Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 339

Testování těsnosti kontejnmentu

Ochranná budova kolem reaktoru splňuje všechna kritéria těsnosti. Takový je výsledek důležité bezpečnostní zkoušky, kterou v rámci letošní odstávky na prvním bloku dokončili technici v Jaderné elektrárně Temelín.

Fotogalerie (2)
Pohled na vnitřní plochu vrchlíku ochranné budovy kolem reaktoru (foto Jan Luxík, zdroj ČEZ)

Jakoby na každý metr čtvereční působilo hned pět osobních automobilů. Takový přetlak navodili technici Jaderné elektrárny Temelín v ochranné budově kolem reaktoru. Do budovy museli přivést 45 tun vzduchu. Vytvořili tak přetlak 70 kPa, při kterém na každý metr čtvereční plochy působil vzduch silou (fyzikálně správněji tíhou) sedmi tun. Speciální kompresory vzduch do klíčové budovy vháněly téměř pět hodin. Celý den pak technici tlak stabilizovali. Vlastní měření trvalo dalších 24 hodin. „V kontejnmentu jsme rozmístili téměř padesát čidel. Použili jsme dva měřicí systémy. V rámci modernizace totiž přecházíme na nový systém. Jeho výsledky jsme chtěli srovnat s původním, léty prověřeným zařízením,“ uvedl Jan Kruml, ředitel Jaderné elektrárny Temelín.

Zkouška těsnosti probíhá na každém bloku jednou za čtyři roky. Zjednodušeně se dá přirovnat například k plnění pneumatiky vzduchem, kdy se měří úniky tlaku. I tentokrát ochranná budova splnila všechna kritéria těsnosti. V praxi to znamená, že na ploše kontejnmentu o velikosti téměř dvou fotbalových hřišť nesmí být součet všech netěsností větší než hlavička od špendlíku!

Ochranná budova kolem reaktoru

Kontejnment je důležitá budova, která odděluje reaktor od životního prostředí. Odolá například zemětřesení nebo tornádu. Je vysoká 56 metrů, stěny jsou silné 1,2 metru. Betonová konstrukce je vyztužena 132 ocelovými lany v délce od 95 do 190 metrů. Každé je spleteno ze 478 menších kabelů. Celý kontejnment je projektován na přetlak 490 kPa. Pro představu to je taková odolnost, jakoby na každý metr čtvereční působil jeden tank.

Odstávka prvního bloku začala 1. března. Během dvou měsíců energetici vyměnili necelou třetinu paliva (https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/6856.html), zkontrolovali bezpečnostní systémy i turbínu nebo vyzkoušeli nový kontejner na použité palivo (https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/6834.html). Aktuálně tak mají za sebou většinu z více než dvanácti tisíc činností včetně 70 investičních akcí. I s dodavateli se do odstávky zapojila přibližně tisícovka lidí.

 

Ing. Marek Sviták


 

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Už zase našli Atlantidu!

Před 2 400 lety popsal filozof Plato mocný stát disponující nevídanou technologií, neslýchaným množstvím vozů, slonů a býků a nepředstavitelným bohatstvím. Nazval ji Atlantida a nechal ji v přírodní katastrofě zmizet v moři.

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail