být energetické elektrony uvolňované při takové bouři z vnějších Van Allenových radiačních pásů, což jsou oblasti zemské magnetosféry, kde byly nabité částice – většinou ze slunečního větru – zachyceny. Tyto elektrony jsou „hnány“ do horních vrstev atmosféry, kde se srážejí s atomy a molekulami dusíku a kyslíku a potom vytvářejí spršky sekundární a terciární radiace, zejména ve formě záření gama (fotonů). Má se za to, že tato radiace je právě to, co lety v rámci ARMAS detekovaly. Daniel Baker z University of Colorado´s Laboratory for Atmosfpheric and Space Physics říká, že je to zcela možné a že se výsledky ARMAS týkají zvýšeného přesunu částic z radiačních pásů do středních a nižších vrstev atmosféry.
Riziko a jeho predikce
Absolutní riziko z této radiace je nízké. (Rentgenové vyšetření plic zvyšuje riziko vzniku fatální rakoviny 1 : 200 000.) V případě posádek letadel se ale musí brát v úvahu velký počet letů. Důležité je, zda lze tomuto riziku zabránit. V letecké dopravě USA zatím neexistují standardy radiační bezpečnosti, ale Tobiska se domnívá, že budou připraveny během několika let. Je zcela možné, že díky zlepšenému monitorování a předpovídání slunečních a geomagnetických bouří se tyto "radioaktivní mraky" podaří odhalovat včas a že se jim pak letadla budou moci vyhnout nebo přejít do nižších výšek.
O riziku geomagnetických bouří jsme psali v článcích: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/astronomie/22-odpojte-transformatory-blizi-se-slunecni-boure
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/2007-zvladli-bychom-geomagnetickou-bouri
Zdroj: David Hambling: New radiation hazard to flights. New Scientist, 2017, č. 3112, s. 12)
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.