Studium specifických genetických variant v jedné buňce
Vědci z jednotky genomové biologie v EMBL (Evropská laboratoř molekulární biologie) vyvinuli vysoce citlivý nástroj, který může pomoci odhalit vazby na komplexní nemoci.
Zdá se, že na termojaderném hřišti v současné době zůstali dva hráči. Ptáte se: Amerika a Rusko? Ale kdepak! Korea a Čína! Zatímco Evropa pouze deklaruje termojadernou tvář (ve snaze zachovat si tvář coby hostitel mezinárodního tokamaku ITER, se kterým má práce nad hlavu), Korea a nyní už i Čína vyhlásily termíny zahájení stavby a spuštění demonstrační elektrárny známé pod názvem DEMO. Nechtějí čekat na výsledky mezinárodního tokamaku ITER, jehož spuštění se odkládá!
Spojené státy nedávno vyhlásily seškrtání příspěvků na ITER o 50 %. Japonci podle posledních zpráv přehodnotili svou strategii vývoje DEMO v tom smyslu, že na rozdíl od Číny a Koreje budou čekat na výsledky tokamaku ITER, zejména na výsledky kampaně deuterium-tritium. Teprve podle nich se vydají, nebo také nevydají, směrem k DEMO. Rozhodnutí ano-ne by měla přinést třicátá léta. Dnes se Japonsko plně soustřeďuje na celosupravodivý tokamak JT-60SA, který v rámci „Širšího přístupu (Broader Approach)“ staví za vydatné pomoci Evropské unie. Rusko má nyní jiné starosti než zkoumat sluneční energii a Indie se termojadernou technologii teprve učí.
Čína je odvážná
Na sklonku minulého roku Čínská vláda ohlásila, že podporuje plán vybudování první experimentální elektrárny na jadernou syntézu na světě! Pochopitelně na svém území. V číslech to představuje uvolnění 15,2 miliard dolarů, zahájení stavby 2021 a termín dokončení 2035. Na projektu se prý pracuje od roku 2013. Je znám zatím jediný parametr – délka pulzu má být řádově měsíce (!). Pro srovnání – ITER počítá s 10 minutami. O místo stavby se ucházejí tři města: Šanghaj, Hefai a Chengdu. V Hefai provozuje první celosupravodivý tokamak na světě Experimental Advanced Superconducting Tokamak (EAST) Ústav fyziky plazmatu (IPP) čínské akademie věd, Chengdu hraje významnou roli v čínském vojenském jaderném programu a Šanghaj? Šanghaj je Šanghaj!
Jižní Korea nechce zůstat pozadu
O parametrech a termínech korejského DEMO jsme psali v článku „Hledá se DEMO!“ (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/489-hleda-se-demo). Hlavní poloměr 6,5 metrů K-DEMO přesahuje ITER pouze o 0,5 metru. Zato magnetické pole je znatelně silnější. Maximální toroidální pole je 16 Tesla (ITER má 11,8 T) a na ose 7,6 Tesla (ITER má 5,3 T). K-DEMO by měl být hotov v roce 2037. Protože ITER by měl dávat první fúzní výsledky až po roce 2027, nebude moci K-DEMO na ně reagovat. V první etapě 2037 až 2050 bude K-DEMO fungovat jako testovací stolice a teprve od roku 2050 s novými komponentami bude ve stacionárním režimu dodávat elektřinu do sítě.
Asijské státy, nejlidnatější státy na světě, se nikdy netajily tím, že svou budoucnost vidí v termojaderné fúzi. Jak jinak zajistit energii pro rostoucí populaci a hospodářský rozvoj! Ovšem některé už se začínají ostatním vzdalovat tempem, které udivuje i odborníky. Nechme se překvapit.
Vědci z jednotky genomové biologie v EMBL (Evropská laboratoř molekulární biologie) vyvinuli vysoce citlivý nástroj, který může pomoci odhalit vazby na komplexní nemoci.
Nový model umělé inteligence dokáže odhadnout dlouhodobé riziko více než 1 000 nemocí a předpovědět změny lidského zdraví. Model, vyškolený a testovaný na anonymizovaných ...
Nová laboratorní studie využila unikátní aspekt metabolismu buněk glioblastomu ke zvýšení účinnosti chemoterapie a radiace a obrátila vlastnosti rakoviny proti ní samé.
Mé poslední dny strávené v akademickém ústavu se už počítaly na prstech jedné ruky. Nicméně se mi podařilo vydat knížku Soukromý kapitál ve výzkumu termojaderné fúze.
Kultivované maso je maso vypěstované přímo z živočišných buněk, bez nutnosti porážky zvířat. V dnešní době už nejde o sci-fi.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.