Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 633

Robot vyvinutý pro práci v parogenerátoru JE Loviisa

Inspekční a čisticí robot nahradí lidskou práci, která v prostředí zvýšené rdiace může být riziková. Robota vyvinula finská firmou Fortum a univerzita Jyväskylä University of Applied Sciences (JAMK). Dálkově ovládaný robot by mohl výrazně zlepšit bezpečnost práce a snížit dávky radiace, které jsou zaměstnanci vystaveni při kontrole a údržbě parních generátorů v jaderné elektrárně Loviisa.

Fotogalerie (1)
Testování inspekčního a čisticího robota parního generátoru Loviisa v bazénu Jyväskylä (zdroj: JAMK University of Applied Sciences)

V jaderné elektrárně s tlakovodním reaktorem přenášejí parní generátory tepelnou energii z primárního chladicího okruhu z reaktoru na sekundární chladicí okruh, jímž jde pára do turbíny. Pro bezchybný provoz parogenerátorů je obzvláště důležité, aby potrubí a další konstrukce generátorů páry zůstaly čisté a neporušené, a aby voda z primárního okruhu nevnikla do jiných systémů.

Kontrolu a čištění parních generátorů Loviisa v současné době provádějí dělníci každé čtyři roky ručně. Práce se provádí v náročném prostředí a zahrnuje bezpečnostní rizika. Relativně vysoká úroveň radiace uvnitř parních generátorů samozřejmě činí problém. "Projekt jsme zahájili mapováním možných alternativ pro čištění a kontrolu parních generátorů," řekl manažer vývoje Fortum Ville Lestinen. "Žádná ze stávajících alternativ však nebyla pro tento účel zcela vhodná, a proto jsme se rozhodli začít spolupracovat s univerzitou JAMK na vývoji robota, který by mohl člověka nahradit."

Konstrukční, vývojové a tovární testy robota provedla společnost JAMK v plaveckém bazénu v Jyväskylä. Zaměstnanci FORTUM vedli projekt a přinesli odborné znalosti z oblasti čištění a kontroly parního generátoru. Projekční práce začaly v roce 2019 a už v září 2020 se robot zkoušel při pravidelné každoroční odstávce JE Loviisa 1.

Robot se učil plavat v univerzitním bazénu

"Po mnoha nápadech jsme nakonec vyvinuli robotický vor, který nese vybavení potřebné pro údržbu," řekl docent Jaakko Oksanen, projektový manažer JAMK. "Složitá struktura inspekčního místa a velmi vysoké bezpečnostní požadavky výrazně zvýšily obtížnost projekčních i konstrukčních prací."

V průběhu projektu byly provedeny úpravy konstrukcí na základě testů provedených v bazénu univerzity  Jyväskylä. Cílů a požadavků stanovených společností Fortum bylo nakonec dosaženo četnými optimalizacemi materiálů a zařízení. Po testech v bazénu následovala první zkouška přímo v elektrárně Loviisa. "Pořizování snímků horních částí parního generátoru bylo velmi úspěšné a kontrola stavu konstrukcí proběhla také dobře," řekl Lestinen. "Řídicí systémy voru fungovaly podle očekávání a bylo snadné manévrovat s vorem na požadovaná místa. V další vývojové fázi se zaměříme na optimalizaci tvaru zařízení a zlepšení schopnosti obejít složité struktury uvnitř parního generátoru."

Celkově byla první verze robotického voru úspěšnější, než se očekávalo. Vývoj robota pokračuje a již nyní se připravuje vylepšený vor pro nasazení při příštích kontrolách parních generátorů Loviisa v roce 2022.

Zdroj: New robotics solution developed by Fortum and JAMK increases occupational safety and enhances maintenance of nuclear power plants | Fortum

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

O naší zoufalé potřebě zachovat náš nejcennější zdroj

Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...

Lepidlo z použitého kuchyňského oleje

Chemici vzali použitý kuchyňský olej a vytvořili udržitelné, superpevné lepidlo, které je dostatečně silné na to, aby uneslo desítky kilogramů.

Jantar Mantar

Jantar Mantar je název unikátní kolekce devatenácti astronomických instrumentů postavených králem Sawai Jai Singhem II., zakladatelem indického města Džajpuru v Radžastánu.

Dlouhověkost je fajn, ale jen když jsme zdraví

Pankaj Kapahi, vědec indického původu, strávil více než 30 let studiem lidského stárnutí a zkoumáním, jak můžeme žít zdravěji a déle.

Mohla by si planeta skutečně vyvinout vědomí?

Myšlenka, že Země může fungovat jako jediný, samoregulující se živý organismus, existuje již desítky let a objevila se v 70. letech 20. století jako hypotéza Gaia.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail