MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně odstavovat starší reaktory a jak se budou stavět a připojovat nové kapacity. Projekce se skládají jak z dostupné kapacity (v současné době dodávající elektřinu do sítě), tak z instalované nominální kapacity (dostupné, ale v současné době nedodávají elektřinu do sítě).
Fotogalerie (2)
Jedná se v historické řadě již o 39. edici publikace Energy, Electricity and Nuclear Power Estimates for the Period up to 2050. Poskytuje podrobné globální trendy v jaderné energii podle regionů. Jeho projekce pro kapacitu výroby jaderné elektrické energie se dělí na nízké a vysoké odhady, které odrážejí různé předvídatelné hnací faktory mající dopad na celosvětové nasazení tohoto zdroje energie s minimálními emisemi uhlíku.
Nové prognózy do roku 2030 ukazují, že výrobní kapacita klesá v nízkém scénáři přibližně o 8 % a ve vysokém se zvyšuje o 25 %. Do roku 2050 by se v nízkém scénáři snížila o 6 % a ve vysokém naopak vzrostla o celých 80 %. Ve srovnání s loňským odhadem je nový odhad k roku 2050 ve vysokém scénáři o 33 GW nižší a v nízkém o 15 GW vyšší.
Prognózy z roku 2019 obsahují méně nejistot ve srovnání s předchozími roky díky nedávným oznámením o budoucnosti stávající flotily jaderných elektráren v některých regionech a o dlouhodobých plánech na rozšíření. Pro vyrovnání možného vyřazení některých reaktorů z důvodu věku, konkurenceschopnosti nebo jiných faktorů bude potřebná významná nová kapacita. „Očekává se, že celosvětová poptávka po elektřině v nadcházejících letech prudce vzroste, protože mnoho zemí potřebuje více energie na svůj rozvoj,“ uvedl náměstek generálního ředitele MAAE Michail Chudakov, vedoucí odboru jaderné energie. „Bez výrazného nárůstu využití jaderné energie bude pro svět obtížné zajistit dostatek energie k dosažení udržitelného rozvoje a zmírnění změny klimatu.“
V roce 2018 vyrobily jaderné elektrárny kolem 10 % světové elektřiny, což představuje jednu třetinu veškeré nízkouhlíkové elektřiny. K dnešnímu dni má 450 provozovaných jaderných reaktorů na světě téměř rekordní úroveň 399,7 GW celkové čisté instalované kapacity.
V některých regionech se v krátkodobém horizontu očekává, že nízká cena zemního plynu a dopad dotovaných obnovitelných zdrojů energie budou nadále vyhlídky na růst jaderné energie ovlivňovat. Zájem o jadernou energii je stále silný v několika regionech, zejména v rozvojovém světě, a závazky k boji proti změnám klimatu dohodnuté na základě Pařížské dohody a dalších iniciativ mají potenciál podpořit její rozvoj.
Publikaci lze získat zde: https://www.iaea.org/publications/13591/energy-electricity-and-nuclear-power-estimates-for-the-period-up-to-2050
Zdroj: INTERNATIONAL ATOMIC ENERGY AGENCY, Energy, Electricity and Nuclear Power Estimates for the Period up to 2050, Reference Data Series No. 1, IAEA, Vienna (2019).
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...
Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
