Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 343

Trumfne Čína zbytek světa v jaderné fúzi?

Zdá se, že na termojaderném hřišti v současné době zůstali dva hráči. Ptáte se: Amerika a Rusko? Ale kdepak! Korea a Čína! Zatímco Evropa pouze deklaruje termojadernou tvář (ve snaze zachovat si tvář coby hostitel mezinárodního tokamaku ITER, se kterým má práce nad hlavu), Korea a nyní už i Čína vyhlásily termíny zahájení stavby a spuštění demonstrační elektrárny známé pod názvem DEMO. Nechtějí čekat na výsledky mezinárodního tokamaku ITER, jehož spuštění se odkládá!

Fotogalerie (1)
Schema korejského K-DEMO (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)

Spojené státy nedávno vyhlásily seškrtání příspěvků na ITER o 50 %. Japonci podle posledních zpráv přehodnotili svou strategii vývoje DEMO v tom smyslu, že na rozdíl od Číny a Koreje budou čekat na výsledky tokamaku ITER, zejména na výsledky kampaně deuterium-tritium. Teprve podle nich se vydají, nebo také nevydají, směrem k DEMO. Rozhodnutí ano-ne by měla přinést třicátá léta. Dnes se Japonsko plně soustřeďuje na celosupravodivý tokamak JT-60SA, který v rámci „Širšího přístupu (Broader Approach)“ staví za vydatné pomoci Evropské unie. Rusko má nyní jiné starosti než zkoumat sluneční energii a Indie se termojadernou technologii teprve učí.

Čína je odvážná

Na sklonku minulého roku Čínská vláda ohlásila, že podporuje plán vybudování první experimentální elektrárny na jadernou syntézu na světě! Pochopitelně na svém území. V číslech to představuje uvolnění 15,2 miliard dolarů, zahájení stavby 2021 a termín dokončení 2035. Na projektu se prý pracuje od roku 2013. Je znám zatím jediný parametr – délka pulzu má být řádově měsíce (!). Pro srovnání – ITER počítá s 10 minutami. O místo stavby se ucházejí tři města: Šanghaj, Hefai a Chengdu. V Hefai provozuje první celosupravodivý tokamak na světě Experimental Advanced Superconducting Tokamak (EAST) Ústav fyziky plazmatu (IPP) čínské akademie věd, Chengdu hraje významnou roli v čínském vojenském jaderném programu a Šanghaj? Šanghaj je Šanghaj!

Jižní Korea nechce zůstat pozadu

O parametrech a termínech korejského DEMO jsme psali v článku „Hledá se DEMO!“ (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/489-hleda-se-demo). Hlavní poloměr 6,5 metrů K-DEMO přesahuje ITER pouze o 0,5 metru. Zato magnetické pole je znatelně silnější. Maximální toroidální pole je 16 Tesla (ITER má 11,8 T) a na ose 7,6 Tesla (ITER má 5,3 T). K-DEMO by měl být hotov v roce 2037. Protože ITER by měl dávat první fúzní výsledky až po roce 2027, nebude moci K-DEMO na ně reagovat. V první etapě 2037 až 2050 bude K-DEMO fungovat jako testovací stolice a teprve od roku 2050 s novými komponentami bude ve stacionárním režimu dodávat elektřinu do sítě.

Asijské státy, nejlidnatější státy na světě, se nikdy netajily tím, že svou budoucnost vidí v termojaderné fúzi. Jak jinak zajistit energii pro rostoucí populaci a hospodářský rozvoj!  Ovšem některé už se začínají ostatním vzdalovat tempem, které udivuje i odborníky. Nechme se překvapit.

Milan Řípa
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail