Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně odstavovat starší reaktory a jak se budou stavět a připojovat nové kapacity. Projekce se skládají jak z dostupné kapacity (v současné době dodávající elektřinu do sítě), tak z instalované nominální kapacity (dostupné, ale v současné době nedodávají elektřinu do sítě).
Jedná se v historické řadě již o 39. edici publikace Energy, Electricity and Nuclear Power Estimates for the Period up to 2050. Poskytuje podrobné globální trendy v jaderné energii podle regionů. Jeho projekce pro kapacitu výroby jaderné elektrické energie se dělí na nízké a vysoké odhady, které odrážejí různé předvídatelné hnací faktory mající dopad na celosvětové nasazení tohoto zdroje energie s minimálními emisemi uhlíku.
Nové prognózy do roku 2030 ukazují, že výrobní kapacita klesá v nízkém scénáři přibližně o 8 % a ve vysokém se zvyšuje o 25 %. Do roku 2050 by se v nízkém scénáři snížila o 6 % a ve vysokém naopak vzrostla o celých 80 %. Ve srovnání s loňským odhadem je nový odhad k roku 2050 ve vysokém scénáři o 33 GW nižší a v nízkém o 15 GW vyšší.
Prognózy z roku 2019 obsahují méně nejistot ve srovnání s předchozími roky díky nedávným oznámením o budoucnosti stávající flotily jaderných elektráren v některých regionech a o dlouhodobých plánech na rozšíření. Pro vyrovnání možného vyřazení některých reaktorů z důvodu věku, konkurenceschopnosti nebo jiných faktorů bude potřebná významná nová kapacita. „Očekává se, že celosvětová poptávka po elektřině v nadcházejících letech prudce vzroste, protože mnoho zemí potřebuje více energie na svůj rozvoj,“ uvedl náměstek generálního ředitele MAAE Michail Chudakov, vedoucí odboru jaderné energie. „Bez výrazného nárůstu využití jaderné energie bude pro svět obtížné zajistit dostatek energie k dosažení udržitelného rozvoje a zmírnění změny klimatu.“
V roce 2018 vyrobily jaderné elektrárny kolem 10 % světové elektřiny, což představuje jednu třetinu veškeré nízkouhlíkové elektřiny. K dnešnímu dni má 450 provozovaných jaderných reaktorů na světě téměř rekordní úroveň 399,7 GW celkové čisté instalované kapacity.
V některých regionech se v krátkodobém horizontu očekává, že nízká cena zemního plynu a dopad dotovaných obnovitelných zdrojů energie budou nadále vyhlídky na růst jaderné energie ovlivňovat. Zájem o jadernou energii je stále silný v několika regionech, zejména v rozvojovém světě, a závazky k boji proti změnám klimatu dohodnuté na základě Pařížské dohody a dalších iniciativ mají potenciál podpořit její rozvoj.
Publikaci lze získat zde: https://www.iaea.org/publications/13591/energy-electricity-and-nuclear-power-estimates-for-the-period-up-to-2050
Zdroj: INTERNATIONAL ATOMIC ENERGY AGENCY, Energy, Electricity and Nuclear Power Estimates for the Period up to 2050, Reference Data Series No. 1, IAEA, Vienna (2019).
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.