Nekonečný tunel pro konečné plazma
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Inspekční a čisticí robot nahradí lidskou práci, která v prostředí zvýšené rdiace může být riziková. Robota vyvinula finská firmou Fortum a univerzita Jyväskylä University of Applied Sciences (JAMK). Dálkově ovládaný robot by mohl výrazně zlepšit bezpečnost práce a snížit dávky radiace, které jsou zaměstnanci vystaveni při kontrole a údržbě parních generátorů v jaderné elektrárně Loviisa.
V jaderné elektrárně s tlakovodním reaktorem přenášejí parní generátory tepelnou energii z primárního chladicího okruhu z reaktoru na sekundární chladicí okruh, jímž jde pára do turbíny. Pro bezchybný provoz parogenerátorů je obzvláště důležité, aby potrubí a další konstrukce generátorů páry zůstaly čisté a neporušené, a aby voda z primárního okruhu nevnikla do jiných systémů.
Kontrolu a čištění parních generátorů Loviisa v současné době provádějí dělníci každé čtyři roky ručně. Práce se provádí v náročném prostředí a zahrnuje bezpečnostní rizika. Relativně vysoká úroveň radiace uvnitř parních generátorů samozřejmě činí problém. "Projekt jsme zahájili mapováním možných alternativ pro čištění a kontrolu parních generátorů," řekl manažer vývoje Fortum Ville Lestinen. "Žádná ze stávajících alternativ však nebyla pro tento účel zcela vhodná, a proto jsme se rozhodli začít spolupracovat s univerzitou JAMK na vývoji robota, který by mohl člověka nahradit."
Konstrukční, vývojové a tovární testy robota provedla společnost JAMK v plaveckém bazénu v Jyväskylä. Zaměstnanci FORTUM vedli projekt a přinesli odborné znalosti z oblasti čištění a kontroly parního generátoru. Projekční práce začaly v roce 2019 a už v září 2020 se robot zkoušel při pravidelné každoroční odstávce JE Loviisa 1.
Robot se učil plavat v univerzitním bazénu
"Po mnoha nápadech jsme nakonec vyvinuli robotický vor, který nese vybavení potřebné pro údržbu," řekl docent Jaakko Oksanen, projektový manažer JAMK. "Složitá struktura inspekčního místa a velmi vysoké bezpečnostní požadavky výrazně zvýšily obtížnost projekčních i konstrukčních prací."
V průběhu projektu byly provedeny úpravy konstrukcí na základě testů provedených v bazénu univerzity Jyväskylä. Cílů a požadavků stanovených společností Fortum bylo nakonec dosaženo četnými optimalizacemi materiálů a zařízení. Po testech v bazénu následovala první zkouška přímo v elektrárně Loviisa. "Pořizování snímků horních částí parního generátoru bylo velmi úspěšné a kontrola stavu konstrukcí proběhla také dobře," řekl Lestinen. "Řídicí systémy voru fungovaly podle očekávání a bylo snadné manévrovat s vorem na požadovaná místa. V další vývojové fázi se zaměříme na optimalizaci tvaru zařízení a zlepšení schopnosti obejít složité struktury uvnitř parního generátoru."
Celkově byla první verze robotického voru úspěšnější, než se očekávalo. Vývoj robota pokračuje a již nyní se připravuje vylepšený vor pro nasazení při příštích kontrolách parních generátorů Loviisa v roce 2022.
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.